Hoří, má panenko

Portrét české (v jádru zřejmě mezinárodní) malosti vměstnaný na malé plátno hasičského bálu. Výborné herecké výkony, přesvědčivá atmosféra, humor, u kterého se smějete, ale pak vás zaskočí podivné zamrazení... Závěrečný dialog o těch, co kradou a těch, co nekradou, by se měl promítat jako obdoba státní hymny ČR. Forman využil stejných prostředků jako v Láskách, výbornou dokumentární Ondříčkovu kameru, dechovkový podklad, dialogy jako by náhodně odezírané in medias res. Gagy jsou ještě vybroušenější a vypointovanější než v předchozím filmu, z některých se člověk trhá smíchy, z jiných mu úsměv tuhne. Jak říkával Vladislav Vančura: humor není smáti se, ale lépe věděti. A po shlédnutí Hoří má panenko divák skutečně lépe ví a není to vědění vůbec radostné. Aktuálnost bohužel film neztrácí, ba naopak. (09.02.2004)

Tohle je panečku film, když to tak řeknu na plnou hubu. Málokdy se to podaří, ale i když má pouhých 71 minut, dokáže svým příběhem opravdu nevídané kusy. Česká povaha, dost záhadný a z okolních zemí nepochopitelný úkaz je tady naprosto dokonale ztvárněn. I když se to celý film nezdá, nakonci jsem pochopil a byl překvapen až možná ke konci zděšen tím, jací vlastně jsme. A nejhorší na tom všem je, že se nemůžeme ani bránit, protože to tak skutečně je. Takže soudruzi a soudružky rok před okupací, tenhle film nás skutečně ukazuje v tom pravém slova smyslu, který bychom rádi neznali, ale protože je tak krásně a černohumorně natočen, nemůžu jinak než za pět hvězdiček. Takovéhle filmy mám prostě rád. Ty nikdy neztratí svojí kvalitu, ani za tisíc let. (02.10.2008)

Tenhle film měl odrážet dobu, tak byl dlouho vnímán. A přitom je snad dnešní doba jiná? Jsou lidi jiní? Ani náhodou. Doba dělá lidi a jejich možnosti. A ne režim. Úsměvné je, že někdo na to kouká, jako by žil v lepší době, a tak to i hodnotí, ale to mu potom asi uniká problematika dnešní doby, proti níž jsou tehdejší problémy lehčího rázu. Komunimus si vzal velké sousto, proto do něho rádi kopou ti, co neví co to vůbec mělo být. Je úžasné, že brzy do něho budou kopat už déle než byla délka komunismu v ČR. Už jen 19 let a doba následující bude delší než doba socialistická, která se do éry komunistické nedostala, protože lid si to nepřál. A lid si nepřál ani předchozí režimy a proč? Protože každý člověk, když se narodí, tak začíná od nuly vědění. (14.08.2010)

Úplně drze bych si troufl prohlásit, že žánr komedie byl žánr, který panu Formanovi nejvíce seděl. V poslední době mě podobně rozesmál rovněž Formanův film - Muž na měsíci. Nezlobte se na mě, ale tohle nemůže být náhoda. Marně hledám, co bych filmu vytkl, protože mi připadá dokonalý. Moc krásné prostředí takového klasického vesnického plesu. Úžasně zvolené postavy. Naprosto vymazlené dilogy a úžasná situační komika. Úplně bezkonkurenční byl Josef Šebánek, který je známý z trilogie o rodině Homolků. Prostě jsem při sledování prožíval silné záchvaty smíchu. Ať už se jednalo o rozkrádání tomboly či noční požár. Nemohu hodnotit jinak než plným počtem! (18.08.2012)

Na samém začátku hospodský salónek se stolem plným Startek a půllitrů, jsem okamžitě uveden do polomýtické situace vlastního „rasového původu“. Následně se rozvíjí povznesení výseku kulturně-historického času do věčnosti v podání Formanových neherců – skvost. Dyť tady nikdy žádná čokoládová koule nebyla! Mejdan socialismu. Rozkradená tombola a tragikomické pokusy o oficialitu a formu, posléze o čin. Socialismus v plné parádě. Horizontála. Ale starý předseda musel u sboru začínat ještě za císaře pána. Vertikála. Naštěstí začne hořet. Zajímavé, jak si Forman, Papoušek a Passer jakoby okrajvě, na pozadí dnešní trapnosti, všímají mizejícího starého světa. Zde hořící chalupa, vyváděná koza a dědova modlitba Páně. Přihlíží celá plesová společnost. Jakmile dozní siréna, slyšíme po celou dobu marného hašení kostelní zvon. To nehoří jen jedna stará chalupa. Proč na plese ani při zásahu nevidíme žádné mladé hasiče? Děj filmu začíná záběrem na kufříček s památeční sekyrkou a končí zjištěním, že kufříček je prázdný. Něco se ztratilo. Pak už jen starý hasič s pohořelým dědkem v zasněžené posteli, za doprovodu unavenější verze úvodní melodie. Vemte ho blíž k ohni, ať mu není zima! Postižení všech situací v jejich souvislosti s pervertovaným řádem vesmíru by zabralo hodně místa. Vrcholem je vysoce akademická etická debata o rozkradené tombole, dalekosáhle přesahující svůj dobový politicko-kritický význam; tato geniální rozprava budiž trvalým příspěvkem dobrovolného hasičstva k filosofii morálky. Zloděj bez losu u nás neexistuje. (02.08.2011)