Taking Off - Odcházím...

Z počátku mě film moc nebavil, úvodní casting byl sice po hudební stránce fajn (i když krapet zdlouhavý), ale pak to hledání dcery bylo takové obyčejné, nijak zvlášť zajímavé a mělo pouze 2 světlé momenty, a to "vajíčka v hospodě" a "neochotnou barmanku“. Avšak poslední půlhodina zahájená poněkud absurdním vysvětlováním správného kouření marihuany chytla pořádnou šťávu a ta se nevytratila až do konce, to jsem se několikrát opravdu od srdce zasmál. Takže celkově mi to hází slabší 4*. „Žiju skromně. Šetřím na mezikontinentální balistickou střelu.“ (15.08.2013)

Nevím koho napadlo k tomu filmu napsat anotaci "vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let". Vlídné to není ani za mák, naopak neskutečně zlomyslné. A o generaci 70. let a její pomatenost tam taky nejde. Pomatení jsou možná tak rodiče téhle generace. Každopádně jde o jeden z Formanových nejlepších filmů. (25.04.2006)

Doufal jsem, že americkou tvorbu Formana zakončím se spokojeností, leč marně. Silným kafem byla pro mě už první čtvrt hodina, kde se jen zpívá. Celý film jsem čekal jen na to, kdy mě to konečně začne bavit, ale nedočkal jsem se a když to shrnu tak jsem byl vlastně navíc svědkem něčeho co mě vůbec nezajímalo a dost nudilo. Doufám, že tohle byl poslední katastrofální formanovský zážitek. Pro vyšší hodnocení bych si musel asi taky dát jointa... (23.04.2011)

,,Všechno, co nás postihne, je zkušenost, ze které bychom si měli odnést co nejvíc." Po skvělém "Hoří, má panenko" další velká filmová palba Miloše Formana. Ryze americké téma hippies v československém šatu "nové vlny 60. let" mě narozdíl od dobových amerických diváků oslovilo. První Formanův zahraniční film se nese v podobném autentickém duchu jako český Konkurs, ale současně rozehrává zajímavý děj ze života (nejedné) americké rodiny so ztracenou dcérou uprostřed velkoměsta plného drog a zločinů. Zábavná komedie s typickým Formanovym rukopisem v americkém prostredí přerastá až do horkých absurdit při schůze sdružení s kouřením marihuany a následbá zábavu během "vznášejícich" pocitů. ,,Nepřemýšlejte, nechte se unášet. Vnímejte podněty a následujte je!"     . . .       Od začátku originální konfrontace příběhu s textami písní v podaní amatérských zpěvaček na konkursu (o lásce, snech, smutku i drogách), někdy až drobné miniaturní gagy (např. rozbití bílého vajíčka u jídelního stolku, následně na to o dva metry dál štuchnutí houlí do bílé koule na biliardovém stolku...). Pak neskutečný rozjezd v závěreční třetině, úžasně jsem se bavil hlavně nad scénou u karet se svlékáním částí odevu coby trestem za prohru. Stále kontroverzní téma, podána v slušném komediálním nadhledu překvapivě bez trápných momentů, i s kapkou dokumentárního či vzdělávacího charakteru. Jako bonus uprostřed filmu živé vystoupení Tiny Turner "Goodbye, So Long". (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour: Rok s největšími světovými režiséry) (17.05.2018)

Prvni Formanovo americkej film jeste spis pripomina jeho ceskou tvorbu, takze to je takova mila, pohodova komedie. Akorat bohuzel ze zacatku, nakejch dvacet minut, nez se rozjede hlavni pribeh, tak je to tak trochu o nicem a je to jen sled nasekanejch zaberu z konkursu a ty me moc nebavily. Nicmene po ty pulhodince se rozjede super mila a prijemna komedie o rodicich hledajicich svy deti. Ne ze by tu byly nejaky brutalni vtipky, to ne, spis je to v ty mily rovine, ale proste se na to desne prijemne diva, pohodova hudba, super sympaticky herci, z kterejch asi nejvic zaujme Henry, kterej vypada jak nenervozni verze Woodyho a pak ultimatni hulic/instruktor Schiavelli ve svy prvni roli. Skoda toho zacatku, jinak bych sel na plny hodnoceni, ale spokojenej jsem. (11.02.2010)