Valmont

Formanovho Valmonta som videla chvíľku po Frearsových Nebezpečných známostiach, ktoré sú dobré..ALE..Formanov Valmont má pre mňa čosi naviac: okrem lepšie vybraných hercov (typovo), je to ľahkosť rozprávania, radosť zo života a krutá radosť z intrigovania..A práve tá radosť a sloboda, ktorá je vo Formanovom Valmontovi, ho robí pre mňa príťažlivejším.. Na druhú stranu, ide v konečnom dôsledku o rôzne uhly pohľadu - u Formana na Valmonta a u Frearsa na vzťahy, ale najmä o dvoch rôznych režisérov s odlišným rukopisom..Len majú smolu, že nakrútili takmer súčasne filmy vychádzajúce z jednej predlohy.. (30.04.2005)

Nechci se moc pouštět do srovnání s Frearsovými Nebezpečnými známostmi, protože ač oba filmy zpracovávají stejný příběh, každý přistupuje k látce úplně jinak. Forman se zabývá mnohem víc společností a šíří příběhu, Frears řeší o něco víc intriky a vzájemné vztahy. Co mi na Formanově filmu nesedělo nejvíc byl Valmont Colina Firtha (je takový nemastný, neslaný, ta chlípnost se mu moc nedá věřit) a český dabing (bohužel jsem se dívala v televizi). (27.12.2006)

Tak nějak nevím, jak toto ohodnotit. Jsem zmítaná mezi zjištěním, o jak nevýrazné a kapku nudné provedení zde šlo a mou platonickou láskou ke Colinovi, kterému bych patrně padla k polobotkám stejně jako krásná Meg Tilly. Ta byla mimochodem ve své roli skvělá! Na můj vkus je ale děj v jistých situacích trochu úchylný. Co naplat, tak to kdysi chodilo. Pod rouškou tehdejší distingovanosti a katolické výchovy se to hřešilo a intrikovalo jedna radost. Jenomže mi tady chyběl náboj, jiskra, více dramatických zápletek, napětí a pěkná hudba. Český dabing jen zarazil pomyslný hřebíček do filmové rakvičky. Díky mé zaujatosti hlavním protagonistou a úžasné Meg, dávám za tři. (21.02.2016)

Celý problém je v tom, že Frears točil Laclosovy Nebezpečné známosti, zatímco Forman Formanova Valmonta. Podobnost příběhu tu sice je, ale oba filmy jsou vlastně úplně o něčem jiném. Valmont z původních Nebezpečných známostí je cynicky svůdník, který je za zpáchané zlo potréztán, pravda skrze to, že nedokáže být ani ve zlu dokonalý a tudíž citově nezranitelný. Oproti tomu Formonův Valmont je hrdina, který se svojí otevřenou morálkou staví proti společenským zvyklostem a je za to společností zavržen a zničen. Pokud jde o mě - mám radši Laclose, ale je vlastně nefér oba snímky srovnávat. (13.06.2004)

Z Valmonta čiší joie de vivre a Formanovo pochopení pro to lidské hemžení se všemi jeho intrikami, poťouchlostmi i podlostmi. Čím jsem starší, tím víc chápu, proč o tolik zmírnil tragické vyznění de Laclosova románu, zcela vypustil morality a přesměroval pozornost k životu, který jde dál, a který se prostě má žít... Kdysi před lety mne jako zasmušilou dívku mnohem hlouběji zasáhla Frearsova srdceryvná, vážná adaptace téže předlohy, Nebezpečné známosti. Dnes vidím Formanova Valmonta jako příběh z paralelního vesmíru, viditelného pouze přes sklíčko zcela vědomě zabarvené dorůžova. (07.07.2018)