Přežijí jen milenci

Jarmusch mě prostě nějak tou svojí pomalostí snad i sere. Beru, je to umělec, je jím zcela bez debat. Jenže já taky potřebuju, aby ve filmu nastalo čas od času alespoň nějaké napětí. Tyhle melancholický záležitosti nejsou pro mě. Nechci svým hodnocením fílm zbytečně shazovat. Koukalo se na to poměrně solidně, protože zde zní zajímavá hudba, herci jsou přesní, záběry nabídnou poetiku. Ale není zde nic kvůli čemu bych si film někdy toužil pustit znovu. Dokonce přemýšlím jestli mě i více nebavila Hranice ovládání. 50% PS: Tilda je o 20 let starší než Tom, přitom rozdíl mezi nimi vypadá na plátně tak na maximálně 10 let, smekám! (10.08.2014)

Zdeprimovaný hudobník sa dáva znova dokopy so svojou starou láskou, no ich pohodlný život trochu naruší príchod jej divokej mladej sestry. Rozvláčna, zdanlivo nekonečná, emo-artová, nehororová upírska dráma, ktorá výborne plní funkciu uspávanky. Pomalý pseudo-dej, prispaté postavy stvárňované nesympatickými hereckými podivínmi, ktorí otupne prednášajú svoje dialógy / monológy a snažia sa divákovi predať túto profesionálne natočenú umeleckú nudu. Režiséra nepoznám a po tomto kúsku ma zaujímať už asi ani nebude, no zdá sa mi, že jeho fanúšikovia by vedeli, že ide o super cool film, aj keby natočil hovno pod lopúchom. (15.02.2014)

Jak praví Mylady Fibonacci: "It certainly was a visual." *** A jako arabeska, parabola, bajka, podobenství o ušlechtilém vztahu k životu a ke kráse ve všech podobách, o tom, že když dáte jedincům několik staletí, tak je nakonec i možné, že se mezi nimi začnou někteří soustředěně, trpělivě rozvíjet, tříbit smysly i vnímavost, naučí se vychutnávat dary jako pomalost, jednoduchost, samotu, klid a začnou být pozorní a galantní - a začnou dokonce i přirozeně vytvářet skutečné umění - jako sediment zkušenosti a moudrosti, rozvinutého citu i nadhledu. *** Ta provokativní myšlenka, že za jeden běžný lidský život, vzhledem k těkavé a sobecké povaze člověka, v umění téměř nelze nic skutečně hodnotného vytvořit - že všechna velká díla vznikala teprve dlouhověkým, proměněným a na veřejnost pronikala víceméně podsunutá ješitnými smrtelníky. *** Dávalo by smysl extrapolovat - nemohli by se tedy dál živit tím, že budou objevovat nesporné talenty, jakým je v závěru snímku například Yasmine, a proměňovat je, aby dali jejich darům šanci skutečně dozrát....? Vlastně by takový závěr slušel filmu logicky víc - nemuseli se vrhat na ten nezáživný pár, měli si samozřejmě vychutnat Yasmine. *** Nicméně i bez toho je tenhle snímek jedinečný šperk, v němž se mi nakonec smysluplně, s jemným humorem a bez malichernosti odladí i ty drobné ostré střípky, které mi zprvu padly do oka a chvilku hrozily překážet - např. se zdálo zjevné, že neměli Iana nechávat s Avou samotného - a vůbec bylo rozčilující, jak moc jí dovolili narušovat a ničit ten delikátní svět hodnot, smyslů a významů, v němž se pohybovali jako umní tanečníci - jenže, což bych to po staletích života neviděla jinak? Není nakonec takový zásah někde v hloubi přijímán jako vítaný posun, k němuž by se jinak nedokázali přimět? Zákony dialektiky. *** Zůstane po shlédnutí ve vědomí hutný bílý trpaslík, diamant velikosti planety, znící vesmírem zvukem obřího gongu. Je nám dáno se ladit. *** A mimochodem - tu základní ideu, že obyčejní lidé se vesměs chovají jako zombie, živé mrtvoly, které nedovedou docenit život a jenom všechno pustoší, takže už ohrožují nejen planetu Zemi, ale i život sám v jeho posvátnosti, Jarmusch později nabídl znovu, z trpčí a doslovnější perspektivy, v jízlivějším, ale stejně skvostném filmu Mrtví neumírají - více píšu zde. *** (Po deseti letech viděno znovu, s R. na B12. A je to pořád nakažlivě a provokativně uhrančivé.). *~ (25.03.2014)

Podstata hudby je jenom jedna. Král nezávislého filmu (a nově i garážového noise rocku) je zpět a nezůstává nic dlužen své pověsti podivínského tvůrce. Prazvláštní upírská romance vyvolává ducha dekadentního konce/přelomu století, zároveň ale rezonuje reflexí přemítavého hloubání nad příčinami současné transformace (= kolapsu) naší civilizace. Možná už je tu západní civilizace prostě moc dlouho, vyžili jsme se, znudili dostatkem, možnostmi, nadbytkem takřka všeho, všech zdrojů, příležitostí, stejně jako dlouhověcí upírští hrdinové Jarmuschova filmu. Jedna z nejpodivnějších reflexí ekonomické krize, která zvlášť Ameriku zasáhla hodně silně a razantně ji změnila, čehož pomníkem je právě vylidněný Detroit, kolébka a symbol americké ekonomiky. Jarmuschův nápad zasadit část upírské romance zrovna do zbankrotovaného města, v dnešní době skutečného města duchů, z něhož odešlo 60 % procent obyvatelstva, přestala fungovat veřejná správa, policie a další nezbytné složky a vše jen proto, že Detroit byl srdcem automobilového průmyslu, který ekonomická krize v USA zasáhla přímo fatálně. Filmové reakce na realitu apokalyptických vizí (vytěžené fosilní zdroje, nedostatek vody v jižních státech USA atd.), především ale na tíživou ekonomickou krizi, kterou spustil právě cynismus, egoismus a přílišný individualismus finančních dravců = zombies. Ten film je v podstatě kritikou směřování lidstva. Kam to vlastně dnes kráčíme? A ptá se na to dnes ještě někdo? Vynikající je nápad stylizovat upíry coby jakési vyžilé rockové hvězdy někde z časů Woodstocku (v čemž cítím autobiografický prvek, Jarmusch se ve svém věku asi cítí podobně), kdy jediným důležitým momentem života bylo sehnat halucinogenní drogu, tedy motor, co by člověka nastartoval, což Jarmusch posunuje do upírské paralely droga - lidská krev. V dnešním světě je už ale vše pokaženo, tedy i krev. Jestli ještě před pár lety mělo smysl hledat hranice ovládání, tak dnes už je to vlastně jedno. Přežijí jen upírští milenci...když se vrátí ke kořenům...ke své (naší) animalitě... (26.02.2014)

Stylové kytary a fetiš bez hranic. Když jdou tihle upíři v noci ven, tak na koncert White Hills, který je následně pohlcen mohutným droneovým oparem. Když potřebují krev, navštíví svoje dealery. Filmem prostupuje zvuk loutny a doživotní temnota. Jsou Adam a Eva první upíři? Ona jako 'albínská' kráska, on jako depresivní romantik. Jarmusch přetváří dějiny a nabízí alternativní historii. (27.02.2014)