Režie:
Mateo GilScénář:
Miguel BarrosKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
Lucio GodoyHrají:
Sam Shepard, Stephen Rea, Eduardo Noriega, Nikolaj Coster-Waldau, Pádraic Delaney, Dominique McElligott, Magaly Solier, Cristian Mercado, Jorge Hidalgo (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Legenda žije. Butch Cassidy podniká výpravu zpět do USA. Brzy se ale přesvědčí, že minulost nelze pohřbít. Butch Cassidy měl být společně se svým kumpánem, Sundancem Kidem, zastřelen a pohřben roku 1908 v Bolívii. Datované úmrtí dodnes nebylo prokázáno… 1927 – Pod jménem James Blackthorn se Cassidy stále ukrývá kdesi na venkově v Jižní Americe. Na stará kolena se rozhodne vrátit zpět do Spojených států, když zjistí, že dávná parťačka Etta Placeová zemřela a zanechala po sobě syna. Na poklidné výpravě z exilu jej uprostřed ničeho přepadne chmaták Eduardo Apodaca. Cassidyho kůň se naneštěstí splaší a odcválá do neznáma spolu s 6000 dolary. To ještě Cassidy netuší, že tím veškeré dobrodružství teprve začíná. Okolo krku se mu stahuje smyčka spletená z hříchů minulosti i současnosti. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (49)
Na prvé počutie absurdný a úplne šialený nápad. Butch Cassidy prežil a žil ďalej? Čože???? Na druhé vypočutie to ale prekvapivo má niečo do seba. Blackthorn je špinavý a naturalistický antiwestern. Je to krásne vidieť z niekoľkých drsných krvavých detailov, ale predovšetkým z ošuntelých postáv (najlepšie to zvládol urastený alkoholik Rea, ktorý ale zároveň bohužiaľ hrá najzbytočnejšiu postavu). Shepard starého Butcha zahral tak, ako by Butch vyzeral, ak by nezomrel v Bolívii: z takmer až rozprávkového a bezstarostného sympaťáka sa stal mrzút s vlastným (azda čiastočne až zvráteným) rebríčkom hodnôt, v mene ktorého nemá problém brať ľuďom ich životy (čo ale na Divokom západe nebolo zas nič šokujúce...). Film občas pôsobí ako plnohodnotné kinodobrodružstvo (soundtrack, kamera), no hneď v druhej scéne obyčajne, až televízne (dosť nudné dialógy neveľmi zaujímavých postáv v priemerných lokalitách). ()
Atmosférický (pre niekoho samozrejme synonymum pre rozťahanú ukecanú nudu - zdravím Verbala! ;-)) western s nádhernými exteriérmi, dobre vybranými hercami, super natočenými prestrelkami (hoci sú iba dve) a zaujímavým, Dobro a Zlo relativizujúcim predfinálnym zvratom. Z lásky k žánru o hviezdu nadhodnocujem, ale nedá sa nič robiť, vládne spokojnosť. ()
Když Butch Cassidy rozchodil těch cca. šedesát kulek armády ze San Vincente, stal se z něj docela vitální bolivijský důchodce. Natolik vitální, že ho pěstování koksu a šukání dvacetiletých indiánek nenaplňuje a rozhodne se chcípnout nudou při pomalé jízdě prérií směrem k Rio Grande. Aby při tom sem tam něco i řekl, dělá mu společnost fešácký hispánský tunelář, jemuž je v patách asi tak tisícovka spokojených dyků. Milovníci "šílené akce a našlapaného děje" si dozajista přijdou na své, protože toho chlapci stihnou cestou spoustu probrat. ()
Ono je to v podstatě jedno, jestli hlavní hrdina je přeživší Butch Cassidy nebo jiný padouch, skrývající se před zákonem. Z poetiky westernu Roy Hilla zde nenajdeme nic, ale přesto je film zajímavě vystavěný a dobře natočeny i zahraný. Včetně - i v tomto Butchově filmu - nejsilnější stránky: závěrečné scény. ()
Film ze škatulky skutečně hodnotného umění, zakládajícího se na dovednosti předložit divákovi krystalickou nudu. Nespojovat děj s Butchem Cassidym a přepsat a přefilmovat neuvěřitelně nudný a roztahaný prostředek filmu, mohlo tohle dílo dostat klidně i astronomické 3 hvězdičky. Tohle ale připomínalo ochotnické divadlo. ()
Galerie (61)
Photo © Magnolia Pictures
Zajímavosti (2)
- Butch Cassidy (13. dubna 1866 Beaver, Utah, USA – listopad 1908), rodným jménem Robert LeRoy Parker, byl proslulý železniční a bankovní lupič a známý pistolník na divokém západě. Vyrůstal v Circleville jako prvorozený syn z celkem 13 dětí Maximilliána Parkera a Anny Campbellé Gilliesé. (Beastmaster4)
- V jedné pasáži se Mackinley (Stephen Rea) chlubí kousancem od hada a štípancem na noze od štíra, který, říká: "byl velký jak hodiny". Filmařům utekl malý detail a to pravidlo, které u štírů platí, že čím menší druh, tím jedovatější. Velké druhy štírů, jako např. Pandinus, Heterometrus, Opisthophthalmus mají velká, silná klepeta, která používají k lovu větších bezobratlých živočichů, ale také ještěrek, holat myší aj. Velcí štíři si jsou vědomi neškodnosti svých jedů, při ohrožení si kryjí hlavohruď za mohutná klepeta a útočníka (například prst chovatele) se nesnaží bodnout, ale štípnout a drtit svými klepety. O jedovatosti těchto druhů ve vztahu k člověku se nedá vůbec hovořit. Z bodnutí od velkého druhu by tedy nic nebylo a od štípance též ne. Proto je takové tvrzení ve filmu s ohledem na tuto skutečnost zavádějící. (Beastmaster4)
Reklama