Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Galt MacDermotHrají:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Claude Bukowski (John Savage) má brzy narukovat, a tak si chce poslední dny v civilu v New Yorku užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelová), která se mu okamžitě zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z party zjistí, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, jíž se Sheila účastní, ovšem jejich anarchistické chování vyústí v zatčení a soud. Mají na výběr třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně peníze nemají, ale Claude ano. Stačí pouze na kauci pro jednoho z nich, a tak od soudu odchází šéf hippies Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a skamarádí se i se Sheilou, jenže za dveřmi je strašák války ve Vietnamu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (685)
Moc příjemný hippie muzikál s ještě příjemnějšími písničkami, u kterého mi každý sliboval maximální zážitek. A i když Formanova touha po svobodě prolíná celý film, nějak mi u toho něco chybí a pořád mám pocit, že se vždycky radši podívám na Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, který mě přece jenom u srdce chytil o hodně víc. Dlouho jsem přemýšlela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale už jenom kvůli závěrečné scéně s Bergerem musím ty čtyři dát. ()
Poutavý příběh, nádherný soundtrack a strhující závěr. Jenže Forman strádá v choreografii, v atmosféře a vůbec v dobovém zasazení a to nedokážu odpustit tím spíš, že se nejedná o originální počin. Písně jsou dokonalé, ale jsou jen poskládané za sebe tak, jak je fanoušci muzikálu očekávají a tak, jak mají a musí být. Ale chybí moment překvapení a dostávám jen božskou hudbu, kterou v této filmové podobě neberu. ()
Muzikály mně k srdci nikdy nepřirostly. Na druhou stranu, po přeskočení písniček má film hned trochu přívětivější stopáž:) Tady to nebylo o moc lepší, i když hudbu z období okolo Vietnamu mám docela rád. A když už jsme začal pomalu Vlasy zatracovat, přišel geniální konec. Takhle mě za koule už dlouho nic nechytlo. ()
Perla žánru. Dlho dlho som sa k tomuto kusu nedostal, no moje očakávania boli naplnené. Celá syntéza funguje neuveriteľne- tanec, spev, herectvo - všetky články majú svoj zmysel, majú odkaz, majú funkciu posúvania deja a myšlienky, sú na úrovni a dodávajú filmu čaro. Čaro, ktoré dnešný tvorcovia filmového muzikálu len márne hľadajú. Nemôže byť každý Formanom ;) ()
Vlasy si mě získaly od první scény. Spíš bych měl říct od prvního záběru. Treata Williamse jsem zatím viděl jen v několika rolích, a to podstatně odrostlejšího a taky zarostlejšího (Everwood), a to tedy nic extra nepředváděl. Jak můžete od kohokoliv s kým máte takovéhle zkušenosti čekat něco TAKOVÉHO? A pak už to jde ráz na ráz, sled barevných, neskutečně vitálních tanečních čísel a úctyhodných pěveckých výkonů, živé obrazy vpalující se do paměti (obzvlášť katedrála mě dostala), a celý ten střet dvou generací, názorů na svět, ale i životních stylů jedné jediné generace, se najednou zlomí do jedné z nejvíc zdrcujících obžalob války v celé historii. Na Bergerův výraz a můj pocit totálního šílenství systému a obrovské nespravedlnosti při poslední scéně nikdy nezapomenu. Teď a tady je to pro mě čistá stovka. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (40)
- Divadelní ztvárnění obsahuje oproti filmu 10 písní navíc. (PußyMagnet)
- Pri prestrihoch scén zo zasneženého Central Parku možno vidieť, ako na lavičkách miznú a znovu sa objavujú sediaci ľudia. (GTS_PUNK)
- Vlasy se staly třetím režijním počinem Miloše Formana v jeho americké emigraci. Český rodák je natočil čtyři roky po oscarovém syrovém dramatu z psychiatrické léčebny Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Může se zdát překvapivé, že právě on se ujal výsostně amerického tématu o generaci hippies protestující vůči válce ve Vietnamu. Navíc když se žánru muzikálu nikdy nevěnoval. Ovšem pomineme-li politický rozměr díla a jeho společensko-kritický apel, v jádru zůstává typické formanovské téma vzpurného mládí toužícího po svobodě a revoltujícího proti konzervatismu starší generace a institucionální zkostnatělosti. To je společné jak Vlasům a zmiňované adaptaci knihy Kena Keseyho, tak i snímkům, které Miloš Forman natočil v rané fázi své kariéry v Československu. (Letní filmová škola)
Reklama