Taking Off - Odcházím...

V Hoří má panenko nastavuje Forman zrcadlo buranským Čecháčkům a tady zase pokryteckým Amíkům, kteří to prý nějak nevzali. Nad tím se jde jenom pousmát. Nicméně se bohúžel vše pořádně rozdeje ve druhé polovině a to ve velkém stylu. Do té doby mě, ale rušily scény z nějakého konkurzu. Zřejmě je to tím, že jsem Konkurz z roku 1963 ještě neviděl. Možná poté, změním hodnocení. Zatím to nechme na těch třech. AKTUALUZACE 2024: Podruhé se mi to líbilo určitě ještě víc,  je to skvělý nezávislák a možná škoda, že Forman musel změnit koncept a osud tomu nepřál, aby podobných snímků v Americe natočil víc. Už mi ani ty nevadí ty scény z konkursu, které jsou parádně autentické, na rozdíl od českého konkurzu jsou pěvecká čísla často na úrovni a dobře doplnují děj s rodiči. (21.12.2018)

,,Všechno, co nás postihne, je zkušenost, ze které bychom si měli odnést co nejvíc." Po skvělém "Hoří, má panenko" další velká filmová palba Miloše Formana. Ryze americké téma hippies v československém šatu "nové vlny 60. let" mě narozdíl od dobových amerických diváků oslovilo. První Formanův zahraniční film se nese v podobném autentickém duchu jako český Konkurs, ale současně rozehrává zajímavý děj ze života (nejedné) americké rodiny so ztracenou dcérou uprostřed velkoměsta plného drog a zločinů. Zábavná komedie s typickým Formanovym rukopisem v americkém prostredí přerastá až do horkých absurdit při schůze sdružení s kouřením marihuany a následbá zábavu během "vznášejícich" pocitů. ,,Nepřemýšlejte, nechte se unášet. Vnímejte podněty a následujte je!"     . . .       Od začátku originální konfrontace příběhu s textami písní v podaní amatérských zpěvaček na konkursu (o lásce, snech, smutku i drogách), někdy až drobné miniaturní gagy (např. rozbití bílého vajíčka u jídelního stolku, následně na to o dva metry dál štuchnutí houlí do bílé koule na biliardovém stolku...). Pak neskutečný rozjezd v závěreční třetině, úžasně jsem se bavil hlavně nad scénou u karet se svlékáním částí odevu coby trestem za prohru. Stále kontroverzní téma, podána v slušném komediálním nadhledu překvapivě bez trápných momentů, i s kapkou dokumentárního či vzdělávacího charakteru. Jako bonus uprostřed filmu živé vystoupení Tiny Turner "Goodbye, So Long". (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour: Rok s největšími světovými režiséry) (17.05.2018)

Ne ne ne... po druhém skouknutí zjišťuji, že i první americký film Miloše Formana si zaslouží 5 hvězd ---- Dospělí jsou jen přerostlé děti. Nádherný humor, moc pěkné písničky evokující éru hippies a špičkové herecké výkony..... Trocha osvěty: Lidi, choďte na PROJEKT 100, protože dávají filmy, kvůli kterým stojí za to žít... (21.01.2005)

První Formanův americký film je ještě z velké části český - a díky tomu asi komerčně neuspěl. Dívá se na vztahy rodičů s dospívajícími dětmi velice ironicky, bez laskavého oparu. Snímek zůstává pořád neskutečně vtipný a výstižný, ať už ho vidíte po kolikáté chcete. Příběh je velice prostý, ale obalený tak skvělými gagy, že nemáte šanci se chvíli nudit. Zároveň nikdy nesklouzává do frašky, pořád nás hlavní hrdinové zajímají. Fascinuje mě výtečný timing fórů i u Formana tradičně úžasná práce s neznámými herci, resp. neherci. Kdo se aspoň trochu zajímá o film, neměl by si tuhle skvělou komedii nechat ujít. (08.05.2005)

Jsem unešen - po dlouhé době jsem se zamiloval do filmu...a úplně nejlepší je scéna s instruktáží kouření marihuany, plakal jsem smíchy a zároveň jsem byl u této scény dojmut - to prostě nemělo chybu - dvoumetrový zjev Schiavelli je naprosto dokonalý - opravdu nezapomenutelná scéna. Vynikající hudba - mě se líbí vše co je hippie... (16.08.2006)