The ABCs of Death

Tady se těžko rozhodnout, zda kliknout na tři nebo čtyři hvězdy. Některé povídky byly parádní (Timo Tjahjanto mi začíná připadat čím dál zajímavější), některé tak blbé, až správně ujeté (uprděná, nebo závěrečná), jiné mi mnoho nedaly, přesto jsem se ale díky nepřepálené stopáži jednotlivých povídek nestačila nudit. A jelikož se název každé povídky dozvíme až v jejím závěru, bavila jsem se u nich i spekulováním nad tím, jaký název se za daným písmenem asi ukryl. No trefila jsem se čtyřikrát, a proto i vzhledem k tomu nízkému hodnocení tady tomu teda nakonec i tu čtvrtou hvězdu vpálím, ač je to hvězda slabá jako nejslabší povídky v téhle Abecedě. 70% (29.07.2013)

Naprostý unikát v oblasti hororu. Přes dva tucty choromyslných režisérů se setkaly, aby si každý zvlášť natočil kratičkou epizodu stylem sobě vlastním. A tak tu máme povídky plné bizarních výjevů, úchylných nápadů, roztodivného násilí a hlavně totálně černého humoru. Kromě fatálních brutalit typu XXL, Youngbuck a Libido a dvou animovaných srandiček bych ještě zmínil vizuálem nadupané segmenty Dogfight a Orgasm (ten je navíc od tvůrců parádní artovky Amer). Několik povídek bylo vyloženě sračkoidních (tady zklamali hlavně West, Traucki a Wingard) , ale to nic nemění na tom, že v téhle společnosti mi bylo zatraceně dobře. (01.02.2013)

Trochu (vlastně hodně) nevyrovnaná kvalita i nevyhraněný žánr/styl jednotlivých povídek, ale není se čemu divit, když je jich ve filmu tolik, co písmen anglické abecedy. Rozptyl v rozmezí horror, sci-fi, thriller, artovina, animák, groteska, nechutnost nebo i nezařaditelná nepochopitelnost. Na čtyři až pět hvězd v kategorii "kraťas" (napříč všemi žánry) vidím příběhy B, Q, R, S, U, V a X, na necelé čtyři pak C, I, N, P. Bezkonkurenčně nejnechutnější a nejdivnější je potom japonské (jak jinak) F. (09.04.2017)

Dle zdejších komentářů jsem měl poněkud obavy, nakonec jsem byl příjemně překvapen. Jistě, v tom množství drobných povídek se najdou studentská cvičení a bláboly - např. těšil jsem se na zvířecí snuff, což je ve většině současných kinematografií v dnešní době tabu, jenže jsem se dočkal nevtipné pointy jako z laciné telenovely - , avšak u mnohých jsem se od srdce zasmál. Zapomeňte na horror, pokud ho nezaměňujete za gore a rozličné bizarnosti. Horror je děs a strašení, zde se jich ovšem nedočkáte. Přesto mne mírně děsil zápas se psem (vím, byl upravený počítačem, ale stejně...). Záchvaty smíchu se dostavovaly u příběhů - Prd (ti Japonci!), Samurajský film (harakiri je prostě bžunda), Vraždící hovínko (vybavila se mi postavička animovaných filmů Doodieman, kterou se mi na CSFD nepodařilo najít), Libido či X-XL (jo, tomu říkám správná dieta!). Hodně příběhů se točilo okolo toalety, jsou k vidění rozličné podivnosti - muž, kterému rostou pod kůží svitky filmu, a v sexu dominovaly japonské prasárničky, zejména poslední povídka. Takže - strašení ne, zábava ANO! (12.05.2014)

Těžko hodnotit jako celek.Některé povídky jsou vynikající,některé sračkoidní a některé průměrné.Volím zlatej střed.Krátká stopáž jednotlivých povídek mi nedala šanci abych se nudil.129 minut uplynulo jako voda a pocity z toho mám všelijaký.Ale myslím si,že tohle stojí za shlédnutí,protože každý si tam najde své favority.Z a mě určitě vyhrálo písmeno D jako Dog fight.Jsem zvědavej co na nás čeká ve dvojce. (15.04.2015)