Řbitov zviřátek

Prvá polovica, respektíve hodina, bola pomalá, temná, budovala solídne napätie a pripravovala slušne na nadchádzajúcu hrôzu. Tá nakoniec prišla tak rýchlo a prebehla ešte rýchlejšie, že divák musí odchádzať z kina so zmiešanými pocitmi. Alebo inak povedané, vyzerá to tak, že tu skutočne vznikal film až v strižni, respektíve po dodatočnom prestrihaní podľa "umných" rád štúdia. Mohol vzniknúť pomalý psycho-horor, kde je všetko presne na svojom mieste, ale vzniklo niečo, čo nie je ani zábavné béčko, takže človek vlastne nevie, čo si o výsledku myslieť. Pre znalcov prvého filmu v podstate úplná zbytočnosť a to aj napriek jednej veľkej zmene, ktorá je zmenou ale iba na oko. Čo sa týka naratívu, tak tam stále sledujeme všetko podľa starých plánov. Knihu som nečítal, tam nech porovnávajú zasvätení. Clarke aj Lithgow obsadení presne a v podstate aj zvyšok minimálneho osadenstva, vrátane mačky. (09.04.2019)

Příslušně archaická exhumace Kingova dávno pohřbeného pera. O jaký druh pera jde, se dá snadno polemizovat, vždyť i český distribuční název připouští odchylky od standardně užívané češtiny, tudíž není pero jako péro. A kočky rády skáčou na klimbající se ohanbí, takže je třeba se mít na pozoru, hlavně před těmi nemrtvými. Historku o starém indiánském pohřebišti, na němž vše pohřbené spolehlivě ožije, už ale po návratu mezi živé není naladěno na přívětivou notu, netřeba rozsáhle osvětlovat, je dostatečně známá. Určitým rizikem bylo ji filmově oživit po 30 letech a vzbudit opětovný divácký zájem o archaický materiál. A už bylo načase vtisknout látce důstojné zpracování. Mary Lambert neumí filmy režírovat a její směšné hloupnutí nepodrželo vůbec nic, až na chytlavou skladbu Ramones. Druhé dějství už byla naprostá beznaděj, kdy vypůjčený námět vydatným šňupáním kokeše zazdil i Eda Furlong. A v podstatě nebylo nijak náročné dva existující filmy překonat. Režijní dvojce Kevin Kölsch a Dennis Widmyer se podařilo do jejich verze nasypat všechny příslušné ingredience, na glutamát už nedošlo, ovšem napětí, atmosféru a gore to má v dobrém poměru. Nejdříve umře kocour, pak se čeká až přijde kocour, a pak si zahrajeme snooker s cisternou, kdy kvalitní šťouchanec vyřídí malou holčičku. Režie dost bojuje i vzdoruje předvídatelnosti, kterou je materiál stižen. Rozjezd to nemá kvapný, ovšem série tragických událostí je umně podána a s rodinnými příslušníky se dá spolehlivě prožít. Gore má kvalitu, film s ním nakládá uvážlivě. Někdy až moc uvážlivě, načež vyhřezlý mozek umírajícího černého mladíka střídá holčička v neporušeném stavu po nárazu cisterny(!). Finální část už má punc (c))hutné atmosféry, překvapí i zakončení. Jason Clarke a spol. si vedl spolehlivě, vypíchl bych zlou holčičku ztvárněnou Jeté Laurence. Odlišnosti oproti knižní předloze se najdou, to už k tomu patří, nemá smysl to tudíž řešit. Důležité je hlavně to, že obdivovatelé osmdesátkových hororů mají na co jít do kina, neb tenhle počin obsahuje podstatnou část toho, co měly kdysi dávno staré poctivé horory, které si ve videích ustlaly a na které se už (v kinech) tak trochu pozapomnělo. 8/10 (24.04.2019)

Od novodobej verzie Pet Sematary môžeš očakávať mierne nadpriemerný horor s niekoľkými slušnými „lakačkami“, ale pomerne predvídateľným dejom. Svojím spôsobom sa dá povedať, že bežného diváka, ktorý sa príde do kina iba zabaviť, nemá film viac-menej čím sklamať. Ak ti ale drvivá väčšina mainstreamovej hororovej scény založená na „jump scares“ lezie hore krkom, z kinosály odídeš celkom sklamaný. Popravde to ale v tomto prípade bude najmä tvojou chybou, pretože ak si po prezentovaných traileroch čakal niečo viac, než radový americký hororový remake, bol si až príliš optimistický. 6/10 (11.04.2019)

Řbitov zviřátek je v minulém století zamrzlou a rutinně režírovanou přehlídkou vyčpělých prostředků, jimiž se tvůrci marně snaží diváka vyděsit, zlověstně se tvářícím kocourem počínaje a pohřebním průvodem dětí v karnevalových maskách konče. Oproti Kingově předloze jde o psychologicky velmi plochý a řídký horor, trpící absencí napětí, zakletý v opakujících se nočních můrách svých hrdinů, jednoduchých záhrobních motivech a obligátních lekačkách ze čtvrté cenové, realizovaných bez známky vynalézavosti. Od předchozí, třicet let staré adaptace, se to liší jen minimálně - sporadické změny v ději dávají tušit, že tvůrci se aspoň snažili nenatočit úplnou kopii, tím (a kvalitním obrazem a současnými herci) ale ta modernizace bohužel končí. (04.04.2019)

Jelikož předloha patří mezi to nejlepší a nejděsivější, co jsem kdy četl a od začátku mi bylo jasné, že se jakožto adaptace prostě nemůže vejít do jednoho filmu a je to materiál spíše na minisérii, už od začátku jsem k tomu přistupoval spíše jako k volné adaptaci a snažil jsem se to jakkoli s knihou neporovnávat v rámci kvality. Z tohohle hlediska se mi to nakonec i vyplatilo, jelikož se tvůrci uchýlili k v celku velkým změnám oproti předloze, které tomu v závěru dali docela dost jiné vyznění. Samotný nápad tedy chválím, ale to bohužel z hlediska scénáře tak všechno. Jinak se bohužel jedná o vcelku průměrný hororák, který párkrát vybubá a je docela napínavý, ale o nic zas tak zásadního se na poli žánru nejedná. Chybí samozřejmě veledůležitá psychologie postav, která se sice naznačená, ale kvůli malému množství on screen času jí tvůrci nedokážu správně budovat a využít a proto v se v jedné scéně postavy chovají nějak a v té druhé už zase jinak - sice vcelku logicky k ději, ale právě kvůli nedostatku času, není vidět ten přerod z jednoho stavu do druhýho a tak se zdá, že mají prostě v hlavě tlačítka, který se přepínaj. Co musím pochválit je obsazení, hlavně postav Louise a Juda (u kterýho mě to odstrčení do pozadí zamrzelo nejvíc) a docela vyvedenou hudbu. Co se týče změn v ději, je vidět, že tvůrci věděli, čeho tím chtějí dosáhnout, ale bohužel se jim to až tak úplně v závěru nepovedlo, právě opět díky tomu, že měli málo času a vesměs to působilo docela lacině. Ač jsem řekl, že jsem nechtěl nijak porovnávat s knihou, úplně se tomu člověk samozřejmě nevyhne, ať se snaží, jak se snaží a co mě v tomto kontextu zklamalo nejspíš nejvíce, byla právě osekaná mytologie celýho filmovýho příběhu. Doteď si pamatuju scénu z knihy, kdy jde Louis skrz les a bažiny na "ono" místo a jen při pomyšlení z toho mám husí kůži, či na vyprávění Juda z dob jeho mládí. Tady celou tu scénu sfoukli během minuty a nezanechala ve mě vůbec nic a linii Juda, jak jsem již řekl, zcela pochopitelně osekali až na kostru. A to je asi hlavní problém celýho toho filmu. Nic moc nezanechá, ikdyž ten potenciál v tom vidět je. V rámci toho, že se jedná o film ale tvůrcům musím seknout pochvalu, že se do toho vůbec odhodlali pustit, a že to dokázali ukočírovat aspoň do stavu, kdy z toho vylezla docela fajn hororová jednohubka, která rozhodně neurazí, ale fanoušky knihy, kteří "ví" tak nějak zamrzí promrhaný potenciál. ... "The soil in a man's heart is stonier, Louis. A man grows what he can, and he tends it. 'Cause what you buy, is what you own. And what you own... always comes home to you.” (07.07.2019)