Neobyčejný Odd Thomas

Strašná ptákovina, jejíž největší problém je ten, že se podle mě za celou dobu tvůrci nerozhodli, do jaké žánrové skupiny budou film vlastně směřovat a pravdou je, že jen velmi málo filmům se podaří být skutečně dobrými, když se označují za multižánrové. Takže co tu všechno máme. Horor díky přítomnosti laciných duchů mrtvých, fantasy, neboť tu máme i laciné duchy hodné, thriller, neboť se tvůrci pokoušejí o nepůsobivé napětí, drama, neboť tu máme spousty rádoby funkčních emocí a nechtěně vtipných vypjatých situací, romantika, neboť většina postav neustále s někým nesoudně laškují a koketují, o ústřední dvojici pak ani nemluvě, to jsou „růžové střevíčky“ jak vystřižené, a nakonec tu máme žánr komedie, neboť celé je to takové veselé, hravé, odvázané, prostě vše, jen ne branné seriózně. Navíc je to celé prezentováno a pojato jako strašně „cool a free“ podívaná, což se sem nehodilo už vůbec, no prostě kočkopes jako prase. Samotná zápletka přitom ale není úplně marná, jen jí zkrátka naprosto destrukčním stylem podkopává nohy ono zmiňované multižánrové zpracování, ale v jednotlivostech to chvílemi poměrně fungovalo, a třeba úplně závěrečný dojemný zvrat mě docela dostal, jako celek ovšem ani náhodou, nehledě na to, že tu nezafungovali ani věci jako napětí, či atmosféra a ani Anton Yelchin zrovna v této hlavní roli úplně nepůsobil dvakrát přesvědčivě. Nicméně, abych nebyl úplnej prudér, jako rozverná jednohubka se to vydržet dá. (19.07.2020)

Béčková parapsychologická detektivka, kterému někdo věnoval trochu víc péče. Ústřední duo má (navzdory přehnanému žvanění) výbornou chemii a Yelchinova partnerka je opravdu charizmatická (a sexy), překvapivě podobně funguje sympatický Dafoe s manželkou ve vedlejší roli. Někde v polovině mě Oddovo pátrání už trochu nudilo a poměrně mě udivil vývoj příběhu, skoro jako kdyby to byla nějaká improvizace. Stejně ale musím říct, že jako komediální horor splachovacího charakteru tento film funguje snad až překvapivě dobře, jistě za to může režisér. (30.08.2021)

Já byl spokojen, parádně jsem se bavil. Líbí se mi styl vyprávění, je to odlehčené, svižné, má to zajímavý námět, místy vtipné, místy napínavé, na nic si to nehraje, natočeno s nadhledem a přehledem. Totální oddechová pohodovka, ve které se vše výše zmíněné skloubí a je to prostě taková jednohubka na pobavení a odreagování. Výkony herců jsou takové příjemné, dobře se na to kouká, jako by si to všichni pěkně užívali. Nelze čekat nějaké veledílo, ale takovou trošku svižnou úleťárnu. Lepších 70%. Spokojenost. Howgh! (10.07.2018)

Právě dokoukáno a můžu říct že tenhle film dává do kapsy většinu filmů co jsem viděl v roce 2013-2014. Původně jsem ho ani vidět nechtěl Sommers mě trochu zklamal G.I. Joe. Takže jsem do dalšího jeho filmu nechtěl jít, nakonec jsem to ale viděl v nějaké slevě za pár drobných tak jsem si řekl že si to koupím, no a po půl roce jsem to konečně zkoukl. Příběh i když je okopčený ze 6 smyslu a hlavně Jacksonovými Přízraky, tak přidává pár zajímavých nápadů. Třeba se mi hodně líbily ti duchové co byly u lidí co měly umřít. Konec je sice klišé ale to přidávání snad 50 padouchů na konci bylo slušné, jediné co si mohl režisér odpustit je konec který prostě se snažil hrát na city ale takovouhle formou mu to nemůže vyjít. Potěšila mě pidirole Vosloo AKA Mumie. Co musím pochválit maximílně je hudba která je výborná. Chtěl bych dát sice 5* už jen za to překvapení ale to bych asi i nadhodnotil. Ale i tak se u mě jedné o parádní film. (20.08.2014)

Nový Sommers.¬         Režisér a scénárista Stephen Sommers z Indiany v USA je znám hlavně dvěma svými díly: vděčně přijatou "Mumií" (režie a úprava scénáře) z r. 1999 a vlažně přijatým "Van Helsingem" (režie i scénář) z r. 2004. (Podle mé mínky jsou oba snímky stejně dobře povedené, každý ovšem jiným způsobem.) Zpracování knihy známého spisovatele akčně-mysteriózních příběhů D. Koontze z Pensylvanie (USA) je ale uděláno dost nešťastným způsobem: vyprávěcím v první osobě a zároveň nadlehčeným až příliš milostnými a rodinnými vztahy a hláškami, tak moc nadlehčeným, že se setřela hororovo-mysteriózní náplň, která je pro Koontze příznačná a jednoznačně nejdůležitější. Vím, jak Koontz píše, a vím, že onen způsob podání je přímo proti srsti účinu jeho děl.¬                 Je pravděpodobné, že Sommers si chtěl vyzkoušeti, po Mumiích a Van Helsingovi, nový způsob zpracovnání látky; k tomu si ale měl vybrati buď zcela jinou předlohu, nebo si napsati předlohu vlastní, šitou jeho záměru na míru. Míním, že pan Koontz musel býti zpracováním své knižní předlohy zklamaný ne méně, než údajně zpracováním své "Skrýše". Scénář se tentokrát Sommersovi nepovedl, s ohledem na to, jak v něm knižní předlohu "ideově" přehodnotil. Střih je místy nedobrý-odfláknutý a docela dobře provedená hudba už dílo nezachrání. (15.04.2018)