Valmont

Celý problém je v tom, že Frears točil Laclosovy Nebezpečné známosti, zatímco Forman Formanova Valmonta. Podobnost příběhu tu sice je, ale oba filmy jsou vlastně úplně o něčem jiném. Valmont z původních Nebezpečných známostí je cynicky svůdník, který je za zpáchané zlo potréztán, pravda skrze to, že nedokáže být ani ve zlu dokonalý a tudíž citově nezranitelný. Oproti tomu Formonův Valmont je hrdina, který se svojí otevřenou morálkou staví proti společenským zvyklostem a je za to společností zavržen a zničen. Pokud jde o mě - mám radši Laclose, ale je vlastně nefér oba snímky srovnávat. (13.06.2004)

Asi poprvé v kariéře co Miloš Forman tvrdě narazil. Valmont není špatný film, ale byl natočen rok po Nebezpečných známostech Stephena Frearse, kde hrála Glenn Close, John Malkovich, Michelle Pfeiffer, Keanu Reeves a Uma Thurman. To je bohužel nesrovnatelně hvězdněji obsazený identický film, což je v Hollywoodu smrtící. Kostýmy Theodora Pištěka jsou úchvatné a oscara si rozhodně zasloužili. Hvězdami se Valmont nevyrovná Nebezpečným známostem, i když ... Pro mě osobně jsou Colin Firth a Annette Bening v postavách Valmonta a markýz de Merteuil lepší než dvojice Malkovich-Glenn Close. Možná je to jejich věkem, protože jsou mladší minimálně o 10 let než oba druzí jmenovaní a do filmu se to lépe hodí. I přes kvality těchto dvou a hromadu známých vedlejších herců je Formanův Valmont horší. Možná je to tím, že jsem ho viděl jako posledního z celé trojice právoplatných adaptací (ano jako nejlepší adaptaci Nebezpečných známostí je pro mě úplně ta nejnovější verze Velmi nebezpečné známosti). Třeba se to časem změní, ale i tak Forman dokázal, že zvládá i velké historické kostýmové drama. (18.02.2007)

Óó, aké nádherné, že na morálke, vášni, pomste a láske sa ani po stáročia nič nezmenilo. Páči sa mi možnosť prežiť intrigy, žiarlivosť a ľudskosť v prvotnej podobe. A to všetko vyšnurované, vypudrované, rafinované a s francúzskym šarmom. Vôbec nevadí, že ho hrá Angličan. Na zvodnosti mu to neubralo....c`est un spectacle intérresant (29.06.2005)

Tak, dilema bychom měli vyřešené, teď se pojďme najíst! Není pravda, že je Valmont chladný film bez humoru, jen nenechává pauzy na smích. A zbývá i dost místa pro hořkost. Čtvrt století po premiéře nemá smysl řešit, že film byl uveden téměř souběžně s jinou, úspěšnější (podle mého horší) adaptací téhož románu - to jsou už jen prázdná slova. Nyní má smysl řešit ten film sám o sobě. A jako takový je velmi dobrý. Forman zvolil uvolněnější tón, takže na pohled působí měkčeji než Frears, ve skutečnosti ale právě ta uvolněnost vypráví o zkaženosti doby víc než nekonečná nepříjemná křeč, kdy nevěřím, že by ti lidé takto chtěli žít - mnohem víc jsem chápal zahálku a požitkářství Formanových postav. (13.12.2012)

Nekonečně niternější než Frearsova verze. Francouzská aristokracie 18. století byla rozhodně dekadentní, bez budoucnosti, ve svých limitech ovšem představovala evoluční vrchol. Formanův geniální klíč spočívá v tom, že se na jedné straně přizpůsobil manýristickému stylu oné společnosti, přitom se ovšem vyslovuje k hodnotám všelidským, na místě, čase a prostředí nezávislým. Srovnejme jen závěr obou adaptací: Ve Frearsově verzi je markýza de Merteuil konfrontována se společenským odsouzením. Jak polopatistické, a řekněme rovnou, mentálně ubohé! Naopak Bening pod Formanovým vedením zcela beze slov, jen výrazem tváře, vyslovuje mnohem důsažnější pravdu, totiž že msta zhrzené ženy, jakkoli úspěšná, je bezvýchodná, neukojitelná, je to hydra nenasytně požírající především ženu samotnou. --- Formanova adaptace vůbec není "poněkud odlehčená", jak píše distributor. Je naopak úplná a náročná směrem k divákovi. Odměnou za pozornost je pak nikdy nekončící požitek z pronikání do hlubin, jemných nuancí a nebezpečí "nebezpečných známostí". (13.04.2014)