Svatyně

Pokud jste viděli Démony (režírované Lambertem Bavou), pak jste vlastně viděli i Svatyni. Stačí si jen představit, že film přesídlil z kina do kostela, přišel o část vizuální působivosti, do větší míry je rozdělen na nepříliš kauzálně provázané epizody a casting na něj zřejmě probíhal dle náhodného výběru na nejbližší zastávce MHD. Goblini jsou samozřejmě pořád fajn, černý humor (zvonění na zvon) potěší a několik scén je slušně zinscenovaných a vypointovaných (metro), ale od spolupráce mistra Argenta a člověka, který natočil geniální Dellamorte Dellamore, jsem čekal víc. (16.04.2013)

„Svatyně“ je zvláštní film, o kterém si myslím, že je celkem podhodnocený. Je to nadprůměrný horor, který má zajímavý vývoj děje, ale jsou zde scény, které vám snadno utkví v paměti – třeba kopulace s démon je nečekaná a právě proto ve vás vzbudí ten správný, děsivý dojem. Scénář má svoje nedostatky, jsou zde prázdná místa a zvláštní postavy, ale přesto se jedná o horor, který dokáže vyděsit a ohromit. (25.10.2014)

Zase jeden ze skvělých italských hororů. Tuhle zvláštní atmosféru, kterou při tom zažívám prostě miluju. Když vstoupíte do toho chrámu, tak přestává okolní svět existovat a vy pocítíte co se tam za celá staletí odehrálo, že tam číhá skryté zlo, které čeká jen na to až ho někdo vyvolá. A to nebude trvat moc dlouho. (03.09.2008)

Pri Soavim je to zložité. Respektíve sám si to robím zložitým kvôli kontextu, v ktorom ho vnímam. Filmy Cemetery Man a Deliria (podľa mňa jeho najlpšie) ho stavajú do pozície atypického hororového revizionistu. Filmy ako Svätyňa (alebo neskoršia Sekta) ho naopak ukazujú ako režiséra, ktorý vie skrátka poctivo napĺňať žáner a divácke očakávania. Svätyňa reprezentuje to lepšie z talianskeho horroru konca 80-tych rokov, je vťahujúca a veľmi atmosférická, Soaviho v prvom rade stále neopúšťa schopnosť budovať veľmi zapamätateľné obrazy a podmazávať snímku výborne padnúcim soundtrackom, ale naďalej budem stáť za jeho viac pravidlám sa vymykajúcimi filmami. Overall, vo Svätyni sa oplatí počkať na jedno z naj kinematografických vyobrazení satana. (31.10.2022)

Vymazlená parádička.. Na plný kotel to asi není, to by to muselo ještě trochu přitlačit na pilu, ale i tak je to krásný gotický horror s atmosférou zlého snu který se táhne, cyklí a graduje... Je fajn, že se toho nechopil přímo Argento protože Soavi má pro tenhle typ příběhů evidentně lepší cit. Herecky je to taky docela zvládnuté a především čtrnáctiletá Asia už roste do krásy :) .. Parádičkoidní itálie s oldschoolovým feelingem. (06.11.2014)