Režie:
Jannicke Systad JacobsenScénář:
Jannicke Systad JacobsenKamera:
Marianne BakkeHudba:
Ginge AnvikHrají:
Helene Bergsholm, Malin Bjørhovde, Beate Støfring, Arthur Berning, Lars Nordtveit Listau, Matias Myren, Olaug Nilssen, Julia Schacht, Julia Bache-Wiig (více)Obsahy(1)
Otevřená výpověď o ženské soupeřivosti a erotických touhách dospívajících dívek, které jsou tak zřídkakdy zobrazovány na plátně, ještě méně pak s takovou upřímností a citlivostí jako zde. Příběh je zasazen do prostředí ospalého západonorského maloměsta, jehož mají všichni zúčastnění zjevně plné zuby – pokaždé, když Alma a její kamarádka Sara při cestě školním autobusem míjejí ceduli nesoucí název jejich obce, počastují ji rituálním vztyčením prostředníčku. Film pracuje s celou řadou obvyklých motivů teenagerských snímků, jako je věrnost v přátelství, krutost dospívání a muka, která mladým působí jejich rodiče, ústředním motivem je zde však Almina kypící smyslnost. V režii Jannicke Systadové Jacobsenové se obrazy Alminy fantazie, v nichž figuruje prakticky kdokoli, kdo se objeví v její blízkosti, prolínají se scénami jejích neohrabaných pokusů o milostné sblížení a také s výjevy z každodenního života v tomto městečku s podivným jménem Skoddeheimen. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (71)
Toto sa dá brať ako sexistický brak, ale pre mňa je to predovšetkým citlivo, bez vulgárnosti napísaná teenage dramédia, ktorá sa bravúrne vysporiadala s diskrétnou témou, a to lepšie než naši rodičia či školský systém. Neviem ako v Nórsku, ale u nás by za taký transparent hrozilo vylúčenie zo školy. ()
Nebylo to vůbec špatné. Autentické, s několika s scénami, které se opravdu povedly (transparent na konci) a celkovým vyzněním, které mi dnes sedlo do noty. Takže jsem nakonec nucen konstatovat, že jsem dostal zhruba to, co jsem očekával. Nenáročnou, místy velmi příjemnou komedii o tom, že když Vás někdo šťouchne do stehna, může to být opravdu čímkoliv. A ty se Arture hluboce styď, tohle se na veřejnosti vážně nedělá! ()
Na diskuzi po filmu prý bylo řečeno, že Jannicke Jacobsen si byla jistá dvojím: začátkem a koncem, což bylo vidět, protože rozjezd i dojezd byl dobrý, ten "vnitřek" se plácal od věty "šťouchl mě svým ptákem" k větě "šťouchl mě svým ptákem" a opakovaný vtip není vtipem. Jako u většiny severských snímků se i Rozpal mě, sakra pyšní fantastickou kamerou, chladnými barvami a dobrými hereckými výkony. Bohužel příběh ztrácel tempo a opakováním i vtip. Naopak se mu nedá upřít elegantní styl - natočit podobné, servítky si neberoucí dílko v USA, vznikla by z toho jen absolutní nechutnost. ()
Zaujímavý nápad aj téma ohľadom ženskej sexuality, no to spracovanie mohlo byť trocha pútavejšie. Chápem, že sa tu autori túto tému snažili humorne odľahčiť na úkor vážnejšieho podania, no toho humoru tu zas nebolo toľko, aby som sa na tom ktovieako zabával (aj keď to začínalo zaujímavo). O dráme s hlbším významom, atmosfére a pocitovej stránke tiež nemôže byť ani reči. Vlastne som snímkom len tak bez úrazu preplával štýlom bezocasnej ryby. Lepší priemer. 65/100 ()
Psychologická a sociální sonda do života mladé nymfomanky, kde se sice oceňuje citlivost s jakou je látka divákovi podána, avšak... chybí tomu koule (obrazně řečeno.) O hravých audiovizuálních kouzlech se není třeba rozepisovat. Avšak pro příště bych volil nějaké hutnější téma, než jen "banální" "pošťuchování". ()
Galerie (22)
Zajímavosti (4)
- Natáčelo se ve městech Sauda, Saudasjøen, Hjelmeland a Oslo. (Cheeker)
- Systad Jacobsen prohlásila, že Skoddeheimen by měl být v jakékoli části Norska, kde jsou vysoké hory, fjordy a husté mlhy. V nářečí nynorsk "Skodde" znamená mlha a "Heimen" znamená statek. Skoddeheimen byl složen z různých míst v kraji Rogaland v západním Norsku. (Cheeker)
- Během filmového festivalu Tribeca v New Yorku v roce 2011 získal film cenu za nejlepší scénář. (Cheeker)
Reklama