Valmont

Valmont je typicky formanovský. Nechybí mu půvab ani režisérův humor. Když Forman točil svou verzi románu Nebezpečné známosti, měl prostě jen smůlu na špatné načasování. Verzi Stephena Frearse jsem zatím neviděl, ale rozhodně se v budoucnu nebráním se na ni podívat. Valmont, vcelku logicky, u diváků propadl, nicméně zpětně je namístě uznat jeho umělecké kvality. Popravdě nevím, jak moc jsou Forman a scenárista Jean-Claude Carriére věrni původní předloze Choderlose de Laclose, ale abych řekl pravdu, tak je mi to jedno. Knihu jsem dosud nečetl a jsem přesvědčen, že ústřední myšlenku, tedy intrikářství a přetvářku v aristokratické společnosti, vyjadřuje Formanův film skvěle. Svým způsobem je společensky kritický, dokáže vyvolat pobouření i rozdělení a v neposlední řadě také baví, přestože se jedná v podstatě o salónní film z prostředí francouzské smetánky, kde navíc chybí jakýkoliv osobitý hrdina, kterému by divák mohl fandit. Jsou tu jen zákeřné a lstivé postavy, za nimiž pak stojí chudáci, kteří na jejich jednání doplácejí. Herce si Forman vybral jako vždy zcela skvostně a odstartoval kariéru dalším hvězdám. Colin Firth (věčný záletník Valmont) je výborný. Vyzařuje kouzlem i svůdností, za kterými se ovšem schovávají mrštné intriky a manipulace s lidmi okolo sebe. Herecky však vévodí Annette Bening (pro mě ještě lepší než v Americké kráse), jež v roli markýzy de Merteuil předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Právě ona je zásadní hybatelkou děje, která spojuje a náležitě ovlivňuje všechny ostatní postavy a dějové linie. Beningová dodává své postavě půvabnou fasádu, za níž (stejně jako Valmont) skrývá svou pravou tvář (výkon hodný Oscara). Dále jsou tu Meg Tilly, jež se stává jednou z největších obětí v této ďábelské hře, a také mladičká Fairuza Balk (Cecile), představující metaforu nevinné, naivistické a značně nevyzrálé duše. Pořád je tu také režie. Forman se v době 18. století cítí jako ryba ve vodě a vyhrává si se stylizací i světlem, přičemž ke každému záběru přistupuje s neskonalou jemností (podpořeno Ondříčkovou kamerou a Pištěkovými kostýmy). Trochu zrazuje délka. Zejména v poslední půlhodině divák už začíná vyhlížet konec, který stále ne a ne přijít. Vyčítat bychom Valmontovi mohli i určitou dějovou rozvláčnost. Já osobně Valmonta vnímám spíše jako černou, sociálně-kritickou, historickou komedii. Není to Formanův nejlepší film, ale v žádném případě ani nejhorší, jak spousta lidí tvrdí. Navíc stvrzuje staré rčení, že s láskou si není radno zahrávat. U mě 80% a čtyři hvězdičky. Nejlepší scéna je podle mě psaní dopisu ve Valmontově lóži spolu se Cecile. (07.04.2019)

Také Veľmi nebezpečné známosti (1999), len zasadené do historického prostredia 2. pol. 18. storočia. Príbeh aj keď neoriginálny, dokázal zaujať a životné cesty bonvivána a sukničkára Valmonta mali čo ponúknuť. Do značnej miery za to možno vďačiť aj Colinovi Firthovi, ktorému táto postava zapasovala ako riť na šerbeľ. Rola Valmonta, síce chronického sukničkára a naoko človeka neschopného akéhokoľvek citu, avšak na druhú stranu vo svojom vnútri v podstate kladná postava, mu padla ako uliata. Páčila sa mi aj výprava a réžia, Forman to v tomto smere jednoducho vie. Možno len s výnimkou Goyových prízrakov, avšak naproti tomu Amadeus bol rovnako vynikajúci ako Valmont, možno ešte lepší. Film je ukážkovým príkladom historického snímku vhodného na relax a oddych. 80/100 (23.09.2014)

Po technickej stránke filmu niet veľmi čo vytýkať. Na tento typ kostýmových filmov veľmi nie som, ale Forman ma už vo filme Amadeus dokázal vyviesť z omylu. Tam bol ale zaujímavý príbeh. Tu ho máme tiež, ale už zďaleka nie tak pútavý. Čakať, či C. Firth niekoho pokefuje alebo nie, mi neprišlo také zaujímavé. Čakal som od filmu podstatne viac ako som nakoniec dostal, ale aspoň záver by sa žiadalo vygradovať viac. 60%. (19.03.2012)

Formanovho Valmonta som videla chvíľku po Frearsových Nebezpečných známostiach, ktoré sú dobré..ALE..Formanov Valmont má pre mňa čosi naviac: okrem lepšie vybraných hercov (typovo), je to ľahkosť rozprávania, radosť zo života a krutá radosť z intrigovania..A práve tá radosť a sloboda, ktorá je vo Formanovom Valmontovi, ho robí pre mňa príťažlivejším.. Na druhú stranu, ide v konečnom dôsledku o rôzne uhly pohľadu - u Formana na Valmonta a u Frearsa na vzťahy, ale najmä o dvoch rôznych režisérov s odlišným rukopisom..Len majú smolu, že nakrútili takmer súčasne filmy vychádzajúce z jednej predlohy.. (30.04.2005)

Valmont jako klasický Formanův hrdina v opozici. To ale funguje! Forman se naprosto vykašlal na moralizování a udělal z Valmonta kladnou postavu se všemi formanovskými svérázy. Mě toto pojetí naprosto šokovalo, protože v Amadeovi, Larry Flyntovi či Muži na Měsíci si vlastně říkámě: vždyť ono svým způsobem jde o kladnou postavu. Ale tady? To by snad nikoho jiného nenapadlo. Po moralizování ani stopy, ale ani žádný opačný cynicko-pitoreskní efekt se bohudík nedostavil. Tohle dílo a jeho konec jsou nečekaně silné, i když narozdíl od ostatních Formanových děl poněkud zakryté jeho trochu samoúčelným humorem (dle mě jediná chyba filmu). Silné svou nejednoznačností, hodnotovou adaptabilitou a nenásilným výsměchem. Závěrečný souboj mi evokoval Barry Lyndona - a s přehledem ho svou ironií porazil. (30.06.2005)