Nová holka

Nebýt neodolatelné Zooey, pravděpodobně bych se nedostal přes prvních pět epizod, při kterých jsem často neměl daleko od skřípání zuby. A byla by to neskutečná škoda. Nedá se sice říct, že by něčím New Girl vybočovala, ale ten klasický seriálový koktejl více či méně podivných postaviček míchá oproti konkurenci tak akorát. Jejich šílené chování už pro střídmé dávkování nepůsobí nijak prvoplánovitě a nechává prostor i pro kreativitu scénáristů a hlubší prokreslení většiny postav. Nejspíš právě proto, že se zpočátku nedají než nenávidět, působí mnohem uvěřitelněji. Koncem první série už jsem si je však za tónů You Shook Me All Night Long do jedné zamiloval. Druhá série pokračuje ve vyjetých kolejích a napravuje i chybky ze začátků. Konečně tak už všechny hlavní postavy dostávají svou tvář a úlohu. Ve stejném duchu se nese i další sezóna a je příjemné vidět, že tvůrci dokážou ideálně balancovat osobnostní vývoj všech zúčastněných se zachováním toho zlatého jádra, které si mě tak získalo. Navrativší se Coach z pilotního dílu pak konečně vyplňuje tu dosud hodně citelnou mezeru pro macho chlápka a já nakonec neměl ani nejmenší problém se přenést přes to ohrané rozvádění se postav jen kvůli tomu, aby se k sobě mohly znovu vrátit. A ač jsem se tomu dlouho snažil odolávat, nezbývá mi, než New Girl nazvat srdcovkou. Jen už jde na čtvrté sérii poznat, že seriál maličko přesluhuje a po její boží první polovině jede zbytek dílů nejvíc jen na nekonfliktní (ale nadšení prosté) setrvačnosti. (14.08.2012)

Jedna z mnoha novinek letošního seriálového podzimu, která si vede poměrně dobře. Zooey je opradu kouzelná a dokáže vyvážit i ostatní slabší hlavní postavy. Prozatimních 6 dílů mělo střídající kvalitu, od průměrných až po jeden naprosto senzační. V dnešní konkurenci seriálů mě přesto dokázala zaujmout natolik, že jí budu i nadále věnovat mojí pozornost a uvidíme, jestli se seriál ještě zlepší, nebo zůstane ve stojatých vodách. (22.11.2011)

Nuda. Jednu sérii jsem jakž takž zvládla, ale stačilo mi to a pochybuju, že se k seriálu někdy vrátím. Je to plné nevtipných vtipů a trapných zápletek. Postava Zoey Deschanel mi vůbec nesedla; její věčné prozpěvování, divné nápady a chování ve stylu "jsem pořád roztomile mimo" se prostě nedá snášet moc dlouho. A ta úvodní znělka - co to sakra je? (15.10.2015)

Simply adorkable? Kinda. Komediální seriál o partě čerstvých třicátníků v čele s roztomilou okatou ofinatou Zooey Deschanel. Upřímně musím říct, že v rámci sitcomů se jedná o hodně specifickou záležitost, jednoduše proto, že působí tak (ne)nuceně, až vyznívá improvizovaně. Nikde jinde jsem neviděl takové množství všeljakého zadrhávání, koktání či trapného ticha. Na bleskurychlé a hladké slovní přestřelky plné hlášek u New Girl můžete zapomenout (mnohem častější je vzájemné přeřvávání či skákání si do řeči, rozpačité mlčení a všeříkající pohledy party, když jeden z nich pronese nějakou strašlivou trapnost), komedie v seriálu pramení z emocionálních vazeb k postavám, pokud vám sednou jejich osobnosti, sedne vám seriál, pokud ne, bude to hodně mimo terč. U mě je to půl na půl, jasnými tahouny zábavy jsou sebevědomý extlouštík Schmidt a pragmatická modelka CeCe, přesně ve středu stojí prdlá Jess, kvůli časté uřvanosti příležitostně nudí jinak sympatický flákač Nick, a naprosto mimo je vysávač zábavy Winston, bez kterého bych se bez problémů obešel. Od cca půlky třetí série dál navíc návrat Damona Wayanse Jr. z nějakých záhadných důvodů kompletně narušil dynamiku party, a tak i díl od dílu osciluje mezi slaboulinkou dvouhvězdou a řekněme slabší čtyřhvězdou. Úplně chápu pětihvězdy, stejně jako odpady, New Girl je vážně hodně individuální. (08.03.2015)