Bojovník

|90%| Shlédnuto v kině. Sakra, csfd projekce mi unikla díky pořádnému vedru, tak se mi nechtělo vytahovat paty z domu. Po rozmýšlení jsem nakonec zašel pak z volna do kina. Rozhodně to byla dobrá volba. Snímek mě chytnul od začátku do konce. Spousta lidí to přirovnává k Rockymu. Možná, tu nějaká ta podobnost je. Já bych spíš tuto záležitost pojal jako moderní, skvěle herecky zahrané drama. Nic tomu snad nechybělo. Možná bych přidal ještě víc scén, kdy hlavní hrdina trénuje box atd, nějakou dramatickou scénu atd, ale to jsou detaily. Jake Gyllenhaal mi opět dokazuje, že je pan herec. V jeho předchozím filmu Slídil mě opět mile překvapil a zde doslova nadchnul. Dramatické scény, kdy přišel o manželku, stává se z něj troska, nedokáže se starat o svou malou dceru – to vše bylo zajímavé a skvěle herecky podané. I ta jeho zvláštní osobnost. Zaujalo mě zde dost aspektů, třeba, že jeho manželka řídila jeho život, kariéru atd. Takže bylo pro něj pochopitelně těžké se pak postavit na vlastní nohy. Dojemných sc=n zde bylo také dost, hlavně, když už se film začínal drát ke konci. A box ? Skvělé! Já si zápasy užil, především ten finální. Forest Whitaker v roli trenéra nezklamal. Měl jsem obavy, pač v poslední době, byli jeho roli spíše detektivní, ale i do této role se skvěle vžil. Takže po dlouhé době tu máme skvělé americké drama, ke kterému se ještě párkrát vrátím. (08.08.2015)

Jake Gyllenhaal znovu ukázal jak skvělý herec je a nebýt jeho s hodnocením bych musel jít daleko níže. Snímků o boxu je mnoho, nejznámější je Rocky, přesto tohle téma nikdy neomrzí. Southpaw je plné klišé, ale přesto se na něj dobře dívá a děj není vůbec špatný. Velký klad je také kamera, fighty jsou také výborné a co jiného od toho čekat. Náboj jako Warrior nebo podobný snímek Fighter nemá a něco k úplné dokonalosti chybí, přesto obrovská spokojenost .. 8/10 = 85% (09.09.2015)

Sentimentální boxerské drama rozředěné ,,rodinným" filmem, navíc plné schematismů a žánrových klišé dodávající filmu punc mimořádné nezáživnosti. Kdysi velmi kvalitní režisér Antoine Fuqua se s výzvou boxerského dramatu nepopasoval se ctí a po syrovosti jeho někdejšího kultovního Training Day už není ani památky. Hlavní problém je ovšem v doslova podpásovém výkonu debutujícího scénáristy Kurta Suttera, který umělecky zapadl do melodramatických mokřad a nechal v nich utopit sebe, příběh i diváky. Jediným světlým bodem je tak herecký výkon Jakea Gyllenhaala a hlavně přerod jeho fyzické stránky - zatímco ve Slídilovi zhubl kvůli roli psychopatického bulvárního novináře několik desítek kilo, pouhý rok poté disponuje skutečně úctyhodnou muskulaturou, na kterou je radost se podívat...připomíná tak třeba Edwarda Nortona před a při natáčení jeho legendárního Kultu hákového kříže...ta proměna vyzáblého kloučka v nabušeného boxera za pouhopouhý rok je neuvěřitelná... (24.05.2016)

Jako první mě napadlo, k čemu svět potřebuje další boxerský film, navíc ve kterém nehraje Stallone? Ale to si asi jen Jake Gyllenhaal chtěl taky jednou střihnout roli boxera... A nutno podotknout, že se mu to docela podařilo. Problém je scénář v čele s všudypřítomným, otravně "emerickým" vyzněním. Na emoce se tlačí příliš a přitom např. způsob, jakým Billy přišel o ženu, patří mezi ty nejméně důvtipné. Taktéž opětovný vzestup Billyho nepůsobí úplně přirozeně (jakoby byl zkratkovitý). Ve srovnání s Creed nemá Southpaw mnoho, co nabídnout. 6/10 (14.03.2016)

Existuje několik typů herců. Pro nás je důležité zařazení do škatulky těch, kteří si přijdou na plac odehrát to své a na ty, kteří své roli podřídí i své vzezření a zkrátka roli věnují větší přípravu. Novým Christianem Balem v tomto ohledu se už nějaký čas snaží stát i Jake Gyllenhaal, dříve ořezávátko pro jakoukoliv postavu, dneska herecká ikona první velikosti, která se díky své píli snaží přesvědčit filmové fanoušky, že mu byl do vínku kromě sex-appealu, a v tomto případě i hordy svalů, skutečně dán i filmový talent. Vybírá si projekty, kde může skutečně prokázat, co všechno v něm je a Southpaw je rozhodně jedním z nich, jemuž český název Bojovník kupodivu velice sedí, jelikož dle očekávání Billy Hope svádí větší boj vlastně mimo boxerský ring, než přímo v něm. Ačkoliv boxu příliš neholduji, snímků s touto tématikou jsem již viděl více než dost a dle mého skromného názoru říkám, že úvod filmu se po stránce nějakých těch boxérských rituálů před zápasem velice vyvedl a kamera ze všech úhlů umně snímá souboj dvou boxerů. Dále už "jen" film až do finále s archnemessis ždíme emoce, jelikož se hlavnímu hrdinovi ve velmi malém intervalu stanou všechny myslitelné i nemyslitelné problémy, co by nikdo nechtěl asi zažít. Zjevně to funguje, uvědomělá slečna vedle mě při jedné emotivní scéně začala vzlykat a zřejmě i někdo s emocemi na úrovni kamene dospěje k názoru, že dávkování napětí a jisté sounáležitosti k mistrovi světa v boxu a zároveň zlomeném otci funguje na výbornou. Místy jsem pochyboval o režijní preciznosti Antoinea Fuquy a říkal jsem si, že to občas přecijen žene příliš přímočaře na jistotu v domnění, že takhle to zkrátka stačí. U Jakovo předchozího snímku Nightcrawler jsem přesvědčený, že tam povedlo napětí dávkovat o něco nenásilněji. Nic to však nemění na tom, že i tento kousek se rozhodně všem zúčastněným bude ve filmografii tyčit ještě dlouho a řekl bych, že kdekomu sedne mnohem více. Spoiler : Ta smrt Rachel McAdams byla skutečně divná, lépe řečeno možná fungovala lépe na papíře, ale do filmu byla převedena dost násilně a pro mě i dost wtf. PS : Velká pocta Jamesi Hornerovi...70%...[21.7.2015_ČSFD projekce_Lucerna] (22.07.2015)