Reklama

Reklama

Ragtime

Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.  Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně asi nejméně zajímavý film Miloše Formana, což musím konstatovat s těžkým srdcem jeho nadšeného obdivovatele. Ragtime mě neoslovuje mě svým tématem, obsazením ani celkovým zpracováním. Třeba už jen - jindy tak typický - styl Ondříčkovy kamery jsem zde nedokázal identifikovat, ani kdybych se sebevíc snažil. A z herectví Elizabeth McGovern bych si zoufalstvím nejradši rval vlasy na hlavě - mimořádně nesympatické ženština. S předlohou E. L. Doctorowa obeznámen nejsem a po zhlédnutí její filmové adaptace ani nemám chuť na tom něco měnit - toto je téma, které mi je zoufale cizí a které mě k zalknutí nudí - Ragtime mě v úvodní části skoro až sral. Ke noci se z toho nakonec vyklubalo po mém soudu vcelku solidní drama, ale podruhé bych už tento film určitě vidět nechtěl - nástup závěrečných titulků mi přivodil úlevu více než nezměrnou. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Výborný film Miloše Formana na stále palčivé téma rasismu. Děj se sice odehrává ve 20.letech, kdy byl tentro nešvar v USA mnohem rozšířenější, než dnes, přesto má svou vypovídací hodnotu i pro dnešní publikum. Velice silné herecké obsazení je dominantní stránkou filmu. Díky skvělým hercům je totiž fakt, že ani bohatství a úspěch nemusí stačit k tomu, aby byl černoch tehdejší společností respektován, daleko důrazněji interpretován a zaryje se tak filmovému publiku hlouběji pod kůži. Právě pod tu, o níž si mnozí dosud myslí, že její barva je rozhodující pro postavení člověka mezi ostatními lidmi. ()

Reklama

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Forman se složité a ryze americké látky chopil se ctí a ačkoli se výsledek nemůže rovnat s Přeletem nad kukaččím hnízdem či Amadeem z hlediska ucelené, systematické realizace tvůrčích záměrů, stále jde o atraktivně natočené dílo, v jehož společnosti dvě a půl hodiny stopáže utečou velmi příjemně a poutavě. Kéž by všechny problematičtější a nepřehlednější produkce slavných režisérů dopadaly právě takhle… Více zde. ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Skvěle podaný žánr. Forman dobrou hodinu vykresluje hlavní postavy a divák neví, kam se bude děj dál odvíjet a už vůbec nemá ponětí, co a kdo je ve filmu podstatné. Svádí to k psychologickému dramatu, jenže po památné scéně před hasičárnou film nabere úplně jiný směr. Nejdříve tu je rasový legální boj, pak ilegální a ke konci se z původního dramatu stává akční film téměř ve stylu Vyjednavače. Nám vykreslené postavy se dostávají do situací, ve kterých člověk nikdy neví, jak se rozhodne, dokud nenastanou. Naši hrdinové (někteří legitimně zásadoví, jiní méně a jiní absolutně bezzásadoví) se možná rozhodují překvapivě, ale o to více jim přejeme, aby vyhráli. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Těžko říct, co přesně je na Formanově snímku špatně, protože se na výrobě filmu podílel výborný štáb, herecké obsazení je skvělé, literární předloha je známá a skýtá obrovský dramatický potenciál, jednotlivé filmové ingredience jako je hudba nebo výprava jsou kvalitní, přesto jsem se ve výsledku chvílemi nudil a a film mě v žádném ohledu nestrhl. Podle mého se jedná o bezkonkurenčně nejslabší Formanův zahraniční film. Je natočený bez emocionálního zaujetí, schází mu tempo i celistvost. Celkový dojem: 55 %. Chtělo to odvážnější střih a soustředit se pouze na jediného hrdinu a jeho boj za spravedlnost. Snaha vytvořit složitě strukturovanou výpověď o určité době ve vývoji USA se režisérovi vymkla z rukou... ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • Finančně nejnáročnějším projektem filmu byla rekonstrukce někdejší podoby dlouhého bloku newyorské Madison Avenue s budovou Morganovy knihovny, jehož kulisy byly postaveny v Londýně na pozemku sheppertonských ateliérů. (raininface)
  • Natáčelo se od 4. srpna do 19. prosince 1980. Točilo se ve státech USA – New York, New Jersey, Connecticut a v Anglii. (Varan)
  • Sám Miloš Forman považoval film za "zmrzačený a osekaný". Producent Dino De Laurentiis totiž po shlédnutí prvního sestřihu (který měl jen něco málo pod tři hodiny, ale podle režiséra měl dobrou strukturu, resp. "epický tah") trval na zkracování. Když Forman podle jeho instrukcí vystřihl celou jednu dějovou linii, která filmu mimo jiné dodávala potřebnou špetku humoru, výsledek mu připadal naprosto evidentně slabší. Vymyslel tedy fintu, která se mu nakonec vymstila. Navrhl De Laurentiisovi že zkrácený film promítnou autorovi knižní předlohy Doctorowovi - který už viděl původní verzi - a rozhodnou se podle jeho reakce, bez ohledu na jejich vlastní názory. De Laurentiis souhlasil... a Forman pak byl naprosto šokován, když se světla v sále rozsvítila a spisovatel řekl: "Mně tam nic nechybí." Oněch zhruba dvacet minut tedy z filmu zmizelo, ale "veškerá radost, kterou z dokončeného filmu obvykle mám, byla tatam," vzpomínal pak Forman. "Dodneška pevně věřím, že tohle umělé zkrácení byla nesmírná chyba. Z toho filmu se stal mrzáček, dokonalý důkaz paradoxního jevu, že kratší film se někdy může jevit delší." Když pak o mnoho let později začaly přicházet do módy takzvané režisérské sestřihy různých starších filmů (proslaveně se na nich vyřádil například Ridley Scott – a sám Forman prodloužil svého Amadea, 1984), vyjádřil režisér své přání dát původní podobu i Ragtimu, bylo mu ovšem řečeno, že vystřižený materiál už není nikde k nalezení. (NIRO)

Související novinky

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

07.11.2012

Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)

Reklama

Reklama