Dech

Rozhodně jeden z těch lepších filmů o umírání, nebo chcete-li o vážnch chorobách, abych nebyl na úvod zase až tak morbidní. Vše je taková přirozené, k čemuž možná přispělo zpracování z "netradiční " filmové země a pro mě hlavně úplně neznámí a neokoukaní herci. Hlavně za ně a za velmi povedený (ne)konec dám dnes horší čtyřku. (05.09.2014)

Výborná dráma o zmierovaní sa s osudom a s ťažkým údelom. Filmov o umieraní je habakuk, ovšem tento sa málinko odkláňa od zvyčajnej subžánrovej dramatickej/príbehovej osnovy a ide si svojou vlastnou cestou. Musím konštatovať, že kráča po lepšej cestičke. Preto aj keď ide o ošúchaný námet, nechýba tu veľká dávka originality, čo je rozhodne veľké plus. Navyše na konci akoby sa nenápadne podsúvala príjemná myšlienka, že umieranie nie je nič zlé, ale že ide o niečo prirodzené a že sa hlavne nie je čoho báť, čo do tohto smutného príbehu vnáša veľkú dávku pozitivizmu - opäť niečo nové. Z toho dôvodu paradoxne koniec snímku nedýcha smútkom, ako je u podobných drám zvykom, ale naopak, zahreje pri srdci. 85/100 (12.12.2014)

Smrtelná nemoc je oblíbeným filmovým tématem, ale ne moc často je podávána s humorem. Na samotné cystické fibróze nic vtipného není, ale autoři při líčení osudů svých několika touto nemocí postižených hrdinů zvolili sympatický nadhled. Sice jsem tak úplně nechápal frenetický potlesk v sále, ale film už má ceny diváků ze čtyř jiných filmových festivalů, takže na mnohé to zřejmě zabírá víc... (08.07.2011)

Poněkud mdlé nemocniční depresárium na oblíbené téma "Jak se naučit žít s tím, že umírám", mě kromě emotivního nástupu zanechalo nezúčastněnou právě tak, jak bylo podáno - formou odtažitého konstatování, že někteří musí přežívat, aby mohli žít a přitom čelit dilematu, zda smrti nechat volný průběh nebo čekat na nejistý úspěch transplantace k životu s daným, a hlavně omezujícím limitem - přitom obojí zní jako látka pro zpracování lákavě a i když mám pochopení pro snahu neuvíznout v melodramatických hlubinách, za plnění úkolů z předsmrtných seznamů či praktických cvičení v milosrdných lžích, toto suché zhodnocení stavu, proložené vágním románkem a nějakým tím ilegálním výstřelkem, jako vytrženém z docela jiného charakteru, svědčí o vypočítavé opatrnosti bez vyhrazeného místa pro vcítění, a tak trochu pozapomnělo na fakt, že i mělčiny dokážou být zrádné... a tady se narazilo. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

Tak se mně podařilo poměrně brzy za sebou natrefit opět na příběh o umírání, kterých poslední dobou přibývá čím dál víc a někdy už je opravdu docela obtížné to nějak komentovat. A už vůbec je těžké projevovat empatii k lidem, kteří trpí něčím, co je nám na hony vzdálené a těšíme se zatím poměrnému zdraví. Ale tady se mně to z velké části podařilo díky skvěle vybranému hereckému obsazení. A možná i proto, že i já jsem ležela s kyslíkem umístěným tak, jak ho měli kluci ve filmu, ale naštěstí pouze jeden den. Je zajímavé, že i takhle nepříjemné a depresivní téma se dá zpracovat tak, že jsem na konci necítila tu známou, drtivou, citovou podbízivost a tlak na slzopudné kanálky i když tam pár momentů bylo, ale tentokrát mi to sedlo. Zásluhu na tom taky bude mít bezesporu nejen Tommy, ale i Xavier (který mně chvílemi připomínal Colina Farrella), protože to byla moc sympatická dvojka. Jen s tím popiskem (v obsahu nahoře) sexy partnerky Xaviera bych byla asi umírněnější. (27.08.2014)