Za borovicovým hájem

Náladovo v duchu Eastwoodovej Mystic River, mixnutej Affleckovým The Town. Ale pomalšie, rozľahlejšie, pozornejšie k postavám a myšlienkovo vrstevnatejšie. Silný film o ľuďoch, činoch a následkoch, zodpovednosti, vine a odpustení. Divákove zaangažovanie do príbehu sa prehlbuje každou pribúdajúcou desaťminútovkou. Hudobné nekonvenčné, až hypnotické - tiché chorály, podfarbujúce poslednú štvrtinu filmu, mu v kontexte s vrcholiacou vzťahovou kolíziou dodávajú osudovú hĺbku, akú Terrence Malick v jeho posledných filmoch chorálmi iba predstiera. Tešil som sa na Goslinga, ale Cooper ho zatienil. Podáva tu zatiaľ svoj najlepší, veľmi komorný výkon. Prekvapuje ma, že producent Sidney Kimmel viacej nezaloboval u Akadémie, pretože toto je nezávislý americký film leoneovských rozmerov. (07.04.2014)

Ryan Gosling shodil tu svou hustou bundu, kterou nosil v Řidičovi a vyměnil ji za odrbaná trička nošená naruby a ta s potiskem Metallicy. Parádní fáro zase vyměnil za těžkotonážní motocykl. Do toho si nechal potetovat většinu své nabušené muskulatury. A samozřejmě si opět část filmu ukradl zcela pro sebe. Snímek by se dal rozdělit na tři části a vlastně neprobíhal vůbec tak, jak jsem si myslela, že bude. Předpokládala jsem, že by se zde mohla odehrávat mistrovská hra ve stylu Nelítostného souboje. Společné setkání Ryana a Bradleyho však netrvá dohromady snad ani minutu. Takže, první část je "One Man Show" pana Goslinga, v níž mu zdatně sekunduje Ben Mendelsohn (kurňa ta chemie mezi nima...:), v té druhé se o to pokouší Bradley Cooper za doprovodu Raye Liotty a v té třetí mě zase dostal Dane DeHaan. Ten kluk má sakra něco do sebe a tím svým zfetovaným výrazem ve tváři mi opět, po tom, co jsem s ním viděla Kroniku, připomínal mladého DiCapria v Basketbalových denících. Co se týče nějakého toho porovnání hereckých schopností pánů Goslinga a Coopera, zcela souhlasím s jedním příspěvkem uveřejněným na IMDb. Dotyčný se vyjadřoval, že ve scéně, kdy Luke pláče při křtu svého synka v kostele měl pocit, jako, že se dívá na člověka, který "normálně" brečí (já dokonce měla pocit, že začnu brečet s ním:) A závěrečná scéna v lese, kdy pláče Avery mu přišla, jako by sledoval herce, jak pouze hraje svůj part. A přesně tak to přišlo i mně. Herecky má Ryan rozhodně navrch, především v uvěřitelnosti a přirozenosti emocí. Bradley se sice snaží, ale zatím veškeré emocionálně vypjaté momenty, v nichž jsem ho v dramatech viděla, mi přišly "hrané" a strojené. Ale co, třeba se jednou dokáže vypracovat i na ten herecký vrchol, kdy v něm nebudu vidět jen toho krásného modrookého muže, ale především výborného herce. V komediích nikdy nezklame, tam mu jeho part věřím, ovšem v dramatických rolích si jím ještě jistá nejsem. Celkově je The Place Beyond the Pines osobitým a velmi atmosférickým dílem s úchvatnou hudební stránkou. Mezi můj nový objev patří Bon Iver a z herců Ben Mendelsohn, s nímž jsem se zde prvně setkala. "Kdo to kruci je?," pomyslela jsem si, "He is amazing!" Tento snímek je něco jako nádherný briliant, který je však svou formou, v níž se mísí nepředstíraná jednoduchost a zároveň i propracovaná komplexnost natolik specifický, že může ohromit pouze určité diváky. Ti druzí v něm můžou spatřit pouze obyčejný příběh, který je zbytečně roztáhlý do několika linií. Já patřím k té první skupině. Mně ohromil. Naprosto. "If you ride like lightning, you’re gonna crash like thunder." (20.10.2013)

Gosling "deanovatěl", Cooper zase pěkně civilně a i vedlejší role jsou většinou zahrány lahůdkově. Jenže jejich postavy jsou do jednoho nesympatické a přišlo mi, že se chovají hlavně podle toho, aby jim ta velká tragédie s osudovým závěrem vyšla co nejčistěji. Pomalé tempo by mi výjimečně nevadilo, protože i hudba byla super, ale ten příběh a postavy jsou jedno velké MEH. (5/10) (29.04.2014)

Zajímavý film. Nejdříve to vypadalo, že autoři použili málo vídaný koncept ,,v půli filmu nečekaně vyměníme hlavního hrdinu", který jsem naposledy zaznamenal u Davida Lynche blahé paměti, když uprostřed Ztracené dálnice z neprodyšně uzamčené vězeňské cely nechá nějakým iracionálním eskamotérským trikem zmizet jednoho hrdinu a místo něho se bez bližšího vysvětlení zjeví druhý, pak ale Derek Cianfrance nechá hrdiny prostřídat znovu a vznikne klasický postmoderní vztahový propletenec, kde nakonec vše souvisí se vším. Ryan Gosling byl opravdu uhrančivý a osobně jsem litoval, že jeho hrdina nedostal prostor na celé ploše filmu. I když... ten příběh, s nejstarší možnou motivací - pomstou, ozvláštněný tím, že jde o pomstu transgenerační, mu vlastně prostor sekundárně dává...respektive jeho genům. :-) Po formální stránce jsou všechny tři dějové plochy oddělené střihovým přechodem asocizujícím vodu a vodní plochu, jež vytváří jakýsi magický halucinogenní dojem, zaujme také několikeré použití postupů převzatých z počítačových her, konkrétně ono již dříve zmíněné procházení filmem v rolích jednotlivých hrdinů coby obdoba RPG her, nebo scén, v nichž kamera sleduje hlavního hrdinu formou snímání 3rd Person Games, tedy dlouhá kamerová jízda, při níž kamera snímá zátylek a část zad hlavního hrdiny. Škoda jen té předvídatelnosti, scénář mohl být trochu rafinovanější... (05.03.2015)

Osobití filmaři se stále rodí. První dobrá zpráva. Tou druhou je, že elektrizující Ryan Gosling coby motocyklový kaskadér a následně bankovní zlodějíček dál platí za nejzajímavějšího herce své generace. Kriminální freska Za borovicovým hájem ale nakonec až takovou peckou není. Tahle story je totiž až překvapivě odtažitá, a to i přesto, že si tvůrce „zvláštního“ syrového debutu Blue Valentine hlídá pointy a znovu pečlivě vede herce. Aniž bych moc prozrazoval, vypráví o nevyhnutelnosti osudu a důsledcích našeho jednání, má zajímavě nepředvídatelný scénář s tím, že nakonec i ty banální scény můžou (a jsou) obohacené o solidní vnitřní hloubku. Až si je divák po závěrečných titulcích rád zopakuje. Rozhodně tak nejde o obyčejnou žánrovku, ve výsledku tu máme komplexní drama, kterému ovšem zarputilejší tah na bránu (místy) prostě chybí. S charaktery jsem se navíc silněji nesžil, tudíž jsem nesdílel jejich dilemata, a jakmile Gosling slezl (spadl) ze scény, zážitek se mi s narůstajícími minutami začal vzdalovat. Možná i proto, že s Bradley Cooperem zatím nejsme úplní kamarádi. Ale jak říkám, v jednotlivostech dobré, místy velmi dobré, ale u celku rezervy vidím. Silné tři, slabší čtyři, stačí si vybrat!! (29.06.2013)