V zajetí démonů

Horory v zásadě moc nesleduju, nicméně Conjuring je opravdu skvělé Wanovo dílo. Těžko říct, do jaké míry je film doopravdy inspirován skutečnými událostmi, ale podle zúčastněných se až na výjimky jedná o dobře realizovaný projekt, což je dost děsivé samo o sobě. James Wan je od letoška králem hororového žánru. Škoda, že odbíhá jinam, těžko říct, jak mu to půjde s Rychle a zběsile, ale pokud si na tom dá záležet tak, jak to dokázal v tomto filmu, tak se není čeho bát. Scénář je perfektní, obsazení taktéž. Vyniká zejména výborný Patrick Wilson. Měl jsem dost nahnáno a to se počítá! ... 90% (20.10.2013)

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

Že se budeme bát jsme všichni věděli. James Wan natočil podobnou pecku jako Insidious, takže kdo má rád strach, určitě by neměl otálet s návštěvou kina a vyrazit. K naprosté dokonalosti opět chybí jen pověstný kousíček. Místy se mě zdálo jakoby nás pan režisér v určitých momentech trošku šetřil, protože několikrát hodně citlivě strašidelnou scénu utnul. Spíše se zaměřil na postupně budovanou atmosféru což se mu povedlo na jedničku. Závěrečné vymítání je snad první, které se mě kdy líbilo. (29.07.2013)

Bylo by jednodušší napsat, co tehle film nevykradl, než vyjmenovat, kde všude se inspiroval. Sbírka duchařin z posledních čtyřiceti let. Na druhou stranu je tohle dobrá reakce na honbu za originalitou - zdaleka se jí vyhnout. Jinak, příběhu by prospělo komornější pojetí a neplácat páté přes deváté. (P.S. na výrobu těchhle filmů snad musí existovat nějaký standardizovaný manuál) (03.08.2013)

Jízda jako prase! The Conjuring rozhodně není bez chyb, ale protože je po většinu času mrazivý, děsivý a nejednou dokonce adrenalinový, leccos se mu dá odpustit. Třeba opět ten Wanův faktor humoru (tentokrát se o něj stará postava policisty) nebo úplný závěr, po kterém se divák může cítit tak trochu ochuzen. Jenže to předešlé atmosférické inferno prostě vítězí na plný čáře. A je mi fuk, že ve svý podstatě je to jen další bubácká duchařina o posedlém domě. Wan totiž opět spolehlivě děsí infarktovými lekačkami, houslovou hudbou a vypiplanou kamerou. Kráska Farmiga či "old school look" jsou pak jahůdkami na poháru. Že by nejlepší horor letoška? Dost možná. Počkejme si ale ještě na Insidious 2. P.S: Klukům z Moviezone za tenhle dáreček patří velký díky. (23.07.2013)