Ragtime

Silné téma, které si vybral Miloš FORMAN. Velmi jej obdivuji, přestože emigroval po r.1968 do Ameriky, nemusel se pouštět na tak "tenký led" jakým je rasismus. Ale chci tím říci, že to zvládl podle románu Doctorowa na jedničku. Strašně mi jako osoba lezla na nervy ve filmu Elizabeth McGovern, ale uznávám, že roli pitomé naivky zahrála tak výborně, že jsem chvílemi zapoměla, že je to film. Trochu mě zklamal ten fakt, že tam bylo málo hudby. Podle názvu jsem si to představovala něco jako polohudební film, muziku, kterou předvedou geniálně černoši. Závěr filmu mi opět napověděl, že ten, kdo nedodržel dané slovo - byl, bohužel, běloch (policejní prezident). (14.02.2009)

Úžasný film, myslím, že jeden z Formanových úplně nejlepších. Touhu po svobodě podává z několika pohledů, zprvu zdánlivě samostatné příběhy postupně proplétá a v závěru naráz vypointuje. To vše vidíme člověka, který nebyl Američanem a toužil po podobných věcech jako jeho postavy, a tak se mohl na téma podívat trochu jinak než jak by se asi podívali jeho američtí kolegové.___P.S. Skvělá hudba Randyho Newmana. (01.12.2019)

To jsem to zase jednou teda vymňouknul. Že já blbec tenhle parádní film tak dlouhou dobu ignoroval. Forman je zkrátka génius. Je to absolutní machr přes práci s postavami, s jejich mimikou (jakoby herci účinkovali v němém filmu), s fantastickými otázkami, které film neustále nastoluje. Ty dilemata, které postavy řeší nejsou vůbec složité, ale jsou tak děsně jednoduché a naprosto zásadní, že bere dech, když je Forman zachycuje. Neznám zkrátka lepšího režiséra, těchto zdánlivě obyčejných filmů o LIDECH než je Miloš Forman. 80% PS: nikdy jsem neviděl krásnější herečku než je Elizabeth McGovern. (06.09.2022)

Miloš Forman je pro mě pojem, samozřejmě, jak jinak. Ale musím říct, že Ragtime je taková neurážlivá klasika za tři hvězdy. Trošku jsem z tohoto filmu cítil Velkou nádheru od Paola Sorrentina. Začátek oslavně, poctivé mrhání jídlem, obžérství (tam jsem si hned připomněl Miloše Formana, jak když přicestoval do New Yorku, tak přežíval na ochutnávkách v krámech, které den co den navštěvoval…no a tady jídla tolik že by to nesnědla ani největší židovská rodina na světě), následně ale rozjetí několika příběhů. Některé zajímavé, některé méně, ale celkově vzato to na mě působilo zatraceně neosobně. Přitom ani délka tomu zrovna moc neprospěla. Ragtime je veskrze se zajímavým americkým tématem, ale také je to určitě kousek, na který se znova určitě už nepodívám. Na rozdíl od Amadea nebo (19.02.2021)

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. (31.07.2010)