Reklama

Reklama

Z makové hůrky

  • Japonsko Kokurikozaka kara (více)
Trailer 1

Píše se rok 1963, Japonsko se chystá na pořádání olympijských her a konečně se místo k pohnuté minulosti obrací vstříc naději a změnám budoucnosti. Na střední škole v přístavním městě Jokohama ale skupina studentů usiluje o záchranu jednoho konkrétního kusu minulosti. Snaha zachovat starou budovu, kde našly útočiště studentské kluby, svede dohromady také dívku Umi a jejího spolužáka Šuna. Jejich vlastní minulost ale skrývá tajemství, které zásadně ovlivní jejich rozvíjející se vztah. Režie emocionálně košatého filmu se ujal mistrův syn Goró Mijazaki, kterému se díky pestrobarevné retro stylizaci a životem pulzující animaci podařilo okouzlujícím způsobem evokovat krásy ústředního přímořského města i vystihnout podmanivé tempo dávno minulé doby. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (59)

Stružák 

všechny recenze uživatele

Páni... Nějak nevím, co si mám o tomhle myslet. Ono se toho ve filmu moc neděje, příběh jako takovej žádná sláva není. Ale celý je to podaný tak nějak hezky a roztomile a hlavně rychle (těch 91 minut je tak akorát). Normálně bych takovýmu filmu dal asi tři hvězdy, ale přidám čtvrtou za naprosto famózní soundtrack – asi nejlepší, co jsem ve filmech Studia Ghibli zatím slyšel. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

"Útěk... mládí je úžasné." Romanticko-rodinná linie s bratrem nebratrem je hezká a nejen v historickém kontextu silná, ale mnohem víc mě bavil příběh záchrany staré klubovny. Škoda, že je nakonec docela upozaděn - sympatické narážky na nostalgii a tradicionalismus, rýpání do výhod i nevýhod demokracie, všechno mělo nadstandardní ambici. Je to dobré, ale mohlo to být ještě o parník dál. "Co jste zatím objevili?" "Slunce je prastaré a lidský život krátký. Takže zatím nic!" ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Syn Hajao Mijazakiho vo svojom druhom filme predostiera komorný príbeh zo študentských čias, v ktorom dominuje téma priateľstva, prvej lásky a akejsi hodnotovej revolúcie. Oproti jeho prvotine Príbehy zo Zememoria je príbeh omnoho ľudskejší. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že sa viacej hodí pre film zo živými hercami, než na animák. Dôvod je jednoduchý. Nie je v ňom nič natoľko zvláštne, natoľko zaujímavé aby to dokázalo divákovi vzbudiť ten pocit niečoho čarovného - teda toho čím je štúdio Ghibli povestné. Pre mňa to bolo síce veľmi príjemné pozeranie - kde hlavne motív ústrednej dvojice v pozadí a atmosfére prímorského mestečka mal svoje neopísateľné čaro, ale akási katarzia sa bohužiaľ nekonala. Príbehy ako keby viacej dbali na ľudský aspekt a namiesto poučovania o skutočných hodnotách a príbehoch o odvekom súboji dobra zo zlom, je tu vidieť akúsi snahu byť ľudskejší a stále krásny. Čo sa na jednu stranu aj darí. Na druhú stranu keď sa povie Ghibli tak sa mi v hlave objaví Princezná Mononoke a Spirited Away. Nie toto. ()

Hees 

všechny recenze uživatele

Pekný film o bežných záležitostiach a bežnom živote bežných ľudí. Chvíľkami je to trocha zamotané a stále sa to snaží byť milé a nič nevyhrocovať. Občas je to trocha smutné, ale aj keď je to smutné musí to zostať za každú cenu milé. Príbeh je o niečom konkrétnom čo sa prakticky mohlo stať v Japonsku, aby sme sa pochopili myslím tým rodinné rozpoloženie a osvojenie detí. V podstate máme tri roviny ako vždy čo nemôže chýbať je láska a tieto dve nemusí každý príbeh obsahovať a to záchrana nejakej budovy a rodinné záležitosti. Zaujímavé, že také mladé dievča v podstate dokáže byť robot a je veľmi sebaobetujúca pre rodinu. Skúsime v tom hľadať iné Japonské rozmýšľanie, či to je len pekne prikrášlené v tomto filme? Ťažko povedať veľa tých Japoncov nepoznám a videl som len jedného na živo. Nebudem sa zaoberať tým, že čo som čakal, ale tým čo som dostal. Stále tu niekto píše čo chcel, aby príbeh obsahoval to nie je veľmi správne nechať sa tým ovplyvniť. Milý príbeh s milého prostredia s milými postavami a takto by som mohol pokračovať ďalej. Je to film na oddýchnutie a netreba sa do neho báť ponoriť. Páčili sa mi vzťahy medzi jednotlivými postavami. Vzťahy pôsobili veľmi vierohodne a nešlo vôbec o to, aby sa vykričali do sveta. Každý v príbehu vedel čo sa deje, ale bol ticho až kým neprišiel ten správny moment svoje pocity prezentovať a konzultovať s niekým ďalším. Viaceré roviny príbehu vôbec neuškodili, ale jemne a veľmi pekne boli prepletené a to ja mám veľmi rád. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Mládežnícka romanca s eko podtextom. Už keď to po sebe prečítam, jemne ma napne. Pretože hoci spisovatelia, spisovateľky a rad scenáristov sa roky snažia, z tohto kanála väčšinovo tečie buď ružovo sladkasto lepkavý odpad so snahou o "autentickú reč" a "vnímanie očami hrdinky" alebo prepálené aktivistické dielo. Preto niet čudo, že z tejto oblasti kultúrneho konzumu dáva veľa potenciálnych spotrebiteľov ruky preč. Chyba, vážení! Aj v tejto oblasti (zhruba ako v každej inej) sa vyskytuje pod nánosmi komerciou ponúkaného braku tak 15% hodnotných záležitostí. Príbeh zasadený do mojej najobľúbenejšej doby (60. roky) výtvarne potvrdzuje túžbu premiestniť sa časopriestorom do Japonska v čase prípravy olympiády a prežiť si tam vlastný dobrodružno-enviro-vzťahový príbeh v štýle príbehu dievčaťa Umi. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu několikrát zazní píseň Ue o Muite Arukō, mimo Japonsko známá jako Sukiyaki, z roku 1961. V jeden okamžik se na černobílé obrazovce televizoru objeví také zpěvák Kyu Sakamoto. Paralela mezi písní a dějem, který podmalovává, spočívá i v tom, že se v skladbě zpívá o osamělém procházení se a o stěstí, které leží kdesi vzhůru. (Jirka_Šč)
  • Film obsahuje důkazy o tom, že se odehrává na začátku šedesátých let, např. přítomnost plakátů, které lákají na Olympijské hry v Tokiu v roce 1964. (novoten)
  • Vlajky, které vyvěšuje Umi, znamenají v námořní vlajkové abecedě písmena U a W, které spolu znamenají sdělení: „Přeji ti dobrou plavbu.“ (novoten)

Reklama

Reklama