Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrají:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (více)Obsahy(1)
... a byli spolu šťastni až do rána. Hana Brejchová a Vladimír Pucholt v hořké komedii Miloše Formana... Mladičká blondýnka Andula pracuje v obuvnickém závodě a žije na internátě v malém středočeském městečku. Na jednoho muže tu připadá deset žen, přičemž většina těch mužů je už ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejích kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Poté, co vedení závodu zorganizuje seznamovací taneční zábavu ve spolupráci s Československou lidovou armádou, prožije Andula mimořádně trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků. Téměř podlehne jednomu z nich, ale pak se o ni začne ucházet mladý pražský klavírista Milda, který celou dobu hrál k tanci. Když s ním Andula stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. O dalším víkendu se za svou láskou vypraví do hlavního města. Když se však seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... Dnes již klasický snímek Miloše Formana patří k vrcholným dílům české nové vlny. Sklízel úspěchy na celém světě, v roce 1967 byl jedním z pěti neanglicky mluvených filmů, nominovaných na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
Konfrontace vidění obyčejných věcí očima zamilované ženské, očima mužskýho (nezamilovaného) a očima rodičů. Všednodennost skvěle navozena záběry do továrny, do hospodského sálu nebo do obýváku. Skvělé dialogy. I když scénář občas působí roztříštěně, stejně se celkově jedná o zážitek, i díky hereckému obsazení. ()
Jeden z nejtrapnějších filmů v české historii. Samozřejmě v tom nejlepším možném smyslu. Forman zcivilnil formu až na samou hranici možností, Ondříčkova kamera působí chvílemi až úsečně, dialogy (které prý Forman hercům předehrával) jsou absolutně realistické a zcela prosté jakékoli stylizace. Jsou to prostě útržky odposlechnuté řeči, poskládané do odkoukaných situací, kterým zdánlivě chybí komika, ale jakmile se člověk do toho proudu banalit a šedivých frází zaposlouchá, vyloupne se neobyčejně bohaté a poetické jádro Lásek. Film je bezvadaně podkreslený komunistickou uniformitou, stupidními dechovkami, stupidními melodiemi z televize, hučením továrny atd. Z jednotvárnosti vyniká právě naivita a odevzdání Anduly, která je sice pubertálně naivní, ale přitom krásně drzá a plná ideálů. Za absolutní vrchol však považuju "postelovou" scénu Pucholt-Šebánek-Ježková, která je takovou malou čítankou humoru nové vlny. Strašně nenápadný a strašně krásný film. ()
Lásky jedné plavovlásky jsou pro mne klasickým zástupcem filmu o radostech a především i strastech mladé generace žijící v socialistickém zřízení. Události, se kterými jsou zde mladí hrdinové konfrontováni, většinou vyústí v trapné situace a právě ta trapnost je jedním s dalších prvků toliko společných pro filmy české nové vlny. Nedospělé postavy vedou stejně nedospělé dialogy, které sklouzávají právě až k té trapnosti. Hlavní hrdinky Anduly, které mysl zatemnila první velká láska, mi bylo na jednu stranu pro její dětskou naivitu a hloupost líto, zároveň jsem se jí ale musel ze stejných důvodů i smát. Přece jen jsme si tímto obdobím dospívání prošli všichni, díky čemuž nám jsou strasti hlavních hrdinů tak povědomé a možná právě proto měl ten můj smích výrazně hořkou pachuť. Nebál bych se Lásky jedné plavovlásky označit za jakousi teenagerskou komedii 60. let. Jen je tato komedie znatelně lidštější a inteligentnější než to, na co jsem zvyklí dnes. 100% ()
Zde se začala hvězdná kariéra Milady Ježkové, která si poprvé zahrála ve filmu ve svých 55 letech. Po té ztvárnila na desítky filmových a televizních rolí, roliček a štěků, bez nich by filmy neměly ten správný půvab. Další filmový debit pro neherce Josefa Šebánka, proslaveného zejmena Homolkovskou trilogií. Právě obsazování neherců bylo v minulosti to, co mě na filmech Miloše Formana a Věry Chytilové spíše odrazovalo. Teprve s odstupem času jsem propadla kouzlu civilního projevu. Přesto ani po letech jsem ke snímkům Miloše Formana nepronikla. ()
Miloš Forman mi opět ukázal, že je opravdu skvostným režisérem. Snad kromě toho omylu Vlasy, který se může líbit opravdu jen retardům, jsem si ostatní jeho snímky luxusně užil. Přímo v tomto filmu bych nejvíce vyzdvihl upřímné, bezprostřední a hlavně enormně vtipné dialogy. Úvodní scénka s vojáky a později duo Ježková - Šebánek neměli nejmenší chybičku. To jsem se smál prakticky celou dobu. Krásně to všichni 4 kluci scénarističtí u toho píva napsali. Dost to celé připomínalo Mildův pozdější film Hoří, má panenko. Ten byl však ještě o velký kousek lepší. Dále se mi celkem zamlouvala pěkně zvolená hudba, která nádherně dotvářela například zábavovou atmosféru. Vytkl bych snad jen to, že se na většinu ženstva nedalo vůbec koukat. Viděno metodou 3, 2, 1, teraz. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (49)
- V československých kinách videlo film 2 255 858 divákov. (Raccoon.city)
- Jaroslav Kříženecký ve své knize „Menšík“ uvedl, že Vladimír Menšík (Vacovský) během natáčení taneční scény s Hanou Brejchovou (Andula) svou hereckou kolegyni neustále rozptyloval různými vtípky, které vyvrcholily větou: „Hani, cítíš, jak mi stojí?“ Brejchová se měla během scény tvářit otráveně, protože její postava by raději tancovala s Mildou (Vladimír Pucholt). Scéna se na několikátý pokus nakonec natočila, ale Brejchová od té doby tvrdila, že s Menšíkem a se zvířaty zásadně nehraje. (raininface)
- Postelová scéna, v níž leží otec (Josef Šebánek), matka (Milada Ježková) a syn Milda (Vladimír Pucholt), byla celá pod improvizační taktovkou trojice herců. Režisér Miloš Forman jim nechal při hraní volnou ruku. (mchnk)
Reklama