Bojovnice

,,PŘEMÝŠLEJ KOMU VĚŘÍŠ....“ /// Ze života německý mládeže, která má poněkud jinačí starosti, než ta z jihu. Nejde jim vo hulení čuráků (co kecáš, dyť taky….), jako o vyjádření SVÝHO politickýho názoru. Nosej trička a kérky s číslem 88 (nechápu…Jágr má přece 68? Tak proč…a jó…!), poslouchaj ,,nedostupnou“ muziku, zřejmě znaj i ,,A.C.A.B.“ a rákosník je pro ně třídní nepřítel. Jsou prostě 100% Deutsch! … Kurva ty Němci jsou zase vo kus dál! Zatím co my se nostalgicky dloubem v v punku, voni se hrabou ve svoji NEO současnosti. Já tomu prostě 3* dát NEMŮŽU! Má to v sobě autenticitu, je z toho cejtit ,,současnost“ (pičo zavolej Spáčilový, ty máš slovní zásobu!...), výpověď, pravda (a láska? No tak určitě… třeba k tomu chlápkovi, kterej když vysílal, tak měl celej národ puštěný rádio…). A taky mám dojem, že na rozdíl vod drsnejch Srbáčů, tady nevítězí forma nad vobsahem. Když se k tomu přidá sympatickej výkon A. Levshin… nemusí mě nikdo podezírat z neobjektivity a nadržování jakýmukoliv hnutí či skupině obyvatelstva. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč u nás v rodině se odjakživa Mikešův kámoš nejmenoval Jácíček, ale Nácíček. 2.) Jsem taková hezká potetovaná nacistická kunda (…počkej - kluk nebo holka? Hmm, teď nevím…). 3.) Thx za titule ,,Gadza161“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (05.11.2012)

silná a nielen stále aktuálna, no v poslednej dobe prekvapivo ešte stále silnejúca v naliehavosti - téma neonacizmu ako forme nekontrolovateľnej vzbury más mladých ľudí (a až priveľmi kontrolovanej manipulácie pár ambicióznych jedincov) je tuto podaná ako príbeh dvoch rebelujúcich dospievajúcich dievčat, ktoré vedú k voľbe naonacizmu ako životného postoja rôzne východiská - v prvom prípade je to a priori sugerované postoje nadobudnuté skrz výchovu, v druhom problémové detstvo siroty. miestami surové (no podľa mňa nie prehnane a chcene kvôli efektu) a formálne nenapadnuteľné. o zrozumiteľnosti posolstva a názoru autorov na problematiku sme síce po filme diskutovali, no ja som bol zastáncom tej strany, ktorá tvrdila, že sú jasné a správne - odsúdenie fanatizmu, poukázanie na nezmyselnosť nielen násilia, ale aj toho, čo za ním stojí - bezmyšlienkovosť a zmätenosť. zároveň však poukázanie a možno snaha o zamyslenie sa nad tým, kde to môže koreniť a čo to môže spôsobovať. (11.11.2011)

On se ten snímek tváří, jako že je hodně realistický a že je to něco, co by se skutečně mohlo stát, že je to silný příběh, ale nemůžu si pomoct, ten příběh mi přišel celkem nudný a s hrdiny jsem se nedokázal ani trochu sžít. Myslel jsem, že alespoň ten vztah mezi "hrdinkou" a utečencem bude zajímavý, ale nebyl. (21.11.2016)

Německá tvorba z tohoto filmu přímo čiší (a ne(jen) proto, že pojednává o neonacistech). K tomuto filmu se ale drsný německý styl hodí. Neonacisté to prostě nemají v tom hrozném demokratickém Německu snadné a ti, které si vyberou jako své oběti, se mají ještě hůře. Pokud měl tento film nějakou skrytou myšlenku o nápravě, tak jsem ji nejspíše přehlédl. Každopádně i přesto hodnotím relativně kladně, místy naturalistické a někdy i vtipné. Každopádně lépe by tomu seděla forma dokumentu, či road movie. (19.10.2012)

Dobrý námet, veľmi dobrý. Príbeh v podstate tiež celkom obstojný, aj keď miestami úplne mimo logiky. Marisa svojim prejavom pôsobila fakt schizofrenicky - raz ako arognatná a bezcitná mrcha, inokedy zas milá a súcitná dievčina. Akoby po celý príbeh váhala, na ktorej strane je lepšie stáť. A táto jej nerozhodnosť vytvorila v podstate celú zápletku, ktorá tak pôsobila dosť nekonzistentne. Takže celý film napokon zanechal len priemerné dojmy, hoci potenciál bol podľa mňa určite vyšší. Niektoré hlavné postavy tam boli absolútne nevyužité, predovšetkým mladučká Svenja, ktorá tam napokon tvorila vo všetkých situáciach len nejaké krovie. Pritom myslím, že práve ona mohla byť tou hlavnou zmenou v celej zápletke... (09.11.2014)