Přežijí jen milenci

Jarmuschovo upírské blues stojí na náladě, hereckých výkonech ústředního páru a opět výborné hudbě (ostatně White Hills mu ve filmu i hrají sami sebe naživo). Tempo je konstantně pomalé, což spolu s hypnotizující hudbou vede diváka k tomu, aby se buď naladil na stejnou vlnu, nebo to radši rovnou vzdal. Tilda Swinton i Tom Hiddleston byli pro hlavní role perfektní volbou, Mia Wasikowska tu je od toho, aby veškerou idylu velmi rychle zničila, a John Hurt ve vedlejší roli potěšil. (01.09.2016)

,,LÁSKA, TO NENÍ JEN BLÁZEN LET, I KDYŽ KRÁSU RŮŽOVÝCH RTŮ A LÍC PODETNE KOSA DNŮ, LÁSKA, TA NEMÍJÍ JAK MÍJIVÝ BĚH ČASU, TA VŠECHNO PŘETRVÁ A JDE AŽ DO HROBU. A JESTLI JE TO BLUD, JEJŽ BYCH SÁM DOSVĚDČOVAL, PAK NIKDY NEPSAL JSEM A NIKDO NEMILOVAL!“… /// Adam a Eva. On sebevražednej romantik, ona obdivovatelka přírody a tance. A oba měli v lásce štěstí… Osamělost upírskýho rockera, v dramatický romanci s artovejma ambicema a podmanivou atmosférou Jarmuschových filmů. Vzpomínky napříč staletími, tajemně smyslně bílá Tilda Swinton, proplítání se kvantovou teorií a projížďky opuštěným Detroitem. Zvláštní film, lavírující mezi tenkou hranicí nudy a zajímavosti, na jehož konci převládne pocit, že jsem byl svědkem něčeho zvláštního. Z toho usuzuju, že asi tak ¾ vostatních lidí, se u toho unudí xsmrti! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že s Tomem Hiddlestonem by se dal vypálit nejen Asgard, ale i jont. 2.) Hledám upíry, co poslouchaj zvláštní muziku. 3.) Thx za titule ,,devotchka“ a ,,unchained“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.03.2014)

Když máte éterickou Tildu Swinton, melancholického Tom Hiddlestona, rozmazlenou Miu Wasikowskou, směšně nevyužitého Antona Yelchina, Detroit a (občas) dost skvělého Jima Jarmusche, čekátě prostě něco, co vás bezpodmíněčně odrovná. Hrátky s obrazem (Vinyl), (spousta) God's eye view a upírství na jiný (a dost inteligentější a praktičtější) způsob jsou sice fajn na jedno festivalové shlídnutí, ale to je asi tak vše. Velká škoda. (20.10.2013)

Jak praví Mylady Fibonacci: "It certainly was a visual." *** A jako arabeska, parabola, bajka, podobenství o ušlechtilém vztahu k životu a ke kráse ve všech podobách, o tom, že když dáte jedincům několik staletí, tak je nakonec i možné, že se mezi nimi začnou někteří soustředěně, trpělivě rozvíjet, tříbit smysly i vnímavost, naučí se vychutnávat dary jako pomalost, jednoduchost, samotu, klid a začnou být pozorní a galantní - a začnou dokonce i přirozeně vytvářet skutečné umění - jako sediment zkušenosti a moudrosti, rozvinutého citu i nadhledu. *** Ta provokativní myšlenka, že za jeden běžný lidský život, vzhledem k těkavé a sobecké povaze člověka, v umění téměř nelze nic skutečně hodnotného vytvořit - že všechna velká díla vznikala teprve dlouhověkým, proměněným a na veřejnost pronikala víceméně podsunutá ješitnými smrtelníky. *** Dávalo by smysl extrapolovat - nemohli by se tedy dál živit tím, že budou objevovat nesporné talenty, jakým je v závěru snímku například Yasmine, a proměňovat je, aby dali jejich darům šanci skutečně dozrát....? Vlastně by takový závěr slušel filmu logicky víc - nemuseli se vrhat na ten nezáživný pár, měli si samozřejmě vychutnat Yasmine. *** Nicméně i bez toho je tenhle snímek jedinečný šperk, v němž se mi nakonec smysluplně, s jemným humorem a bez malichernosti odladí i ty drobné ostré střípky, které mi zprvu padly do oka a chvilku hrozily překážet - např. se zdálo zjevné, že neměli Iana nechávat s Avou samotného - a vůbec bylo rozčilující, jak moc jí dovolili narušovat a ničit ten delikátní svět hodnot, smyslů a významů, v němž se pohybovali jako umní tanečníci - jenže, což bych to po staletích života neviděla jinak? Není nakonec takový zásah někde v hloubi přijímán jako vítaný posun, k němuž by se jinak nedokázali přimět? Zákony dialektiky. *** Zůstane po shlédnutí ve vědomí hutný bílý trpaslík, diamant velikosti planety, znící vesmírem zvukem obřího gongu. Je nám dáno se ladit. *** A mimochodem - tu základní ideu, že obyčejní lidé se vesměs chovají jako zombie, živé mrtvoly, které nedovedou docenit život a jenom všechno pustoší, takže už ohrožují nejen planetu Zemi, ale i život sám v jeho posvátnosti, Jarmusch později nabídl znovu, z trpčí a doslovnější perspektivy, v jízlivějším, ale stejně skvostném filmu Mrtví neumírají - více píšu zde. *** (Po deseti letech viděno znovu, s R. na B12. A je to pořád nakažlivě a provokativně uhrančivé.). *~ (25.03.2014)

Milenci přežijí Wacoslav1 ne... Bohužel pokud je toto kvalitní materiál pro vyznavače takzvaného artu, tak budiž jim to přáno. Já vidím bohužel a to doslova jenom další pomyslné mlácení prázdné slámy a plýtvání filmového materiálu. Někdy je tu prostě taková schopnost pospojovat nějakou náhodou všechny ty pohyblivé obrázky do plytkého celku nazývaného film. Pak si k tomu navíc přidejte bonus v podobě toho, že to můžete vydávat za něco jako umění a ještě vám to hodně lidí sežere jako v tomto případě.5% (21.03.2014)