Valmont

neviem čo majú kritici proti Valmontovi ale ja ho považujem za jeden z najlepších Formanových filmov. Kostýmy su skutočne krásne a veľkolepé, príbeh vcelku zaujímavý, herecké obsadenie priam exelentné, hudba skvelý filmový zážitok len podtrhuje. Akurát záver sa končil tak trochu melancholicky, predstavoval som si trochu iné zakončenie. V každom prípade sa mi Formanova verzia páčila viac než Frearsova (28.03.2008)

Také Veľmi nebezpečné známosti (1999), len zasadené do historického prostredia 2. pol. 18. storočia. Príbeh aj keď neoriginálny, dokázal zaujať a životné cesty bonvivána a sukničkára Valmonta mali čo ponúknuť. Do značnej miery za to možno vďačiť aj Colinovi Firthovi, ktorému táto postava zapasovala ako riť na šerbeľ. Rola Valmonta, síce chronického sukničkára a naoko človeka neschopného akéhokoľvek citu, avšak na druhú stranu vo svojom vnútri v podstate kladná postava, mu padla ako uliata. Páčila sa mi aj výprava a réžia, Forman to v tomto smere jednoducho vie. Možno len s výnimkou Goyových prízrakov, avšak naproti tomu Amadeus bol rovnako vynikajúci ako Valmont, možno ešte lepší. Film je ukážkovým príkladom historického snímku vhodného na relax a oddych. 80/100 (23.09.2014)

K tomuhle žánru mám neutrální vztah, ovšem pokud je romantika mísená pro mě s nepříliš sympatickým obdobím, zmítá mnou bohužel nechuť k projekci. Nečekal jsem mnoho, ale dostal jsem vcelku stravitelnou porci romantiky se špetkou vtipných scén. Ne že bych byl zapřísáhlý romantik, ale myslím, že by byla poutavost tohoto snímku poněkud vyšší, kdyby se Forman více zaměřil na vztahy mezi postavami než na společnost. Nicméně, chuť jsem si po shlédnutí Ragtime spravil a to mi stačí. 70% (22.04.2011)

Film jako takový hodnotím dobře, jeho problém je ale to, že je to Forman o neformanovské věci. Čili postavy sice jsou jaké jsou, ale oko režisérovo je vidí jaksi lidštěji, s pochopením k jejich chybám, ba dalo by se říci, s jistými sympatiemi k jejich nevázanosti. Ne že by na tom bylo něco špatného, ale pro dějovou linii tohoto příběhu se tahle optika moc nehodí. Není to tedy tolik o intrikami prolezlém životě francouzské aristokracie (jejíž uzavření se v neustálých radovánkách a naprosté odtržení od reálného života bylo mimochodem jednou z hlavních příčin Francouzské revoluce), daleko spíše je film příběhem muže, který tak dlouho běhal se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo. Frearsovy Nebezpečné známosti jsou lepší. (10.08.2006)

Z Valmonta čiší joie de vivre a Formanovo pochopení pro to lidské hemžení se všemi jeho intrikami, poťouchlostmi i podlostmi. Čím jsem starší, tím víc chápu, proč o tolik zmírnil tragické vyznění de Laclosova románu, zcela vypustil morality a přesměroval pozornost k životu, který jde dál, a který se prostě má žít... Kdysi před lety mne jako zasmušilou dívku mnohem hlouběji zasáhla Frearsova srdceryvná, vážná adaptace téže předlohy, Nebezpečné známosti. Dnes vidím Formanova Valmonta jako příběh z paralelního vesmíru, viditelného pouze přes sklíčko zcela vědomě zabarvené dorůžova. (07.07.2018)