Volte mě!

Politika ešte nikdy nebola taká zábavná téma, ako tomu bolo u The Campaign. Prepálená pravdivosť, v podaní vynikajúcich komikov, ktorí mali neskutočne dobrých sekundantov. Humor bol fajn, niektoré scény sa mohli ubrať, a celkovo to bola dosť zábavná záležitosť. Prekvapivo som spokojný a zabavil som sa viac ako som predpokladal ... P.S. Aj vy ste ostali prekvapený kto v skutočnosti je Dylan McDermott ? (06.11.2012)

"Filipínští provozovatelé kolotočů jsou páteří tohoto národa." Bude se vám chtít zvracet. Mě se chtělo. Ne proto, že by byl film špatný, ale proto, že není a to hlavní vystihuje (sice trochu ad absurdum ale přesto) parádně a do hloubky. Tenhle film nakládá úplně každému - voličům, kanidátům, těm v pozadí. Ferrell je bez debat, počítám, že si svou roli náležitě užíval, Galifianakis u mě děfinitivně konečně překročil Pařbovskou hradbu. Co mě ale nejvíce rozsekalo a bavilo, jsou obě manželky kandidátů, ty jsou neskutečné. Dobrá volba obsazení i charakteru. Chtěl bych mít doma obě. (22.06.2016)

Volte mě má v sobě takový ten poctivý humor nehumor Zacha Galifianakise a Willa Ferrella. Jeden dost skromný a nenápadný, druhý pro změnu neuvěřitelně drzý, rasistický a urážlivý. Dohromady to dává skvělou směsku, která za těch pár minut musí minimálně dvakrát nebo třikrát smíchem shodit ze židle. Také chválím tvůrce za tu sebekritiku amerického národa. O to smutnější je, že do nějaké 75 minuty to takhle chodí i u nás. Nebejt těch posledních deset minut, bude mi spíše smutno. Každopádně co naplat, jsme v Hollywoodu a tady i ty nejhorší politické humusy v komediích prostě musí skončit tak, jak v tomto filmu nakonec skončí. A jsem za to rád. Dokáže to ve mně vyvolat daleko lepší emoce, než když si vzpomenu na to, co se děje u nás. Ale víte co? Tu americkou sebekritiku si tímhle filmem už neodpářou a o to se mi snad líbí tenhle film ještě víc. (05.01.2014)

Jay Roach si tento rok strihol dva filmy z politického prostredia. V Prezidentských volbách sa pozrel na tému vážnejším a serióznejším spôsobom a vznikol film hodný pozretia. O Pr(e)dvolebných sľuboch ( ozaj originálny slovenský názov ) sa to už jednoznačne povedať nedá a hoci chápem režisérovu potrebu "vyblázniť" sa na politikoch, humor nie je pre každého. Hraničí s boratovsko-diktátorským prístupom, hoci netlačí na pilu až takým spôsobom ako Cohen. Táto brutálna satira na politické voľby a sľuby s tým súvisiace má kompaktný dej ( na rozdiel od Diktátora ) a pohybuje sa na hrane únosnosti, kde hlavne stredná časť ide do extrému. Ale zrejme to bol zámer, ako inak sa dá od srdca vysmiať politikom, ktorých spôsoby súbojov sú pre obyčajného človeka desivé, ale v mnohom pravdivé. Film si nedáva servítku pred ústa a do morku kostí odhaľuje praktiky zadubených kandidátov a ich bezcharakterných sponzorov. Určite je podobný film potrebný, nech politici vedia, na čom sa ľudia smejú. Lenže pokým majú ľudia svoju zábavu, politici a ich mecenáši majú peniaze a moc. Lebo ak sa tento film skončil ako rozprávka, realita je iná. Nič to, ja som sa na tejto kampani pobavil. Ale mohlo to byť ešte lepšie... (25.10.2012)

Crazy kampaň plná ujetých gagů a infantilně-humorných hlášek mi docela sedla. Co mi však vadilo, byla disproporce co do absurdnosti mezi dvěma kandidáty. Zatímco Galimatiáš (či jak se ten řecký komik jmenuje) ztvárnil naivního, leč dobromyslného troubu rodinného typu, tak Ferrell vzal na sebe sexistické hovado, jehož popularita výrazně neutprí ani po sérii totálních průserů, kdy mlátí děti, psy, krade policejní auta a z huby mu lezou samé sračky, rasismus nevyjímaje. Tento nepoměr mi hodně vadil. Stejně tak absence konstruktivnějšího děje. Do dvou třetin filmu jsem totiž uvažoval i o čtyřech plackách, pak mě ale monotónnost servírovaných skečů začala přece jen trochu unavovat. Teda trochu víc. 60% (27.10.2012)