Lásky jedné plavovlásky

Formanova civilná trápnosť na domácom ihrisku ma ani napriek priaznivej stopáži opäť nebaví. A to z prostého dôvodu - čo zobrazuje, nepripadá mi vonkoncom smiešne, lež v tomto prípade skôr úmorné. "Minimalistický" scenár vždy neznamená výhru, ak je téma užšia ako formát. Ak už o "chlapcovi a dievčati" (či naopak), radšej zvolím Slnko v sieti, ktoré môjmu diváckemu ja vychádza viac v ústrety. 60% (14.02.2015)

V poradí druhý, z celkovo - troch celovečerných československých filmov, ktoré Forman nakrútil, sa vyznačuje, najprv t-r-a-d-e-m-a-r-k-o-m spočívajúcim so scénou s tancovačkou v davových scénach, kde sa len menia postavy a lokácia, ešte k tým postavám, opäť stretávam - Vladimíra Pucholta, ALIAS ČENDU z Černého Petra, t.j - predchádzajúci film. Tentokrát poplietol hlavu, krásnej blondíne, Hane Brejchovej, ktorá sa neskôr odhodlá navštíviť rodičov sukničkára / pianistu, čiže Milda ( Pucholt ), s ktorým sa zoznámila na akcii, kde ju zvádzal, tesne pred tým bola Andula ( Brejchová ) s dvomi kamarátkami v spoločnosti troch vojakov na čele s p. Menšíkom, ktorí sa dvorili týmto naivným slečnám. Charakterizoval by som to jednoducho, Brejchová - predstavuje plavovlásku a jej lásky, t.j - napočítal som, okrem Mildu, ešte jedného motorkára, ktorého poslala k vode, vojakov, nie, lebo aj tak k ničomu nedošlo. Opäť som sa kochal vynikajúcou, autentickou brilantnosťou v scéne po príchode k Mildovým rodičom, ktorí absolútne nechápu, čo sa deje. Najprv sa z nej, jeho matka snaží vypáčiť, čo je zač, že otec, je o niečo zhovievavejší. Najlepšie vidieť, keď ráno príde Milda domov, a uvidí cudziu ženu vo svojej posteli, tak začne na vôkol seba trúsiť uštipačné hlášky a poznámky... Excelentná domáca scéna. Vidím mierny posun vpred v zobrazení svojej témy. Príliš veľa žien na meter štvorcový... Taktiež všetká česť spracovaniu pomocou obrazu, cez dvorného kameramana, p. Ondříčeka, či a najmä, trefný scenár, najsvätejšej trojice - Forman, Papoušek a Passer. Krása ! (27.06.2016)

Andula je jako vyplašené zvířátko s velkýma očima. Naivní slečna, která stále tápe a hledá, která prostě jen touží po tom, aby ji měl někdo rád. Jenže to je těžké… Sny jsou jedna věc a skutečnost druhá. Milda není žádný princ na bílém koni, ale prostě obyčejný kluk („ucho“), který sám neví, co chce. A ona? Schoulená na posteli, s úsměvem na rtech vypráví. Její slova možná říkají pravdu, ale poněkud upravenou. Všichni jí mohou závidět… Můžu se celou dobu smát, ale přesto tu bude přítomná hořkost. Jedna ztracená světlovláska a omezenost jistých lidí… To bylo před čtyřiceti lety. A teď? Doba se změnila, naše rozhovory se změnily, jen ty citové zmatky pořád zůstávají stejné. Láska (nejen) pro plavovlásky. (11.01.2008)

I když mi to přijde jako skvělá komedie, u které se vždy hodně nasměju, stejně je mi u toho současně i trpko, protože mi je strašně líto Anduly. Její život objektivně za moc nestojí, má příšerné ubytování a ještě příšernější práci, a všichni se k ní chovají strašně - nejdřív nadržení záložáci, pro něž nacházím jen krajní opovržení (scéna se zakutáleným prstýnkem je top), pak pianista-děvkař, jehož nepřiznaně sexuální loudění hloubí absolutní dno trapnosti, a nakonec pianistova matka, jejíž zaslepená prudérnost a necitlivost je takřka fascinující. Svět hlavní postavy v tomto filmu mi zkrátka přijde jako velmi nehostinné místo, a nutí mě trochu krotit moji odvěké nadšení pro 60. léta, protože je zde hezky ukázáno, že zas tak růžové vše nebylo. Btw. název filmu mi přijde poněkud hloupý, ale je to asi moje jediná výtka. (25.06.2023)

Dobový film, který vystihoval situační problematiku na několika postavách. Něco podobného je možné točit v každé době, tedy od té doby, co je na světě film a je přístupný čím dál většímu množství lidí. Dneska si může točit vlastně už každý. Film hodně zvedl Vladimír Menšík. Mimo film jedna z postav, která ve filmu hraje si prožila podobný příběh a skončila a snad ještě i žije v Austrálii. Ale to asi zná každý zájemce o M. Formana a lidi, jejichž životy se kolem toho jeho obtočily, takže proč nosit dříví do lesa? (10.04.2011)