Bylo, nebylo

Myslím si, že po kompletním shlédnutí první série se tu už můžu vyjádřit. Podstatu toho seriálu jsem totiž tak nějak pochopil. Osobně mě totiž tahle kombinace strašně dlouho zajímala a stejně tak dlouho jsem se odhodlával na moment, kdy se do tohoto seriálu vůbec pustím. Nakonec jsem se do seriálu pustil v momentě, kdy běžela už pátá série, takže to samo o sobě nebylo úplně příjemný. Hodin strávených u tohoto seriálu je totiž v tu ránu docela dost. Zpětně ale musím říct, že tenhle seriál za to stojí. Sice se nemůže vyvarovat klasických seriálových mínusů, ale pořád musím říct, že tvůrci zpracovali originální příběh hodně nápaditě a odvážně. Kombinace pohádkového a reálného světa totiž není vůbec od věci a musím říct, že přes to množství postav bylo radost sledovat každý další díl a přemýšlet nad tím, co si tvůrci připraví příště. Samozřejmě je to díl od dílu, kde jeden je slabší, ale druhý je pro změnu naprosto luxusní. Osobně mi je nejoblíbenější Rampelník, kterej se okamžitě vystřelil mezi jedny z nejzajímavějších seriálových postav vůbec. Robert Carlyle si s touhle postavou u mě udělal oko velký jak do půlmetrový punčochy. Vůbec se nedivím, že v USA tenhle seriál sleduje tolik lidí. Jsem moc rád, že žánr fantasy v současnosti tak táhne a doufám, že tenhle seriál tvůrci kvalitně udrží nejdéle, co to půjde. (09.02.2016)

Od lalůčku čelního by to bylo za houževnaté tři, ovšem od pravé a levé chlopně čtyřku solím s přiblblým úsměvem a lidumilně prohnutým obočím. Once upon a time dělí od stupínku dokonalosti hezkých pár čísel. V romantických liniích postavy oplývají vskutku sebemrskačskými manýry a některé důvody, proč spolu nesdílet lože, bych pánům scénáristům nesežral ani po namixování do kaviáru v poměru 1 ku 8. Ve výčtu nedokonalostí dále samozřejmě nemůže chybět nějaký ten logický laps, lacinější soustava pixelů a odpudivý přehršel romantiky. Ale na tu druhou, znatelně relevantnější stranu oceňuji rozšíření barevného spektra v otázce dobra a zla, neboť černobílost charakterů je nejotravnější pohádkové dogma, bezkonkurenčního Roberta Carlyla, jehož dechberoucí kreace, silně připomínající mloka po koupeli v amfetaminu, mě svou nezměrnou úchvatností dotlačily na práh psychického orgasmu. A co víc - všechny figurky a jejich alterega jsou sympatické, až divákovi praskají oční cévky, epizody jsou vypiplané do nejtitěrnějších detailů a každá z nich můj drahocenný čas hýčkala jako v bavlnce, že snad jednoho dne sjedu i tu druhou sérii. PS: V tom červenci roku 2013 jsem musel mít nějaký zbuznělý týden, protože nedávno, při pokusu o zhlédnutí druhé série, jsem se svalil ze židle v záchvatu nezřízeného blití. (26.07.2013)

"Magic always comes with a price, Deary". Na tenhle seriál jsem si brousila zuby už nějákou dobu a teď když jsem se na to konečně podívala můžu konstatovat, že jsem nadšená. Prvních pár dílů jsem sice byla mírně rozpačitá, ale jak jsem si zvykla na styl, kterým je to vyprávěné, tak jsem se do toho dostala a hltala jeden díl za druhým. Propojení pohádkové reality (která no, někdy působí hodně uměle a digitálně, ale jsem ochotná od toho odhlédnout) a "reálného" světa mi příjde geniální, stejně jako upravení pohádek, aby to nebylo jen stereotypní vyprávění, které všichni dobře známe. Narozdíl od většiny lidí, se mi to i po třech sériích nepřestalo líbit a už se těším na čtvrtou. Pravda, že první dva díly třetí řady mě moc neohromili, ale to bylo asi proto, že první půlka 3. řady byla jiná než ty předchozí. Taky se mi líbí obsazení (i když Ginnifer Goodwin to s tím krátkým účesem tak zoufale nesluší), z čehož jsem měla strach, protože Jennifer Morrison mi nikdy nesedla, ale tady mi zase tolik nevadí. Jak už to tak bývá, některé postavy mám radši než jiné (ano Snow White mě tím svým optimistickým přístupem už mírně leze na nervy a taky mě trošku vadí, že je mezi ostatními pohádkovými postavami upřednostněná a má tam obdíl flashbacky), ale není tam vyloženě nikdo, koho bych nesnesla. Taky musím zmínit Rumpelstiltskina, Robert Carlyle je úplně neuvěřitelný, styl, jakým ho hraje je tak o tři třídy výš než všichni dohromady. Jakmile se v některém flashbacku objeví, hned jsem měla radost a hned mě ten díl bavil víc. A na závěr bych ještě zmínila kapitána Hooka, Colin O'Donoghue mě totálně dostal, kdo by kdy tušil, že někdy budu mít kapitána Hooka ráda. 5* (24.07.2014)

Po 7. díle: Zatím to vypadá opravdu velmi nadějně. Už delší dobu mě žádný seriál tak neuchvátil od prvního dílu. Rozhodně neskutečně zajímavý nápad, zpracování (až na občasné triky - například v temných hradech si nešlo nevšimnout, že pozadí je počítačově vytvořené), herci byli vybraní taky skvěle. Baví mě jak svět reálný, tak svět pohádkový, myslím, že se to hezky doplňuje a vypravuje příběh. Teď se už neskutečně těším na další díl a doufám, že se zvyšující se oblíbeností, se tahle show nezhoupne opět ke standardním zpočátku napínavým seriálům, které s přibývajícími díly a později nekonečnými sériemi ztrácí na půvabu a původním kouzlu. Úprava - Konec série: Paráda...těším se na další řadu:) 28. 11. 2013: 3. série, za námi už její 8. díl a já mám neskutečnou tendenci tu něco dopsat. Největší joke aka čok a zároveň šok byl ten, když jsme se dozvěděli že otec Rumpelstiltskina je vlastně Petr Pan, čili Bealfire aka Neal je jeho vnuk a Henry aka true believer, kterého chce zabít a vlastně zabije je jeho pravnuk.. vtipné... fakt vtipné a musím říct, že to jsem nečekala ani omylem. Jakože člověk už se postupně začínal ztrácet v tom, kdo je kdo ve skutečnosti a v pohádkové říši, především když někteří jako Neal, Mr. Gold, Hook a jiní prošli aspoň 3 různými říšemi, a v každé jsou samozřejmě známi jako někdo jiný a znají různá tajemství a mají historii s jinými postavami - např. teď Neal a Wendy. Suverénně se už fakt ztrácím v tom, kdo zní koho a z jakého světa, ale tenhle zapletenec s Petr Panem mě vážně pobavil. 20. 5. 2014 - konec 3. série: Hej Frozen??? Tak to už je prostě moc (místo abych otevřela hubu překvapením, propukla jsem v nekontrolovatelný smích, jestli si ze mě tvůrci jako dělají prdel nebo ne), popravdě už bych ani další sérii nechtěla, ale vzhledem k zvratům na konci a tomu opět nenápadně otevřenému závěru série, je jasné, že bude. No co, jsem zvědavá, do jaké prekérky se dostanou příště.. ale konečně je aspoň Emma s Hookem dohromady.. sláva!!! :P Už to není čistých 5*, spíš to klesá na 4*, ale mám ten původní nápad ráda a postavy taky, takže zatím nechávám, uvidí se, jak se vyvrbí ta následující sérka. (08.01.2012)

Nápad uvrhnout pohádkové postavy do našeho "reálného" světa byl skvělý a mnohé části jsou brilantní, romantické, vtipné a prostě fantasy. O to víc zamrzí strohá epizodičnost a často lajdáctví ohledně scénáře, které kazí klady výše vypsané. Zhruba po devátém díle jsem si říkala, že to stopnu, že tohle nemá cenu (pět řad po dvaadvaceti dílech- woe, a já ten čas snad kradu??), ale zase mě mrzelo, že se nedozvím, jak to s některými postavami dopadne (...and they lived happily ever after, ni?). Takže zůstávám polapena v tomto mezisvětě a uvidíme, kam až to vydržím.___ Po I. řadě hodnotím jako průměr ***, oblíbené postavy- zlá královna a Rampelník (co to o mně vypovídá? :o) ___ Po II. řadě (ano, zvládla jsem ji rychle) mnou opět zmítají rozporuplné pocity. Nápady a děj se hodně vylepšily, aby se v samotném závěru totálně zkazily a práskly na sebe, že prostě chtějí (a dokáží) chrlit další a další řadu, nehledě na to, koho přes portál pošlou tentokrát. I s ohledem na tento neblahý fakt musím hodnocení zvednout na **** a uvidíme, co přinese zítřek. Oblíbené postavy- Emma is my hero! (ehm, a Rampelník) ___ Po III. řadě nechávám na čtyřech*, začátek mě pěkně naštval (Peter Pan), ale pak se vylepšili a momentální záporačka roku, Zelena, měla říz. Přesto dávám sbohem, přestože jsou k mání ještě dvě další řady. Došlo totiž i na cestování v čase a to už je konečná. Přestože se během těch tří řad mnoho věcí opakovalo (tak na koho uvalíme spící kletbu tentokrát? Atd.), přicházelo se i s novinkami a neustávající flashbacky bavily pořád, proto nechávám celkově na ****. Oblíbené postavy- kapitán Hook a Rampelník ♥. (09.03.2016)