Kids

A co děti? Mají si kde hrát? - Co já vím, kde si teď ti mí drobečkové hrajou? Hlavně že nezlobí. ... a že je nevidím.... a kdyby náhodou někde vyvedly občas nějakou tu klukovinu, tak ať o tom raději nevím... a vlastně... ať raději ani nejsem u toho, ať ty vylomeniny nedělají s mými končetinami ... a vlastně svůj život mám taky ještě pořád rád... (02.10.2005)

New York, I Love You: Clark-Korine edition. Zpocený, špinavý, dehtem i na břiše zachlou mrdkou smrdící průtah vnitřnostmi (a nikoli duší) Velkého jablka, kde se pod klimatizačními skleníky vaří neukotvený sotva zletilý low life, jehož jediné pojítko se skutečným světem je HIV v krevním oběhu. Instantní láska a zhulení filmem. Clark byl samozřejmě kontroverzní klasika, kterou jsme jeli ve škole na přelomu milénia, očekávaje, že takhle bude ta naše puberta vypadat, ale New York není Praha I guess. Po letech jsem se k režisérovi vrátil poté, co jsem propadl jeho fotografiím ze série Tulsa a asi mu ještě hodně dlužím. (03.04.2023)

Celkem nudný film, který se šokujícím způsobem snaží ukázat, že pubertální dětičky nejsou až tak nevinné. Některá z nich by zasloužila pořádně přes hubu. Jestli takhle vypadá americká realita, tak je to opravdu moc pěkné. Celý příběh je v podstatě pouze o tom , jak děti chlastají, kouří travku a rozdávají si to jako by se nechumelilo. Také jsem mnohem radši, že jsem se narodila na Starém kontinentu a ne v zemi, která má neomezené možnosti. Jeden takový den mi bohatě stačil. (03.06.2011)

Hodně nadčasová záležitost. V době, kdy byl film uváděn v našich kinech, jsem byl teenager a kdo ho neviděl, byl loser. Byl jsem loser. Po osmi letech jsem to napravil na DVD a musím říct, že bych to v té době stejně nepochopil. Larry Clark je podivín a možná by se dal označit i za pedofila hrajícího si na filmaře. Přesto má jeho snímek výpovědní hodnotu, která je tvrdá, ale i tak skutečná. Kids jsou realita a ačkoliv tomu někdo nechce věřit, skutečně to občas takhle chodí. Neherci se v kameře mění v profesionály, naturalistické záběry dodávají nádech dokumentárního snímání. Příběh se příliš nerozvíjí a jde v přesně očekávaných stopách, ale i tak je hluboký a silný. Rozhodně si zaslouží své místo ve filmové tvorbě. (05.04.2003)

V časoch puberty, keď sme dennodenne s chalanmi brúsili lavičky na skejtoch boli Kids doslova našou modlou a vzorom. Skúšala sa gandža, šľahačkové bombičky napustené do balóna, proste identický život, ako nám ho predstavil Larry Clark. Uvedomujem si, že to ten chlapík nemá v hlave úplne v poriadku (viď veleúspešný KenPark), no Deti sú vynikajúcou sondou do reálneho života danej populácie. (22.05.2005)