Trans

Přepálený start. Je tu voiceover, nespolehlivý vypravěč, atraktivní zápletka i drahé umění. Po dvaceti minutách zůstane jen náznak původní myšlenky, kterou i na Boyleho poměry překvapivě průrazný vizuál a dunivý hudební doprovod nevystřelí dostatečně vysoko. Jsem všemi deseti pro překvapivé zvraty nebo popírání klišé pomocí živoucího zápalu. Jen se tohle všechno nesmí dít na úkor divákovy účasti. (22.12.2015)

Danny Boyle ma zastihol totálne nepripraveného. O filme som nemal vôbec šajnu o čom to vlastne je. Sadol som si hovorím si fajn, McAvoy toho poznám z X-Menov, ale to nám bude predvádzať obrazy ? Prvé dve minútky filmu ma totálne nebavili, ale potom celý film začal pridávať na tempe, gradoval a nakoniec vyústil vlastne v jednoduchú, ale dobre schovanú zápletku. Musím povedať, že celý film ma bavil, prišiel som mu na chuť a s dobre obsadenými hercami som sa pustil do pátrania po obraze, ktorý som nevidel ani na hodine dejepisu. Réžia Dannyho Boylea je skutočne perfektná a už dlho som nevidel film, kde sú scény husté len vďaka kamery, strihu a hlavne soundtracku. 85% - 4* (23.07.2013)

Danny Boyle opět exceluje ! O filmu Trans jsem si dopředu nic nezjištoval, takže jsem nevěděl do čeho jdu. Zpočátku se mi zápletka jevila zcela jasná - muž udeřen do hlavy,ztratí pamět a nepamatuje si něco důležitého. Nicméně, příběh začíná být postupem času čím dál divnější,že se sami dostaváte do pozice hlavního hrdiny ( Jamese Mcavoye), protože sami nevíte o co vlastně jde! Na konci vše do sebe začne krásně zapadat v neuvěřitelném, briliantním a bizárním stylu. Druhá projekce nutná ! 75% (14.07.2013)

Řemeslo dokonalé, příběh pitomý. Film mě nudil, postavy nezajímaly. Což se stává obvykle ve filmech, kde vlastně není nikdo, komu by se dalo fandit. Nakonec se z toho stává jen hříčka, scénáristické cvičení, jak postupně odhalovat všechny informace, jenže to má být prostředek vyprávění, ne cíl. Pak je z toho formalita a mě nic nenutí skládat to dohromady. A nejsem sice psycholog, ale tohle vkládání myšlenek do hlavy druhých možná akceptuju ve sci-fi (Inception), ale ne tady. (24.05.2014)

Miluju tyhle manipulátorský kousky, kde si vychcaná psychoterapeutka hraje s mozky ostatních postav i diváků a když na její hru přistoupíte a pozorně se díváte, dává vám finální rozuzlení docela i smysl. Já to sežrala nedávno Catherine Zetě-Jones v Side Effects a skoro stejnou měrou si se mnou dokázala vyhrát i vyholená Rosario (jedinej wtf pro mě v tomhle filmu byla myšlenka - on tam v týhle době má snad někdo něco jinýho?) v uvolněnější verzi těchhle hrátek kočiček a myšek. 90% (09.07.2013)