Představ si

Vůbec si nedokážu představit, že by tohle silné a zároveň tak citlivé téma natočil někdo v ho(bo)llywoodu. Vznikla by nejspíše sladkobolně-slzopudná sračka, která by mě sloužila jako varování, že se na podobné filmy už nemám nikdy více dívat. To však v tomhle případě nehrozí ani náhodou. Andrzej pojal tenhle film naprosto jinak. Lehce, jednoduše a hlavně s velkým přehledem. Ukázal nám vidícím, že bychom si měli vážit, pro nás tak samozřejmého faktu, jakým je zrak. Zároveň nám dal aspoň trošku nahlédnout, jaké to je, ponořit se do světa, kde vládne jen samá tma. Světa plného zvuků, dotyků a jiných vjemů, které si jen těžko dokážeme normálně vybavit. Ale i tak se dá vést normální, mnohdy i plnohodnotný život. Chce to je vůli a trpělivost a výsledek ten se po čase určitě dostaví. A kdo ví, třeba se dočkáte i té své vytoužené lodě. (10.06.2015)

Ten námet, aj posolstvo je 5-hviezdičkové, ALE film ako taký má nejako nenadchol a príbeh mi prišiel ako na hojdačke - v niektorým momentoch som pomaly nedýchal a niektoré časti mi zas prišili úplne nevyvážené, no a aj koniec bol taký na pováženie. Celkom škoda, lebo asi tak prvá polovička filmu bola fakt paráda, no potom ako začali o Ianovi pochybovať a on sa snažil všetkým dokázať, že jeho predstavivosť je nadrozmerná, tak to už začalo trošku upadať. Ale inak všetko okolo toho posolstva o predstavivosti a precítení obrazov za pomoci iných zmyslov - to bolo nesmierne vydarené. No aj tak je celkový dojem viacmenej priemerný. (12.12.2013)

V Lisabonu se architektonicky snoubí kachličky s oprýskanými zdmi. Léto plné hádanek není vidět, ale je cítit a slyšet ve vzduchu. Škola pro slepé zažívá nenásilný myšlenkový převrat v uších a nosech žáků, jejichž nový učitel je nabádá nenosit slepeckou hůl. Kontroverzní. Sžívání se mentora, potýkajícího se se stejným znevýhodněním jako jeho posluchači, není zadarmo a ani bez boje a riskování života za účelem dokázání vlastní pravdy. Hravý, ale neméně vážný snímek Jakimowského vás zavede do míst, kde je představivost důležitější než to, co se skutečně děje. Dokáže nahradit zastřené oči? (Filmové listy 2018) (09.08.2018)

Skvostný film, velmi minimalistický a duchem spřízněný s nevidomými. Obdivuhodná kamera dokáže zůstat slepá k prostoru, zároveň se neomezovat jenom záběry obličejů a být nádherná. Postava inovativního mentora byla pozoruhodná, a to i zásluhou režijní hry na hledání pravdy, kdy je Ian stejnou měrou zpochybňován (není nevidomý, protože nepoužívá hůl; není tak schopný, protože používá echolokátor) jako se z temnoty noří pravda. Po zvukové stránce inspirativní pro každého, zvlášť moderní dobu se sluchátky v uších. (15.09.2013)

Natočit tak citlivé téma, aniž by byl divák citově vydírán, je docela obtížné, protože většinou to bývá právě naopak. Já to tady v žádném případě tak necítila a to nesmírně oceňuji. Byla jsem jen v jiném světě, tam kam bych se nikdy nechtěla v žádném případě v reálu dostat, ale on pro mnohé existuje a já jsem mohla alespoň tímto způsobem do tohoto světa nahlédnout a zjistila jsem, že zdaleka nevyužívám všechny svoje smysly takovým způsobem, jak mně to přiblížil právě Ian ve světě nevidomých. A i když je to drama, tak Andrzej dokázal vytvořit i moc příjemnou atmosféru tím, že celý příběh prosvětlil teplými barvami a i trochu té romantiky tam vložil velmi citlivě a jemně. Určitě doporučuju, jeden z filmů, který stojí zato vidět. (23.09.2013)