Deset důvodů, proč tě nenávidím

Pan Walter Statford má dvě dcery v středoškolském věku- krásnou a mezi, lidmi oblíbenou Biancu, která ještě nikdy neměla rande, a starší, věčně špatně naladěnou Katrinu, která svojí nepřístupností odradí každého potencionálního nápadníka. V domě Statfordových však panují přísná pravidla- Bianca nesmí jít na rande dřív než Katrina. Naštěstí, Bianca dostane úžasný nápad. S pomocí chlapce, který po ní touží, se snaží spřátelit svoji sestru s Patrickem Veronem, studentem se záhadnou minulostí, který je pro ostatní rovněž tvrdým oříškem. Obě černé ovce se však do sebe zamilují a divák, tedy v tomto případě já, musí tuto nezáživnou kravinu o ničem doslova přetrpět. Ani slibní herci nedokázali z téhle podprůměrné komedie nic vydolovat a tak zůstal jen slibný potenciál, který se tvůrcům nepodařilo naplnit. Dobře jim tak. (10.02.2009)

Ať už je tenhle teenegerský film inspirovaný čímkoliv, třeba Shakespearem či samotnou Biblí, je to pořád jen prázdný nudný filmový tvar plný plochých černobílých charakterů, vykonstruovaných frází a na efekt znějící muziky. Shakespeare by se v hrobě obracel a jediným světlým momentem vážícím se k jeho jménu byla scéna, kdy černošský středoškolský profesor literatury rapuje jeden z jeho sonetů... Jinak nic...jinak nic... (16.02.2008)

Tak touhle bombičkou mě tehdy osmnáctiletá Julia Stiles uvedla do světa teenage komedií. Tedy do světa těch lepších teenage komedií, abych neshazoval 10 Důvodů tím, že je dám na roveň s Bullshitem atpd:) To byly časy, kdy ještě samoúčelná obscénnost nevládla světem, ale šéfovalo se zajímavými hrdiny a relativně nápaditým scénářem. Sice tu najdete klasické figurky, ale postavy Julie Stiles a Heatha Ledgera jsou vážně (aspoň tehdy byly) originální a první jmenovaná je doslova k sežrání;) Fakt, že mě teenagerská komedie dokázala překvapit i na úplném závěru myslím mluví pro pozvednutí hodnocení na ****. Není se proč bránit, tahle studentská zábavka vám opravdu neublíží. PS: říct, že se tvůrci inspirovali Shakespearem, je nadutost. Archetypy příběhu, které Shakespeare proslavil, tu byly dlouho před ním a je jenom jeho kumštem, že je tak (v dobrém slova smyslu) profláknul, a že teď skoro každý příběh vypadá jako by se jeho autor po očku díval do nějakého Wildova dnes už klasického díla. Ale OK, Padovská střední škola je trochu zoufalá:) PS2: The Weakness In Me se zařadila mezi stálice mého playlistu. Úžasně procítěná písnička, na komédii o puberťácích je jí snad až škoda:) (20.12.2004)

Napoprvé, po zvláštní směsici melancholie, nostalgie a optimismu jen pár hodin po vlastním maturitním plese, bylo Deset důvodů mým malým pokladem, u kterého jsem nechtěl vidět chyby, užíval jsem si strhující romantiku, svěží scénář i režii, Ledgerovo charizma a nádhernou sesterskou dvojici. Jenže napodruhé vše působí jako parodie na sebe sama. Scény, které dříve nechávaly pozitivní vzpomínky, jsou najednou jenom sterilní a nevtipnou parafrází na Shakespeara a i když písnička na stadionu pořád funguje a scéna s kytarou je pro mě pořád ještě úžasný emoční vrchol, je mi trochu smutno, že už se nedokážu nechat strhnout středoškolskou naivitou. Některé filmy by měly být viděny jen jednou. (25.03.2006)

Jedna z nejlepších teenagerských romantik, která vyniká hlavně v komediální sféře, kde jsou na denním pořádku hláškující černoští profesoři, výchovné poradkyně píšící erotické romány a otcové, co své dcery pro výstrahu oblékají do oblečků simulujících těhotenství. Neztrácí ale glanc ani když si hrdinové začnou vyznávat lásku v zaparkovaném autě nebo někdo na stadión vypustí zpívajího Heatha Ledgera. Zkrátka výborná záležitost, jíž jsem si ale naprosto zamiloval až po shlédnutí v originálním znění. A ten soundtrack... 9/10 (23.02.2006)