Let

O tomhle filmu nešlo nevědět už před samotnou premiérou. Samotný nápad mě totiž přitahoval snad pokaždé, kdykoliv jsem si na něj vzpomněl. Kdo by taky nechtěl vidět sjetýho a nalitýho řidiče dopravního letadla, který absolutně neuvěřitelným zákrokem zachrání většinu posádky. Taky ta scéna pádu letadla je tak brutální, že jsem první půlhodinu filmu vlastně ani nedejchal. Pak se to přehoupsne do vyšetřování a v tu chvíli jsem tak nějak tušil, že film zpomalí. Zpomalil, ale kupodivu pořád nenudil, což mě dost překvapilo. Na dvou a čtvrt hodinový film musím uznat, že klobouk dolů. K tomu Denzel předvedl velice slušný výkon. Tak perfektně a přirozeně rozebranýho člověka jsem ve filmu dlouho neviděl. Absurdita se míchala s realitou, ale výsledek a závěrečná scéna rozhodně stála za to. (21.02.2014)

V Denzelových permanentně vypitých očích, které korunují jednu z nejlepších leteckých havárií od dob United 93 (ano, je to bizarní pochvala), čujete už od začátku průšvihovou spirálu, která smrdí dvanáctiletou whisky. V ukázce jsme, jak už je u Zemeckise obvyklé, viděli úplně všechno, takže přes ten slalom očividností by jeden skoro přehlédnul, jak se nám tu Denzel snaží a místo procedurálního thrilleru pro milovníky Leteckých katastrof na čt2 servíruje studii pokročilého alkoholika, který promile gumuje kokainem. Na tenhle film musíte mít náladu (a tím nemyslím hladinku), protože jedině tehdy vám ta rána do černého v závěru nepřijde ani příliš předvídatelná, ani neférová. Prostě tam tak jemně sedne, jak když se Jim Beam rozvalí na kostky ledu. (12.01.2013)

Další film o alkoholismu, člověk by si řekl, že se už nic originálního vymyslet nedá, ale přece. Trošku se mi zdálo, že malinko kulhá závěr, který částečně postrádá logiku, což zřejmě cítí i autoři a snaží se to dolepit umělým přílepkem, ale i tak výtečný film stojící zejména na Denzel Washingtonovi. (04.08.2013)

Pro svět filmu je asi dobře, že se Zemeckis vrátil od pochybných digitálně animovaných projektů. Obzvlášť první části Letu, kdy je zachycena osudová nehoda, je toho důkazem. Osudné události jsou natočeny tak svižně a „jakoby autenticky“, že jsem si až po dobu sledování filmu nestihnul uvědomit, jako moc to vše působí nereálně (i když stejně kolikrát působí i epizody Leteckých katastrof). I několik dalších minut po nehodě je film velice poutavý, nejen dějem, ale i filmovou řečí, střihem, poutavými záběry, užitím hudby, jako by sám režisér oslavoval svůj návrat k živým hercům. Pak ale film začne trochu doplácet na přemrštěnou stopáž. ozvlášť pak v závěru jsem měl dojem, že je sdělováno trochu víc, než je třeba a ten patos v závěru si také mohli odpustit. V celku ale velice slušný film, který je dobré alespoň jednou shlédnout. (11.03.2013)

Průběh letu: první třetina nabušená kerosínovými výpary audiovizuální brilance, humoru černého jak skříňka a příslibů "charakterového" dramatu. Pak se zaseknou klapky a začne sestup: pomalé dialogy, nedostatečně rozvíjené postavy, slabé "vyšetřovací" drama, které je vytlačeno obrazem rozkládajícího se hlavního hrdiny, který pouští diváka dovnitř - i když je Denzel prvotřídně odulý a ten ztroskotanec z něj dýchá, není to nic, co by člověka přikovalo k příběhu. Spíše se dostáváme do jemných turbulencí předvídatelnosti. Nicméně rozuzlení není vlbec marné, má hranu a náboj... které posléze film zapíchne čumákem do země limonádovým závěrem, který vlastně celou snahu o deheroizaci a morální nejednoznačnost příběhu rozbije na padrť. Každé kázání potřebuje aspoň jednoho polepšeného hříšníka, to věděl už Švejk, ale když někdo začne vřískat po oltářem, ještě to není příznak božího osvícení. Spíš prvotřídní ochotničiny, v tomhle případě okatého posmrkávání směrem k divákům, kteří mají rádi vzorovou "sebekritiku a usebrání". Z mého pohledu to tupí veškeré ostří, které si Let zvládne udržet. Přesto sympatický film, který se pro mě díky několika šťavnatým momentům (krom prvních zhruba čtyřiceti minut např. postava Johna Goodmana a Zemeckisova stále elegantní režie) drží v bezopečné letové hladině mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (11.02.2013)