Bídníci

Velkolepé, film měl u mě nakročeno k lepšímu hodnocení. Bohužel mě moc nebrala pasáž s francouzskýma floutkama, kteří žádají revoluci, stejně jako nedokáži pochopit že by někdo mohl chtít Amandu Seyfried. A tak v mých očích je nejvýživnější scéna I dreamed a dream, ve které mě při zpěvu Anne Hathaway nejednou zamrazilo. Ústřední duo Jackman/Crowe je v pořádku. Hned úvodní scéna splňuje mé nejpřísnější kritéria. Body navíc taktéž získávají vykutálení lupiči v čele se Sašou. 65% (20.06.2013)

Tímto se omlouvám panu Sweeney Toddovi, holiči z Fleet Street, jelikož jsem hrubě nedocenila jeho kvalitu, melodičnost písní a pěvecké umění vystupujících herců - neprodleně přihodím hvězdičku a budu tento film do konce svých dnů velebit. To "Bídníci" mi otevřeli oči, bída a utrpení z jejich zpěvu! Doufám, že už nikdy v životě neuslyším Wolverina a Gladiátora při pokusech o pěvecké kreace. Ale ne, tohle není k těmto pánům hercům fér: především nechápu, proč musela být zhudebněna prakticky každá blbá věta, ať už byla melodie sebehnusnější a slova do ní vůbec nepasovala. To se pak není co divit, když polovina zúčastněných zní, jako když kocourovi přišlápnete kulky. Být tohle další obyčejnou MLUVENOU verzí "Bídníků", budu si blahem pomlaskávat (jen nad pár nehezkými tlamami decentně ublinknu) a bouchnu tomu štempl se čtyřmi hvězdičkami. Francouzské revoluci navzdory. Nicméně ty operní árie nejen nudily k posrání (kamera úporně fixovala ksichty a nic se nedělo), ale navíc se mi v sebeobraně srolovaly boltce, kladívka vzteky prorazila bubínky a kovadlinky se v agónii oběsily na zoufalých třmíncích. Už nikdy více a teď si jdu pro uklidnění pustit třeba Nirvanu. 40% za obstojné kulisy a poměrně lahůdkové obsazení. (28.06.2013)

Francouzská revoluce hledá Superstar. Pořád se tam zpívá (fakt 99% stopáže, asi tři mluvené dialogy!), je to kašírované a strašně moc by to chtělo být osudovým spektáklem a ultimativním dojákem letošních Vánoc. Asi i kvůli této zoufalé "chtěnosti" je to však přepjaté, patetické, neživotné, odosobnělé. Vrcholem je finále, u kterého jsem nesmrkal do kapesníčku, ale zadržoval smích. Tak teatrální to bylo. Od Hoopera bych navíc čekal větší režijní finesu - tohle je fakt jen slavný muzikál na plátně, přičemž Paříž evidentně tvoří jen pár bloků, protože Javert se schovává za každou kulisou, pardon rohem. Díky hudbě a hercům to nenudí, Hathawayová je na Oscara za vedlejší roli, Jackman do toho dává všechno a ani napůl odepsaný Crowe neurazí, v tom kině jsem ale subjektivně dřepěl tak dlouho, jako Peake na obraně. A tím nemyslím, že krátce. 70% (20.12.2012)

Muzikál je jediný filmový žáner, ktorý plynie mimo mňa (výnimkou je iba Moulin Rouge!), takže moje hodnotenie je veľmi subjektívne. Spievané pasáže vždy pretrpím ako nutné zlo medzi dialógovými. Našťastie tvoria väčšinou menšinu stopáže. V tomto filme však tvoria 99% stošesťdesiatminútovej stopáže, a nie vždy v nich spievajú herci, ktorí by vedeli spievať (Crowe). Pre mňa boľavý zážitok, predýchaný iba vďaka perfektnej výprave a famóznej kamere, ktorá robí film priestorovo trojrozmernejším, než je vačšina 3D filmov. (13.01.2013)

Ať mi pánové Crowe s Jackmanem prominou, oba mám rád, ale sípavý baryton jednoho ani mečivý tenor druhého nejsou tím, pro co bych na Bídníky vzpomínal. Jestli něco zaslouží uznání, tak všechny vedlejší role, i ty nejdrobnější, a hromadná cirkusová čísla, při nichž šel místy až mráz po zádech. Tohle byla velkolepá muzikálová show, která definitivně zazdila moji titěrnou touhu vidět Brabčákovu Carmen. (22.01.2013)