The ABCs of Death

První polovina dost slabá, ale pak to nabralo obrátky ... slušně perverzní, "politicky nekorektní", brutální, cynický ... tlustá ženská předělávající se na modelku masakr. A poslední "Zenzetsu" japonská šílenost taky skvělá .. bylo toho tam dost dobrýho. Nejlepší jasně L - LIBIDO, ( to je paráda z chlapskýho pohledu ... :D ). Ale ta dvojka je promakanější no ... (05.04.2015)

Zklamání jak hrom. Příliš málo skutečně dobrých segmentů, nadvláda průměrných a podprůměrných + sem tam něco naprosto otřesnýho. Nápad oslovit hordu významných současných hororových tvůrců z celého světa, přiřadit jim písmeno abecedy a nechat je natočit krátký film s tematikou smrti, není sám o sobě špatný. Ovšem vznikla z toho neuvěřitelně nesourodá směsice kraťasů, jejichž kvalita je strašně rozkolísaná. Z těch povedených: Y Is for Youngbuck Jasona Eisenera, X Is for XXL Xaviera Gense, D Is for Dogfight Marcela Sarmienta, L is for Libido Timo Tjahjanta, U Is for Unearthed Bena Wheatleyho, Q Is for Quack Adama Wingarda. Tedy 6 z 26, což je žalostně málo. Dalších pár příběhů pak sice má něco do sebe a jsou pěkně natočené (I, O, T, H, R), ale mně osobně nesedly. A zbytek se pak potácí mezi nudným nezajímavým průměrem a nesledovatelnou trapností (F!!!). A takový Ti West musel svěřený rozpočet někde prochlastat, jinak si jeho zhruba půlminutové M Is for Miscarriage vysvětlit neumím. (01.02.2013)

Trochu (vlastně hodně) nevyrovnaná kvalita i nevyhraněný žánr/styl jednotlivých povídek, ale není se čemu divit, když je jich ve filmu tolik, co písmen anglické abecedy. Rozptyl v rozmezí horror, sci-fi, thriller, artovina, animák, groteska, nechutnost nebo i nezařaditelná nepochopitelnost. Na čtyři až pět hvězd v kategorii "kraťas" (napříč všemi žánry) vidím příběhy B, Q, R, S, U, V a X, na necelé čtyři pak C, I, N, P. Bezkonkurenčně nejnechutnější a nejdivnější je potom japonské (jak jinak) F. (09.04.2017)

Amatérčina. Napriek tomu, tá forma mozaiky niekoľkominútových minipríbehov udrží pozornosť celé dve hodinky bez problémov, pretože aj keď sa na obrazovke aktuálne deje akákoľvek nepozerateľná trapná a ubohá zverina, tak si v duchu stále hovoríte, že tých pár minutiek pretrpíte a ďalšie písmeno to možno "vyžehlí". Na jedno podarené písmeno (D, L, Q, R, T, X) však naozaj pripadá tak 5 slabých až vyslovene hrozných. Ale po celej abecede mám jasno aspoň v jednom - japonci sú perverzní prasáci, pretože s výjnimkou dobre vypointovaného a krutého "L" je všetko, pod čím je podpísaný nejaký rákosník, s prepáčením neskutočná chujovina. :-) (11.02.2013)

Přestože nejsem fanoušek krátkometrážních filmů, jednou za čas si pustím rád povídkové filmy. A pokud se sejde podobná režisérská skvadra, mám dokonce i jistá kvalitativní očekávání. Podobný formát má spoustu nevýhod, ale pro diváka i tvůrce jednu nezpochybnitelnou výhodu, který mínusovou stránku snadno smázne. Lze pustit uzdu vlastní fantazii a zariskovat mnohem více než u klasického dlouhometrážního snímku. Abeceda smrti není celistvým snímkem, kde by do sebe jednotlivé segmenty zapadaly a ke konci poodhalily úchvatnou a nečekanou pointu. V podstatě jde jen jednoduchá zadání, kdy je každému režisérovi přiřazeno jedno písmeno abecedy a on mu musí věnovat několik minut děje. Většina tvůrců si poradila dle očekávání bez problémů, ale někteří překvapili naprostou bezradností a nepovedeným příspěvkem. Opravdu zdařilé epizody by se daly spočítat na prstech jedné ruky, a pokud bychom měli spočítat jen ty, které jsou hodné zapamatování, byla by i jedna ruka moc. Přesto však tato směsice nenudí, epizoda střídá epizodu a celé to jede přiměřeným tempem vpřed. Celkový dojem je však spíše negativní, protože od podobných jmen by se dala očekávat mnohem lépe odvedená práce. (08.04.2013)