Klip

Až téměř dokumentární nádech - člověk má opravdu pocit, že nesleduje herce v rolích, ale reálné zkažené postavy uchlastaných a zfetovaných teenagerů, kteří si pod sebe hezky nablijou a pak se nechají s radostí ojet. Jen kdyby tak ty holky uměly lépe kouřit, to by si opravdu přály, aby mohly potěšit své miláčky, kteří je tak věrně milují - to by si pak mohly na klopu dát odznak s nápisem "neztratila jsem svou důstojnost". Jestli to je opravdu obraz srbské mládeže, tak to tedy vážně děkuji. Bezhlavě neodsuzuji - jen si vlastně říkám, jak to asi vypadá u nás v ČR. Možná bych se divil.. (28.02.2013)

No jo, nedostatek sebeúcty je svinstvo.. Felace, anál, masturbace obkročmo nad oblečenou partnerkou, felace, anál, hra na pejska a konečně je tam, francouzák (jak nečekaný závan romantiky!), drsný koitus, felace a francouzák s vyraženým zubem. A do toho pinďour, pinďour, pinďour - vždyť já si připadal jako pan Bílý na snídani s Gaunery! Jestli tohle byly nesamoúčelné scény vykreslující vývoj vztahu, tak je nutno dodat, že kdyby polykala, vzal by ji i do kina.. Je vcelku jasné, kam tenhle smart-phoneový deníček dětí lapených v sociálních sítích a citové prázdnotě míří, ale stereotyp explicity a neúdernost domácích scén ty „sociální a psychologické souvislosti“ dokonale otupila. Chápaví pochopí rychle i bez kontroverze a extrémů, ti, co to mělo varovat, chápat chtít nebudou.. Díky balkánskému popu, že při kalbách nehrál Michal David - pak bych tenhle Discopříběh Uncensored už jen stěží rozdýchával.. (22.05.2013)

Srbské Kids? Jenže zatímco před dvaceti lety mě Kids šokovaly a bavily, Klip mě nešokoval, ani nebavil. Prostě tendle typ filmů už neni pro mě, už sem z toho vyrost. Navíc ten film vzbuzuje dojem, že Srbsko je naprostá díra, kde žijou jen odpudiví retardi, kerý sou ale jen normální teeni a teenky. Tak nevim. Klidně bych se bez vidění tohodle Klipu obešel. (17.11.2015)

Snímek Maji Miloš šokoval diváky nejen rotterdamského festivalu explicitními sexuálními scénami a krutostí každodennosti mladých z periferie Bělehradu. Hlavní hrdinka Jasna utíká od rodiny a těžce nemocného otce do kolotoče večírků a divokých sexuálních zkušeností. Objektem jejího zájmu je o něco starší Djole, dokonale naplňující (nejen) balkánský archetyp silného macha a alfa samce, stejně jako Jasna přijímá vzorec lascivní vyzývavé ženy, se kterým je konfrontována i díky zpěvačkám srbské taneční hudby. Nejde o to, že by byli hrdinové bezcitní, Jasna projevuje při praxi v sirotčinci i přes drogový rauš dávku empatie, Djolo se během náhodného setkání s Jasninou rodinou chová jako vzorný syn nejlepší kamarádky dívčiny matky. Mládí odkojené akčními filmy a pornem však na city nehraje, nasazuje masku surovosti, a tak je i happy end Klipu zakamuflován ránou pěstí a tekoucí krví. (20.06.2013)

Pro někoho skoro porno, pro jiného mrazivá výpověď, pro mě stejně daleko k obojímu. Po několika pohoršených reakcích jsem co se týče explicity čekal málem druhý Srpski film a Klip přitom odhaluje dost účelně i sporadicky. S onou výpovědí bych to ale také nepřeháněl. Jakkoli podobně smýšlející skupinky sexuálně probuzených teenagerů potkáváme každý den na ulici, je pro mě celá zápletka ústřední dvojice a jejího (ne)sbližování se hrozně nadnesená a přehnaná, snad aby všichni poznali, že jde opravdu o snímek varující a důležitý. I proto pořád nevím jistě, zda měl hlavní hrdina problémy s důvěrou, nebo byl prostě jen sobecký idiot. Největší uznání tak za to, že ani při repetitivním střídání nekonečných tahů a domácí deprese neztratila Milos moji pozornost. (20.09.2012)