Lollipop Monster

Tak tohle fakt ne. Lolipop monster měl být neskutečně mladý a stylový film, ale selhal nejen po technické stránce. Animované sekvence a efekty (záblesk očí apod.) působí divně a mě osobně otravoval. Důležitá část filmu je proměna obou slečen. Ovšem mně připadalo, že se jen proměnuje růžová barbie více k černé emařce, která si léčí domácí problémy malováním, kouřením cigaret a řezáním. Rozmazané záběry s mírně sépiovým odstínem působí strašně. Co to mělo být? A scéna, kde dvě rozkošené holky ničí vše kolem a dokola řvou: ,, Scheize, Scheize..." prosím, už nikdy víc. Jednu hvězdu za závěrečnou scénu, která pobavila a můj názor na tento film trochu zachránila. Jinak vizuál a rekvizity celkově mi připadaly, jako kdyby Lolipop Monster byl jen takový vedlejší úlet během natáčení Wolfova revíru... [MFF KV 2011] (23.07.2011)

Pestrofarebný úlet emocionálne rozháranej feministky, pre ktorú sú chlapi gotickí podivínski samotári, papučiari v kockovaných košeliach, alebo bezcharakterní záletníci (ktorých treba potrestať smrťou!). Komiksovo ladené zobrazenie sveta dievčenského dospievania je roztomilé a režijne nápadité, no zmysluplnosť príbehu vo forme celovečeráku, a obzvlášť jeho vyvrcholenia, je chabá. (08.07.2011)

Prý že jako sedmikrásky Věry Chytilové... Člověk pak čeká opravdu hravou a proměnlivou formu, zajímavé téma, netradiční pojetí, existenciální rozměr... Lollipop monster je emo videoklip a děj připomíná klišé německého televizního thrilleru. Forma není nijak výbušná. Když si film hraje na komiksovost geniálního Scotta Pilgrima, tak nijak nedosahuje jeho kvalit, animované sekvence tu jsou k ničemu, videoklipové sekvence jsou jen ty nejtrapnější mtv klišé, vsuvky jako z 8mm pásu také nepůsobí zrovna originálně. A stejně je těchto výpůjček z jiných médií málo (pokud na tom někdo chtěl stavět styl filmu). Takže nakonec si divák uvědomí, že kouká na celkem nudný film o dvou zdánlivě protikladných holkách, které najdou společnou řeč a řeší své problémy, kouří, řežou se, brečí a šukaj dospěláky. Vyústění celého filmu pak má být už jenom cool. Hlubší snahu o proniknutí do ztrápené dušičky dnešních teenagerů poskytne jedna epizoda britského seriálu Skins (alespoň první sezóny). Jedna epizoda britského seriálu Skins nabídne mnohem víc hry s formou, nabídne hlubší existenciální rozměr a dokonce si zachová i svojí pozérskou coolovost, nadsázku i úctu a rovnocennost při snaze teenagery vykreslit. (10.07.2011)

Zvláštně úchylné v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Úžasná vizuální i hudební stránka, která je nesmírně originální, zároveň ale příběh nerozbíjí. Jeden z mála filmů o náctiletých, kde hlavní hrdinové nejsou jen propracované karikaturky nebo modelové z titulní strany, ale jejich chování je velmi uvěřitelné. Poslední milostnou avantýru mladé Ari bych si dokázala odpustit, závěr byl ale tak vtipně a neotřele geniální, že už jen kvůli němu mi Lollipop Monster zůstane v hlavě pěkně dlouho. [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

Někdo si pustí metal ve svém temném pokoji, někdo do růžových sluchátek. Někdo maluje tmavé siluety na depresivní obrazy, někdo si přemaluje svůj dívčí pokoj načerno. Ale každý se nějak potřebuje vyrovnat s dospíváním, problémy v rodině a okolí, smrtí... Je jedno jak - hudbou, přátelstvím, sexem, řezáním si do rukou, nenávistí, hádkami, experimentováním... A některé věci se nejlépe vyřeší jen jedním způsobem - tvrdě, přímo, navždy:-) Tvrdá komedie s obrovským nadhledem a hlavně pochopením vám i díky své vtipně atmosferické grafické stránce nedovolí spustit oči z plátna a přestože vás možná bude chvílemi mást, kam celý příběh směřuje, konec vás vrátí zpět na cestu bláznivého nadšení a užívání si snímku. Při titulkách pak už jen zíráte s obdivným výrazem a nevěřícným úsměvem na běžící růžovo-černá písmenka...;) (06.07.2011)