Místnost sebevrahů

Zaujímavo natočený film s dobrou muzikou. Film o naoko funkčnej rodine, o chlapcovi, ktorý sa vo svojom živote na chvíľu stratí a nevie nikde nájsť pomoc. Film o tom, že virtuálny svet je niekedy veľmi nemilosrdný, a ak ste čo i len na chvíľku slabí, môže vás zničiť. Celý čas ma správanie a chovanie rodičov nesmierne vytáčalo, absolútne to nezvládli. Jasné, dalo by sa povedať, že ich k sebe nechcel Dominik pustiť, ale tých osemnásť spoločných rokov ku tomu asi smerovalo. (12.05.2015)

Jakub Gierszal má talent, a pan režisér ještě navíc i odvahu. A to je asi tak to nejpozitivnější co se dá o Místnosti sebevrahů říct. Film je výborně technicky zvládnutý, slušně zahraný, a vysoce ambiciózní. Všechno ostatní je na pár facek. Cílem bylo natočit výpověď o emo kultuře, a film propaguje názor že emo je především nevychovaným a rozmazleným spratkem, sugerující ostatním iluzi o své výjimečnosti, ale ve skutečnosti jeho rozhodnutí o bezvýchodnosti vlastní situace není nic jiného než dobrovolná rezignace na odpovědnost a povinnosti spojené s dospělostí. Snímek není žádná sonda do nitra ztraceného člověka, nýbrž drsná demýtizace skleníkového světa adolescentů. dOm!n!K je sympaťák k pohledání, stačilo pár minut a měl jsem chuť zavřít ho do temné místnosti se čtyřmi holými stěnami a s břitvou, a pustit mu nekonečnou smyčku Szomorú vasárnap. Jeho rodiče jsou pro změnu stroje na peníze které tráví výchovou minimum času, ale alespoň mají snahu odčinit své chyby, ať už skutečné, nebo domnělé. K realitě má snímek daleko, a i když se o ni snaží vyznívá spíš jako hyperbola. Nevím jestli to byl záměr, nicméně díky tomu nefunguje ani v jedné ze dvou rovin v jakých by nejspíš měl fungovat. Čili ani jako psychologické drama, ani jako buřičský plivanec do tváře polské společnosti. (25.01.2012)

Naprosto zbytečná filmová póza. Jediné, co potěší, je na středoevropské poměry docela dobře zvládnuté technické řemeslo, jinak je to ale bída s nouzí. Vyčpělé téma emo-kultury, které je zde předloženo tak vážně, že sklouzává do karikatury, k tomu hry jako droga a problémy se sexualitou. Víc už sem toho narvat nešlo. Třešničkou na dortu je ovšem ústřední dvojice, která přehrává tak nemístným způsobem, že film definitivně posunuje do polohy směšné tragikomedie. U dramatického závěru jsem se srdečně rozesmál. Tragédi. (05.01.2012)

V první čtvrtině filmu mi hlavní hrdina nebyl moc sympatický a že bych ho v realitě asi moc nemusel, ale jak čas plynul dál, tak se moje vědomí nořilo hlouběji do myšlenky filmu a film jako celek mi začal připadat dost dobrý. Je tu nádherně vidět jak je reálný svět zkažený a jak se snaží kazit život i všech v něm. Naštěstí není tak těžké se z něho občas dostat (i když ne pro každého) a je trochu ironické si uvědomit, že hodně lidí doopravdy žije št'astně jen někde, kde opravdový život není (sám mám na život maličko odlišný názor, ale myšlenka filmu se mi i tak líbí). Hlavní hrdina mi nejdříve připadal maličko jako kretén a to i po "líbacím incidentu". Jenže jakmile přišla Místnost sebevrahů, tak jsem ve filmu konečně našel smysl. Postava Silwie mi taky byla chvílemi sympatická a chvílemi ne, ale je nutno uznat, že dobrou úroven filmu v podstatě dává právě ona. Závěr mi přišel trochu unáhlený, ale vymyšlený byl dobře, byl emotivní a vlastně v něm byla taky ironie. Rozhodně zajímavý snímek! (14.03.2015)

Coming out hlavného hrdinu je originálny aj dobre zahratý. Reakcia rodičov je však nespočetnekrát videná. Ide o film pre teenagerov v Dominikovom veku, takže rodičia sú proste len blbci, ktorí nezvládajú samých seba, nieto ešte vlastné dieťa. Avšak nie sú chvalabohu prvoplánovo jednorozmerní, len je citiť, že sa dalo ísť po psychologickej stránke určite hlbšie. Za mňa však film zráža nižšie doslova hnusné virtuálne prostredie ako z hry z prelomu tisícročia, tvorcovia mohli vymyslieť niečo originálnejšie a vizuálne zaujímavejšie. Inak ide tak trochu o poľský (emo) Black Mirror. (06.01.2024)