Místnost sebevrahů

Kvalitně natočený a zajímavě sestříhaný film, který střídal živé (reálné) scény s těmi virtuálními. To dodávalo filmu na dosti dobré depresivní atmosféře. Zároveň je zde pěkně vylíčen negativní vliv virtuálního světa na člověka, který se stane pomocí virtuální reality středem (negativního) zájmu. Facebook je zlo! Vskutku dosti depresivní snímek, který mi ovšem svým příběhem odpověděl na spousty otázek. Zároveň jsem se po shlédnutí tohodle kousku částečně vžil do kůže emařů a porozuměl jsem tomu, co prožívají a co k tomu v určitých případech předchází a následuje. (25.06.2013)

Necelé dvě hodiny polštiny jako jazyka mnou nevídaného, za to ale poměrně úsměvného. Málokdo by to do našich sousedů řekl, ale povedlo se jim stvořit velmi výstřední dílo, které rozhodně neosloví široké spektrum diváků, jako to dokáže kdejaký americký film. Styl emo nikdy nepochopím a tuhle psychickou nevyrovnanost jde jen ztěží pochopit. Festivalový kousek jménem Místnost sebevrahů dokázal tenhle moderní problém přiblížit v té nejdrsnější, ovšem nejvěrnější podobě. Jen po mně zkrátka nechtějte, abych si Dominikův výlet do světa bez smyslu a rozumu někdy protrpěl znovu. (19.02.2018)

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Emo subkultúra inkasuje poriadne nechcenú facku po ktorej sú priaznivci Tokio Hotel nútení si uvedomiť, že byť z ničoho nič homosexuál automaticky znamená hanbiť sa, utiahnuť sa, sebapoškoďovať sa, teda v praxi nadobro stratiť hlavu, zavrieť sa na 2 roky do izby, tam hystericky jačať/bucháť si hlavu o stenu, prepadať do paranormálnych stavov a útechu dosahovať pri chorej internetizácií v útrobách "Second Life" virtuality. Len tak pomimo to o "emákoch" až tak úplne nie je, keďže nám tu vystupujú tiež (až alarmujúco) neukáznení rodičia, ktorých priority tvorí kariérny rast, snobské večierky, zamlčované zálety a teda zvolení priesečník zlej výchovy s "poruchou psychiky" vyostrene upozorňuje "pozor vážení, toto sa može týkať kohokoľvek z nás." Vo výsledku je to však nevyvážená pózička obsahujúca efektné ozdôbky, dynamickú reprodukciu dvoch dej. línii, (okrem tej klubovej) uvreščanú "la resistance" hudbičku, hromadu ošemetných otázok a v skratke-všetko (narvané dokopy) a (vo výsledku vlastne) nič. Inými slovami mi "Sala samobójców" tu i tam pripadá ako taký riadne slabý+konfúzny odvar "Ben X" občasne využívajúci trapnosť z "Twilightu", samozrejme s ofinou nie do "kohúta", ale do čela... (19.09.2011)

O vykořeněnosti a emocionální labilitě. 1)  Myšlenkami na odchod ze života se zabýval nejeden z nás. Je v tom tajemství nepoznaného. Odcházejícímu se dostane pozornosti okolí, kterou jinak postrádá. Pod vlivem mimořádnosti této věci najednou bude snažší se svěřit a pro okolí i přijmout jinak kontroverzní pocity. V průběhu dospívání jsem se podobnými myšlenkami také zabýval a bylo to, věru, slastné._____ 2)  Spoiler. Základním Dominikovým problémem je neukotvenost. Rodiče se o něj nestarají, jen mu zajišťují peníze na pohodlný život. Nevíme, jestli je opravdu gay, ale v jeho okolí očividně není nikdo, kdo by mu pomohl se zorientovat a nabídl pomocnou ruku. Dominik je osamělý mezi lidmi a bolestně to prožívá. Do této výchozí situace přidejte bezohlednost a krutost spolužáků, jejichž výsměch hraničíčí se šikanou je v době totální závislosti mladých na sociálních sítích pro labilní Dominikovu psychiku devastující._____ 3)  Spoiler. Ještě to mohu vyjádřit jinak. Dominik neztratil působením virtuální reality vůli k životu, on ji neměl ani předtím. Nežil, jen přežíval sám mezi všemi, obklopen bohatstvím svých rodičů a sebestřednou ignorancí svých vrstevníků (kteří na tom, pokud jde o sociální status, byli nejspíš podobně). Wšistci chcou być kochani, a nikt niechce kochać._____ 4)  Virtuální místnost mě, po pravdě, poněkud nudila. Očividně existují jakési predispozice pro sebevraždu, které někdo má a někdo ne._____ 5)  30letý scenárista a režisér Jan Komasa, synovec Agnieszki Hollandové, se pustil do náročného tématu, které zvládl úspěšně, i když mu lze vytknout klišoidní pojetí prakticky všeho, co se ve filmu odehrává._____ 6)  Za pozornost stojí i skvělá hudba 39letého Michała Jacaszeka._____ 7)  Velkou zásluhu na vyznění snímku má tehdy vycházející, dnes již plně zářící hvězda polského herectví, 23letý skvělý Jakub Gierszał (Dominik)._____ 8)  Rovněž 23letého Bartosze Gelnera (Aleksander) a jeho polibek hned tak nezapomenu. A že při tréninku na judu se vám postaví? Taky se mi to stalo._____ 9)  Zajímalo by mě, zdali nějaká sala samobójców existuje. Možná na darknetu..._____ 10)  Výstižný koment: bart_****. Zajímavý pohled na věc: JFL*. (11.02.2022)

Téměř famozní technofobní laskomina, jedinečná zejména v tom, jak prvotřídní formou zpracovává rozličné aspekty emo subkultury, kterou mají tvůrci velmi dobře nastudovanou, přičemž si sama vesele podřezává větev důrazem na absenci rodinného zázemí, která vysvětluje veškeré dění. A ještě se u toho tváří jak smrtka z Bergmana. Takhle strukturovaně, náročně a profesionálně zpracované téma, které si pak sami tvůrci zruší DOSLOVA odpojením kabelu se prostě nevidí. Radost skrze slzy odstrkovaných dětí zde na databázi je neskutečně srandovní u filmu, který jim celou dobu řiká, že zdání jejich vlastní vyloučené individuality stojí a leží na tom, jestli s nimi maminka s tatínkem chodí o víkendu na výlety. Bravurní příklad toho, jak vynikající tvůrčí schopnosti jsou schopny podržet prakticky jakékoli téma. Ten film totiž, přes veškerý výsměch, funguje na dramatické úrovni až překvapivě dobře. A jak je poslední dobou v Polsku zvykem, má výborné herce._______________Anebo je fakt všechno jinak? (zdroj imdb) "I don't know how to start. I was.... crying all the time. I know those situations. This world is ill, and we are sick. I saw world as Dominik did. I had luck. I wasn't an adult, I was 17 years old. I've suffered from depresions, anxiety and distress, and selfharming. That's my illness. And virtual reality was helping me a lot. There were people, who could understand me. When my parents send me to hospital, I hated them for that, but now I know, they saved my live. You cannot be fully healed from this. But I won one fight when I came back from hospital. War is still there. My panics in crowds, my fear. But now I know, I won most of my fights, and I feel stronger when I win another one. Now... In my 21 years, I'm still doing highschool. Still waiting to pass 2 years and then graduation/school-leaving exam. I can't say I feel happy. But I'm alive. That's the meaning. Stay alive to see and try more. " (25.06.2013)