Neděle u Tiffanyho

Krásný romantický film se zajímavým námětem. Ústřední herecké duo je velmi příjemné a na jiskření mezi nimi se vážně příjemně kouká. Sice tomu chybí trošku silnější emoce a konec bych taky trochu pozměnil, ale zasmál sem se,což se mi u romantických komedií málo kdy stane. U pár scén jsem byl skoro dojatý a za to, a za ten krásný námět, prostě musím dát plný počet. Nenudil jsem se ani minutu. (22.06.2014)

Docela obstojná romantika,Jane jako dítě má svého imaginárního přítele kterého vidí jenom ona jenže v deseti letech jí opustí a objeví se opět až po dvaceti letech v té době už Jane chystá svatbu se svým současným přítelem ale jakmile se objeví její láska z dětských let všechno se mění.Herecké výkony docela dobré. (08.04.2015)

Desetiletou Jane všude doprovázel imaginární kamarád Michael, který byl skutečnější, než si její matka Vivian a další dospělí (včetně psychiatrů) mohly kdy představit. Jenomže v den Janiných narozenin Michael zmizel a Jane se vydala na pouť k dospělosti. Následoval časový skok o délce dvaceti let. Z Jane se stala ředitelka divadla a půvabná snoubenka nadějného herce Hugha. Z jejich budoucího sňatku měla největší uspokojení matka Vivian, jíž bylo lhostejné, jestli bude Jane v manželství šťastná – nejdůležitějším shledává materiální zajištění a naději, že Hugh Jane neopustí tak, jako to učinil její partner, Janin otec. Jenomže najednou se Michael do Janina života vrátil, na rozdíl od svého posledního angažmá je všem viditelný a i on „zestárl“ o dvacet let. To, jak se vpravuje do poměrů a vztahů, přináší nemálo úsměvných momentů, třebaže se začínají ozývat jakési disharmonické tóny... Ona disharmonie spočívá v trojúhelníku Jane – Hugh – Vivian, byť Vivian má pouze hodně vedlejší roli. Tajemství Michaelova poslání, tedy důvodu, proč byl k dospělé Jane vyslán, je prolomeno hned při prvním setkání Michaela a Jane s Hughem – Michael položí Hughovi tu nejprostší otázku: „Co na Jane miluješ nejvíc?“ A Hugh odpoví tím, že vysloví několik zásadních aspektů, jimiž Jane zlepšila jeho život, to znamená vše, čím mu „byla dobrá“. Kdyby – nebyl-li už schopen přímo na otázku odpovědět, lidi nemusí být nejpohotovější – hodil myšku a řekl cosi v tom smyslu, že je toho tolik a on si nedovede vybrat, pořád by to bylo řádově lepší než vděk vyplývající z jeho egocentrismu. No a tím drama končí, opona ještě nespadla, poněvadž se diváci musí dozvědět, zda Michael po splnění úkolu – otevřít Jane oči – opět nezmizí jako před dvaceti lety. Sympatické mi přišlo, že si Michael místo osamělého bloudění ulicemi a romantického zírání kamsi před sebe našel práci a vůbec tak nějak působí hodně civilně, prostě prima chlap. No a Jane... ta je zase hezká. 75% (09.01.2024)

Trochu nechápu, že u tohoto snímku nepřidali ještě "mysteriozní", protože uznejte to co se tam děje není v reálu sakra možný :)..Jinak pro mě nudná průměrná komedie ale jak už v předchozích komentářích uvádím, velmi oceňuji to, že jsem byla schopná dokoukat do konce i když bylo jasné jak to dopadne.. Doporučuju pro zarytý romantiky toužící po happyendu. (09.07.2014)

Na imaginárního přítele z dětství jsem byla docela zvědavá, neboť jsem kdysi prožívala něco podobného jako malá Jane Claremont - moji vymyšlení průvodci sice neměli lidskou podobu, ale na tom nesejde. Bohužel jsem se dočkala pouze názorné ukázky na téma jak rychle, nenápadně a pokud možno bezbolestně zabít vcelku originální nápad. Dějová linie otrocky kopíruje to nejprofláknutější základní schéma romantických komedií a nevyhýbá se žádnému klišé - zato hned v zárodku likviduje jakýkoli pokus o třeba jen drobnou inovaci zápletky. Pro mě osobně ovšem největší fiasko ztělesňuje sama hlavní hrdinka. To že je duchaplná, milá, vtipná a potažmo i krásná žena, pro kterou stojí za to přinést nějakou tu oběť ?!? Nemůžu si pomoct, ale mně připomínala spíš pragmatickou, usedlou starou pannu, která se snaží za každou cenu provdat ... pochopitelně jen a jen z opravdové lásky. Proti ostatním postavám prakticky nic zásadního nenamítám, jenom bych měla jednu takovou drobnou poznámku: Ono je velice snadné zamilovat se do imaginárního kamaráda, který kromě sympatického vzhledu vykazuje i všestrannou manuální zručnost, prakticky nic ho nevyvede z míry, je vždycky dobře naladěný a připravený naslouchat. Pravda - je trochu užvaněný, ale s přihlédnutím k jeho dosavadnímu "zaměstnání" to nelze dost dobře brát jako zápor. Myslím, že by neškodilo, kdyby alespoň v některém ohledu nebyl úplně dokonalý - a taky bych moc ráda věděla, kde vzal finanční prostředky na zvelebení obydlí objektu své náklonnosti. Abych to shrnula: Nedozvěděla jsem se nic překvapivého ani obzvlášť zábavného o našem reálném světě - a bohužel ani o imaginárním světě imaginárních přátel ... přitom finále v podstatě nemá logiku - pokud se v něm vyskytují nefunkční pravidla, která je možné beztrestně porušovat, kdykoli se komukoli zamane ... 2,5* (24.06.2014)