Neděle u Tiffanyho

Vcelku příjemná průměrná komedie, nebýt těch několika nechutně kýčovitých klišé, naprosto čitelného a předvídatelného děje a absolutní nelogiky filmu. Tohle je přesně to, co mě na romantických filmech vytáčí a co podporuje tu zkreslenou představu našich žen, že když přijde láska, hroutí se skály a je úplně jedno, komu kvůli tomu budou padat hlavy. Fajn, zamyslíme se. Jsem tuctová, nezajímavá buchta s osvědčeným partnerem, který mě miluje, je tolerantní a zajímá se, ale jednoho dne mi do života vstoupí vysněný buzna-kamarád, který se mnou bude vybírat hadry a mlátit se polštáři. To je jasné znamení, proč si ho hned nastěhovat do bytu a poslat tím celý vztah s přítelem do prdele a ještě se tomu divit. Kvůli tomu krátkodobému citu a poblouznění prostě budu bořit svět a je mi to úplně jedno. Tohle je ženská logika, kterou je neskutečně nebezpečné podporovat ve filmech a fakt se mi z toho zvedá kýbl, že to nikoho nepohoršuje tak, jako mě. No, abych jen nenadával, tak mimo výše popsaného je to příjemný tříhvězdičkový film s „dobrým“ (vzhledem k výše zmíněnému) koncem, což je občas prostě potřeba, co si budeme povídat. Pro Vánoční svátky jsou takové filmy fajn, jenže na výběr je z pestré škály o mnoho lepších filmů, takže proč sahat po tomhle dílku, které ještě názvem dosti mate a odkazuje ke známé Snídani u Tiffanyho? (09.04.2015)

Nesmírně neoriginální, naivní, plné černobílých postav s dost předvídatelným jednáním i dějem...a přes to všechno, nebo snad právě proto, moc hezké romantické pokoukání, jako stvořené pro vánoční prosinec, kdy se náporu podobných nekonfliktních a hřejivých báchorek vůbec nebráním. Koneckonců, na temné snímky, zaplněné komplikovanými, cynickými charaktery s černými myšlenkami, mám celý zbytek roku. Lepší trojka. (14.12.2013)

Docela obstojná romantika,Jane jako dítě má svého imaginárního přítele kterého vidí jenom ona jenže v deseti letech jí opustí a objeví se opět až po dvaceti letech v té době už Jane chystá svatbu se svým současným přítelem ale jakmile se objeví její láska z dětských let všechno se mění.Herecké výkony docela dobré. (08.04.2015)

Desetiletou Jane všude doprovázel imaginární kamarád Michael, který byl skutečnější, než si její matka Vivian a další dospělí (včetně psychiatrů) mohly kdy představit. Jenomže v den Janiných narozenin Michael zmizel a Jane se vydala na pouť k dospělosti. Následoval časový skok o délce dvaceti let. Z Jane se stala ředitelka divadla a půvabná snoubenka nadějného herce Hugha. Z jejich budoucího sňatku měla největší uspokojení matka Vivian, jíž bylo lhostejné, jestli bude Jane v manželství šťastná – nejdůležitějším shledává materiální zajištění a naději, že Hugh Jane neopustí tak, jako to učinil její partner, Janin otec. Jenomže najednou se Michael do Janina života vrátil, na rozdíl od svého posledního angažmá je všem viditelný a i on „zestárl“ o dvacet let. To, jak se vpravuje do poměrů a vztahů, přináší nemálo úsměvných momentů, třebaže se začínají ozývat jakési disharmonické tóny... Ona disharmonie spočívá v trojúhelníku Jane – Hugh – Vivian, byť Vivian má pouze hodně vedlejší roli. Tajemství Michaelova poslání, tedy důvodu, proč byl k dospělé Jane vyslán, je prolomeno hned při prvním setkání Michaela a Jane s Hughem – Michael položí Hughovi tu nejprostší otázku: „Co na Jane miluješ nejvíc?“ A Hugh odpoví tím, že vysloví několik zásadních aspektů, jimiž Jane zlepšila jeho život, to znamená vše, čím mu „byla dobrá“. Kdyby – nebyl-li už schopen přímo na otázku odpovědět, lidi nemusí být nejpohotovější – hodil myšku a řekl cosi v tom smyslu, že je toho tolik a on si nedovede vybrat, pořád by to bylo řádově lepší než vděk vyplývající z jeho egocentrismu. No a tím drama končí, opona ještě nespadla, poněvadž se diváci musí dozvědět, zda Michael po splnění úkolu – otevřít Jane oči – opět nezmizí jako před dvaceti lety. Sympatické mi přišlo, že si Michael místo osamělého bloudění ulicemi a romantického zírání kamsi před sebe našel práci a vůbec tak nějak působí hodně civilně, prostě prima chlap. No a Jane... ta je zase hezká. 75% (09.01.2024)

Takový milý film s geniálním nápadem. Velmi dobrý nápad byl, aby se nyní už dospělý imaginární dětský přítel vrátil poněkud zmatený a do navázání na dávné přátelství se pustil s dětskou bezprostředností a naivitou. Kdyby se tvůrcům podařilo více si pohrát s oním sbližováním (ve filmu to proběhlo spíše formou jakýchsi neodůvodněných skoků) i vztahem se snoubencem, mohlo to aspirovat na plný počet. (11.01.2018)