Řbitov zviřátek

Od novodobej verzie Pet Sematary môžeš očakávať mierne nadpriemerný horor s niekoľkými slušnými „lakačkami“, ale pomerne predvídateľným dejom. Svojím spôsobom sa dá povedať, že bežného diváka, ktorý sa príde do kina iba zabaviť, nemá film viac-menej čím sklamať. Ak ti ale drvivá väčšina mainstreamovej hororovej scény založená na „jump scares“ lezie hore krkom, z kinosály odídeš celkom sklamaný. Popravde to ale v tomto prípade bude najmä tvojou chybou, pretože ak si po prezentovaných traileroch čakal niečo viac, než radový americký hororový remake, bol si až príliš optimistický. 6/10 (11.04.2019)

Je to pekne strašidelne, temne, krvavé a drsné. Lakačky taktiež fungujú a nervózna hudba sa vám vryje pod kožu. To sa musí nechať. No film s roku 1989 ma bavil o niečo viac ako toto. Prvá polka mi prišila dokonca lepšia ako ta druha, v ktorej už proste nebolo čím prekvapiť. Viac ma bavilo to tajomno okolo cintorínu ako záverečná vyvražďovačka. 70% - 3* (09.07.2019)

Jakožto zdejší hororový expert, a pochopitelně i náruživý čtenář hororové literatury, jsem byl nesmírně zvědav, jak se s adaptací knižní předlohy popasuje scénárista Jeff Buhler. Kingovo dějově jednoduché a navýsost předvídatelné Pet Sematary příliš prostoru pro příběhové piruety nenabízí, a tak by se jeho filmová adaptace měla opírat zejména o prvotřídní režii. V opačném případě skončí velmi rychle pohřbena na hororovém hřbitově, kde před třiceti lety nalezla místo posledního odpočinku i Mary Lambert se svým po hříchu amatérským zpracováním Kingovy předlohy. Byl to však právě Buhlerův zdařilý scénáristický manévr, jenž záměnou sourozenecké dvojice vnesl do nové verze Pet Sematary tolik potřebné oživení a vyšší míru věrohodnosti. Chvála směřuje na sympatické postavy, ke kterým si divák okamžitě najde cestu; kvalitní herecké výkony, zvláště v podání Jeté Laurence a Jasona Clarka; a rovněž příjemně mrazivou atmosféru, jež bude snesitelnou i pro mainstreamové diváky. Za hlavní kámen úrazu naopak považuji naprosto zfušované lekačky, které se zcela míjí účinkem. Snímek Pet Sematary však patří k tomu nejlepšímu, co letošní hororový rok doposud nabídl, a já mu tak uděluji přívětivé čtyří slabší hvězdy. (10.04.2019)

Zbytečný remake, o který se nikdo neprosil. "Řbitov domácích zviřátek" je jednou z mála Kingových knih, kterou lze skutečně nazvat hororem, a i když je atmosféra filmu chvílemi dobrá, tak celkově je to bolestivě soft. Mrtvý student je fajn, stejně tak znetvořená sestra nebo kocourek, alfu a omegu příběhu (zombie dítě) ale totálně podělali. Koho proboha napadlo zaměnit děti?!? Jestli chtěli překvapit znalce předlohy, tak si troufám říct, že je (nás) nepřekvapili, ale že je (nás) nas*ali. Chlapeček je natolik malý, že je stále 100% nevinný, a proto je postupná změna jeho chování tak nepříjemná. U holky, která je dost stará na to, aby byla spratek sama od sebe, je to jaksi o ničem. Point příběhu opět zabitý (viz déčkový konec) a strašně bych chtěla fyzicky vidět, jak holčička táhla tatínka přes horu větví, bažinu a kamenné schody až na pohřebiště.xD (20.04.2019)

Předem si píšu poznámku, že v dohledné době musím znovu kouknout na Lambertové verzi, kde se mi nějak nezdá mé vlastní hodnocení. Kinga jsem kdysi nadšeně čítával a směle můžu prohlásit, že jsem toho stihl zhltat docela dost. Zrovna Pet Sematary ale osobně neřadím k tomu nejlepšímu, co jsem od něj četl, ale už mi na ty vzpomínky sedá prach, pana Krále tak bude třeba si brzy připomenout. Po delší době jsem se dostal i k nějaké jeho filmové adaptaci a tady trochu smíšené pocity. Na jedné straně stojí řídká atmosféra, v níž se rozplývají jakékoliv náznaky kingovského tajemna a hrůzy z neznámého. Až do překvapivě povedeného finále je to totiž ničím nepřekvapivá limonáda a pásová vycpávka, kde se není čeho a o koho bát. Ani zmrtvýchvstalý Church či mrtvý (černý, ach bože) Pascow moc adrenalinu nepřinášejí a třeba taková pokřivená sestra Zelda měla v knize i původní adaptaci docela významnou a děsivou úlohu. A tady? Téměř nic, maximálně zvednuté obočí, jemně. Až to vlastní finále s lehce (a z mého pohledu zdařile) prohozenými rolemi konečně přináší vlastně i fajn hororové pokoukání, najednou zhoustne atmosféra a máme tu čertovsky poťouchlé zlo. A tomu ty tři hrobečky i rád vykopu. (18.03.2021)