Místnost sebevrahů

Co si budeme nalhávat, je to klišé. Rodiče, kompenzující svou nepřítomnost materiálním zajištěním, kteří následně nejsou schopni pojmout psychické problémy svého potomka, už tu byli mnohokrát a ještě mnohokrát budou. Stejně jako škodliovst internetu resp. chatovacích místností, kde manipulátoři vědomě i nevědomě ovlivňují slabší jedince. Nicméně Komasově podání to působí poměrně neotřele.příběh sám není kdovíjaký, ale svému účelu poslouží v pohodě. Animace chatovací místnosti sice občas zaskřípe, ale jinak jsem s ní víceméně spokojen. Nicméně jestli se o něco film může opřít, tak je to obsazení s Gierszalem na čele, který tu řádí jako pominutý. Neudělalo to na mě takový dojem jako druhý díl, ale i tak se jedná o velmi slušnou práci, kterou můžeme Poláků jen tiše závidět. 75% (18.11.2020)

Jeden z ďalších filmov Poľskej filmovej školy. Tá pre mňa predstavuje zmes rôznorodých príbehov, po ktorých dopozeraní máte v hlave úplne prázdno a vo vnútri veľmi divný pocit. Poľské drámy sú jednoducho Poľské drámy. Sú silné, nedajú vám vydýchnuť a vy sa zmietate v neuveriteľnom slede silných, vyhrotených a psychicky ladených scén, ktoré poukazujú na nejaký problém ( väčšinou sociálneho charakteru) a neponúkajú riešenie, len sa vás snažia prinútiť sa pozerať na skutočnosť. Krv, homosexuálne bozky, slzy, úzkosť, aj nádhera nereálneho sveta, otupenosť, disfunkčnosť rodiny, ťažkosti dospievania, hľadanie identity, chladnosť medziľudských vzťahov, nechutnosť sveta, zúfalstvo, slzy a výkriky, vláda sociálnych sietí a smrť. Toto všetko sa nachádza v tomto dvojhodinovom filme a pri jeho sledovaní dostávate niekoľko naozaj nepríjemných faciek. Film nie je zlý. Je podaní zaujímavou formou, využíva počítačovú animáciu a celkovo je príbeh blízky aspoň v niečom súčasnej mladej generácií - žijúcej v počítačovom veku. Film nie je pre každého a rozhodne po ňom nebudete mať dobrý pocit. Keby bol o pol hodinu kratší výsledný dojem by bol možno silnejší. Lebo abscencia iných ako negatívnych pocitov - vyvoláva ku koncu nudu. Dokonca si sami prajeme aby tam už niekto zomrel a nastali záverečné titulky. Prevedenie a forma akou sú informácie podané je ale nadpriemerná a pútavá. Svojim spôsobom sa mi to páčilo aj keď druhý krát to vidieť nechcem. (05.02.2012)

Nádherný film, který zachycuje niterné pocity chlapce, Emo. Vysvětluje, co to vlastně znamená, obnáší, jak se může člověk stát emo, jak snadno lze upadnout do deprese, stát se závislým na internetu a jak je možné, že člověk ze zajištěné rodiny ztratí jakoukoliv motivaci k životu. Realistický film s pocity rodičů chlapce i všech ostatních hrdinů laškující s motivem sebevraždy natočený s lehkostí a poetikou. Film krásně doplňují animace ilustrující virtuální svět, do kterého hrdinové unikají. Člověk až žasne nad dokonalostí díla a mladým režisérem, který toho tolik ví. (01.08.2011)

Svým způsobem zajímavý film, s kterým mám jeden zásadní problém - ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický. Dominik je klasický příklad rozmazleného "fracka", který má všechno a už neví coby, tak se dá na emo. Ano, je to i o šikaně, jenže ta je tu podaná tak zvláštně, že to příliš nepůsobí (alespoň na mě). Všichni jsou tu navíc hodně afektovaní (zejména Gierszal, který to sice zvládá, ale je toho až moc), což je taky ke škodě věci. Jan Komasa má nezpochybnitelný talent, protože to, jak kombinuje klasický film s animovaným, je obdivuhodné a přechody z reality do počítačové hry jsou naprosto přirozené a do celkové nálady filmu tak nějak pasují. Je tu hrozně moc zajímavých momentů (rozhovory rodičů s psychiatry, nápad s místností sebevrahů), ty ale zanikají v množství zbytečně emočně vypjatých scén a těžké deprese, která se na diváka valí a nenabízí vydechnutí. Všichni hrají solidně, pokud se tedy zrovna po nich nechce tlačit na emoce, to pak přehrávají, většinou jsou ale velmi dobří. Ani poselství filmu jsem nepochopil - má být odsouzením sebevrahů a jakýchsi "emařů", nebo jejich obhajobou? Opravdu nevím. Ze všech zmíněných důvodů zůstávám na průměru a 50%. (21.02.2013)

Každopádně zajímavý počin, u kterého jsem se, musím říct, nenudila. Co mi ale vadilo byla až taková nereálnost - jak už prostředí "internetové hry", či jednání rodičů (neumím si představit, že se dítě zavře na několik týdnů v pokoji a jeho rodiče nevyrazí dveře, natož nechají svoje dítě zavřené v jedné místnosti tři roky, což postava Sylvie, jak řekla, byla). To bylo přehnaný a nedomyšlený - alespoň dle mého názoru. Na druhou stranu se ale ve filmu vyskytly i zajímavé myšlenky a okamžiky a nebylo jich málo. Snímek se nám snažil ukázat, jak krutá dnešní společnost může být, a jak zlí, sobečtí a necitelní můžou být dnešní náctiletí. Nesmím opomenout vyzdvihnout herecké výkony, Jakub Gierszal i Roma Gasiorowska se svých úloh zhostili báječně. A na závěr dodávám, že tenhle film rozhodně není pro každého, ale já bych si ho klidně pustila znovu. (27.02.2013)