Konečná uprostřed cesty

Ten snímek je hodně dobrý, díky tomu, jak je natočen, je to všechno uvěřitelnější, ale stejně jsem se nedokázal přimět k tomu, aby se mi film líbil. Jasně, to téma není o tom, aby se líbilo, je to o jeho tíži, ale právě ta forma mi vadila v tom, abych se dokázal s postavami ztotožnit. Možná proto, jak moc je to realistické. (25.07.2017)

Katarzia. Úprimné dojatie. Bodavý strach. Jemne čierny humor. Návod na dôstojné umieranie.............Pár hercov, pár priestorov a jeden geniálny režisér. Funkčné a motivované užitie natáčania na mobilný telefón. Nedramatické situácie z bežného života (čo neznamená, že vás emočne nerozfofrujú)............Kto má rád moderné realistické filmy, ten si príde na svoje, kto sa bojí smrti alebo chodí do kina len na blockbusterovu zábavu, ten môže utrpieť aj menší šok. Podobne sugestívne sa podarilo zachytiť predsmrtné stavy asi len Bergmanovi v Šepotoch a výkrikoch (ale ten to robil len na vážno, pri Konečnej sa aj zasmejete a nie je to až také patetické)...............Je to možno aj lepšie ako Fliegaufov Vietor, a to už je čo povedať. Takže zatiaľ najlepší film tohto roka, keď by sme si chceli robiť nejaké rebríčky. (02.12.2012)

[MFF 2011, Karlovy Vary] Presne ten druh prežitku pri ktorom sa zatajuje dych a prehltá "hruška" v hrdle. Náročný, golgotský, trúchlivý. Osud spečaťený behom pár minútového (z 95%) monológu špecializovaného doktora už v úvode odtajuje to najkritickejšie a zvyšná minútáž dáva maximálny priestor na zblíženie/súcitenie s tamojšou rodinou-s ťažko chorým otcom (značne dôveryhodné vžitie sa Milana Peschela). Skrz-naskrz realistické (až hmatateľné) zobrazenie stavu bytostného dna v ktorom súperí rezignácia živená utrpením proti výdrži zabíjanej lútosťou. Bôľny plač sa miesi s poľahčujúcim úsmeškom, úkrutný boj, nádej nevysvitá, oheň zhasína, blíži sa koniec…a za oblokom sneží-Vianoce…Kruté pripomenutie, že radovať sa z každého prežitého dňa má zmysel, že nami "neriešiteľné" ťažkosti sú v porovnaní s takýmito tragédiami prachsprostým simulovaním a že cena zdravia je tá najvyššia. Ďalej nemám slov, vlastne mám: "Konečná uprostred cesty" je doslova konečná… (02.07.2011)

Kamarádka se mnou odmítla jít na film s tím, že bude depresivní. Já jsem však stoprocentně přesvědčená, že jsem vedle vůbec nešlápla. Byla jsem nadšená. Přesto, že se film zabývá vážným životním tématem je zde spoustu pozitivních prvků. Umět si udělat srandu a brát život s nadhledem v takové životní situaci beru za "Vysokou školu života". V těch vážnějších chvílích poctivě popisuje realitu. Tleskám a doporučuji. Tento film by neměl zapadnout přesto, že se jedná o veskrze komorní snímek, ve kterém nehrají známé tváře. (12.01.2014)

Už když jsem si přečel téma filmu a že za tím stojí Germání jsem si říkal, že mě čeká "pěknej" masakr a taky že jo. Už od první scény mě přešel veškerý humor a na konci jsem měl balvan v krku i na srdci. Nekompromisní zážitek umocňovala dokumentaristická kamera, takže si to vytrpíš s nimi od A do Z. Vůbec si neumím představit co za bolest musí zažívat lidi které potká tahle nemoc a ty kteří je milují. Hrozný, fakt. (06.05.2016)