Co všechno věděla Maisie

Mám dvě stejně staré dcery. Tvrdím, že na dětech je velmi poznat, jak to vypadá u nich doma. Z tohoto pohledu je What Maisie Knew perfektní snímek. Důsledně sledující život z pohledu Maisie. Útržky rozhovorů, pohled oknem, otevřenými dveřmi. Stres, který se odráží na malé tváři. Maisie se v podstatě nemá zle, mohla by na tom být mnohem hůř. Ona sama by se asi za nešťastnou neoznačila - jednak dítě o takovýchto věcech nepřemýšlí, jednak má rádo své rodiče, ať dělají cokoli, jednak těžko porovnávat, když nikdy nezažilo nic lepšího. Postavy jejích rodičů by zasloužily samostatný rozbor. Nejsou zlí lidé. Matku bych označil za nedospělou - stále se chová jako puberťák (podobného člověka znám). Otec působí rozuměji, stejně jako matka však jde primárně za svojí prací. Pozitivní je, že nepřekročí linii, kdy by své dceři vědomě ublížili. Realistický film. ■ Poznámky: Ve scéně v nahrávacím studiu jsou na stole sluchátka Bowers & Wilkins P5 (mám identické). Hra, která je hrána na konci filmu, jsou Monopoly. Starší dcera mě v ní zrovna včera vymlátila :). ■ Upozornění: Výše uvedený obsah filmu od distributora obsahuje nepřesnosti a chyby (pravděpodobně psáno někým, kdo film neviděl). ■ U Onaty Aprile není na ČSFD (ani iMDB) uveden věk (vlastně žádný životopis - což u člověka jejího věku považuji za správné), našel jsem ale článek, že jí v čase natáčení bylo šest let. (10.01.2016)

Maisie je snom každého rodiča a definitívne to nebude vďaka výchove, pretože jej rodičia sú nočnou morou každého dieťaťa. Matka blúdi po všetkých učebniciach psychiatre a otec je egocentrický, citovo chladný chlap, ktorý nemá vo zvyku plniť svoje časté sľuby. Maisie svojich rodičov bezhranične miluje. Miluje ich ako dieťa, ktoré je presvedčené, že takto funguje každá rodina. Pri sledovaní spoločných momentov Lincolna s Maisie sa nejednej dáme určite triasli vaječníky, ja som si vystačila s priblblým úsmevom. (16.03.2019)

Všichni ji hrozně milovali, ale zatraceně rychle se jí zbavovali. Vyřizování pracovních záležitostí po telefonu, pracovní cesty do Evropy, koncertní turné, které nejde odložit. A ze slibů se rychle stávají nesplněné výkřiky. Slova jako stabilita a harmonie jsou solidně vydělávajícím rodičům malé dívenky cizí, zato hádky a rozepře jsou na denním pořádku. Ať dcerka spí nebo si jen pár kroků od rozzuřeného páru hraje. Režijní a scénáristické duo Scott McGehee a David Siegel, kterému je nejlépe v nezávislých vodách, nejsou žádní prosťáčci, a svůj další kus rozehráli se solidní rafinovaností. Těžší pasáže snad až ironicky podkreslují podmanivou hudbou. S citlivou důkladností rozehrávají příběh, na kterém zdůrazňují, že mít dítě je o určité dávce zodpovědnosti. Nemusíme mu stoprocentně podřizovat vlastní životy, ale nemůžeme v něm loudit falešné emoce. Dítě uprostřed bouře. Civilně uchopené, herci nadprůměrné. Navrch je zajímavé, že to natočili muži, ale užijí si to asi víc ženy.. (03.05.2016)

Dobře natočený film o tom jak dítě snáší rozchod rodičů a většinou s tím spojenou špínu.Znám to trochu z vlastní zkušenosti a mohu říct,že to dítě ovlivní na hodně dlouho.Jediné co mi paradoxně na snímku trochu vadilo,ale zase ne nepřekonatelně byla dětská představitelka,které jsem moc na chuť nepřišel,ale zase řekněme si na rovinu kdo v osmi nebo devíti letech by se vůbec dokázal naučit nějaké věty a hrát.Jinak je zde opět výborná Julianne Moore.Za mě celkově 80% a čtyři hvězdy. (24.02.2015)

Moc hezké a smutné zároveň. Prostě hezký film o věcech, které prostě jsou a vždycky budou a pykat za ně budou ti nejnevinnější a nejčistější z nás. Četl jsem tu výroky jako že si film hraje na velké drama a dramatem vlastně není. Že je to dost o ničem a vlastně se tam nic neděje. Naopak. Nevidím potřebu proč poukazovat na tvrdší věci, horší podmínky, velká dramata a selhání a bití a zneužívání. Kdepak. Tohle je decentní. A přesto si málokdo uvědomuje, jak je tahle decentnost fatální. Lehké drama, které si nehraje na velké drama a ve výsledku je pěkným filmem má u mě bonusové body. Za to že nám nikdo nestrká nic podnos, netlačí na pilu a netlačí diváka střídavě do vyhrocených emocí. Krása. (25.04.2014)