Dvě ďábelské oči

Docela o ničem.. Romero to vyloženě prokaučoval- jeho povídka je slabá, nevýrazná a já moc nemusím A.Barbeau. Argento je na tom o poznání lépe, dokázal do toho vpašovat více odkazů na Poeovu tvorbu, má k ruce lepší herce, ale pořád je to takové nějáké humpolácké a přes svou jednoduchost bych řekl překombinované. S Poem je to prostě těžké, už je to staré, samo o sobě to už moc neděsí (pokud to nevezme do ruky někdo tak osobitý jako Švankmajer) a převody do moderních adaptací většinou nedopadají bůhvíjak zdařile (protože ať se na to nabalí cokoliv, pořád to je v základu většinou jen jeden disturbing nápad, který tenkrát fungoval jen proto, že to Poe uměl správně napsat.) (05.11.2014)

Spojení Argentova vizuálně úchvatného stylu s naprostou dokonalostí Poeovy povídky muselo nutně znamenat úspěch. Snad bych si jen dovolil rýpnout, že se Argento mohl více držet předlohy, myslím si, že by to jeho adaptaci jedině pomohlo ( můj názor ). To Romero se pustil do velmi komorního, spíše až divadelního zpracování Poeovy předlohy. Zdlouhavost, o které se zde píše, jsem nijak zvlášť nepocítil. Spíš bych řekl, že celková zdrženlivost ( ke které mě mimochodem sedí i nepříliš výrazní herci ) dala maximálně vyznít parádnímu, typicky romerovskému závěru. Romero má prostě na některé věci patent. (15.10.2007)

Povidkovy film na motivy pribehu E.A.Poea. Prvni povidku nazvanou The Facts in the Case of Mr. Valdemar reziroval George Romero a opravdu me zklamala. Pribeh jsem samozrejme znal, zfilmoval ho uz minimlane Roger Corman a to docela dobre. Tesil jsem se s cim prijde Romero, ale on jej pouze presunul do soucasnosti a doplnil o nejaky ten krvavy efekt. Bohuzel je to cele hrozne natahovane, skoro celou dobu se nic nedeje a herci jsou opravdu silne podprumerni. Spis to vypada jako do nekonecna natahovana slabsi povidka z Amazing Storyes. Velka nuda. Ale pak prijde na scenu jine reziserske eso - Dario Argento - a vse je uplne jinak. Uz prvni minuty jim zfilmovane povidky The Black Cat, kdy fotograf Rod Usher (v podani Harvey Keitela) pracuje na fotkach mrtve zeny, kterou rozpulilo kyvadlo, davaji tusit ze tentokrat se budeme bavit. Argento svou cast filmu nacpal odkazama na ruzne prace E.A.Poa, sam jsem poznal jen ty nejznamejsi (Berenice, Zanik domu Usheru, Lenora, Annabel Lee). K tomu pridal skvelou kameru a kvalitni maskerskou praci Toma Saviniho (mihne se v male rolicce inspirovane prave Berenici) a cele to podtrhl dobry Keiteluv vykon. Jinak pribeh o nenavisti ke kockam a zarlivem manzelovi zustal zachovan, snad jen snova sekvence s narazenim na kul pusobila trochu rusive. Doporucuju zapomenout na Romerovu povidku a pustit si film od prostredka, zazitek bude perfektni. (26.09.2004)

Hezky jsem si u toho odpočinul. Obsah Dvou očí dobře popsal už Obitus a kusko. Souhlasím i s hodnocením, že první část je slabší než druhá. Plusem jsou velmi povedené masky a příjemné gore efekty. Romerova povídka zestárla o něco víc. Ta Argentova je svižnější a má pěkný look i 20 let od vzniku - je plná barev a vizualně krásně sladěná. Obě dvě části spojuje to, že moc nevyděsí, ale spíš poskytnou příjemný oddech znavenému divákovi. (07.10.2007)

První povídka je podle mě trochu slabší. V některých chvílích je zbytečně natahovaný děj. Musím říct, že tuto povídku už kdysi zpracoval Roger Corman. Romero nám ukázal, co se může stát s člověkem v hypnóze a hlavně jde o takové poučení, že s chamtivostí dojdeš leda do hrobu. Ve filmu bylo pár laciných lekacích scén, které se daly předvídat. Nicméně by to nebyl Romeo, aby do svého filmu nepřidal trochu zombíků a gore scén. Hudba byla v souladu s dějem, takže na ní nemám skoro žádné připomínky. Jen herecké výkony mě moc nepotěšily. Zato Argento se celkem vytáhl. V jeho příběhu jde o skloubení fyzického a psychického násilí, které je vyvolané fanatickou nenávistí k černé kočce. Už úvodní scéna s mrtvou ženou a kyvadlem byla slušná a co teprve postupná přeměna hlavní postavy z milujícího a pracovitého muže na násilného psychopata. Harvey Keitel se své role ujal naprosto skvěle. I díky němu si myslím, že povídka Černá kočka předčila první povídku v hodně směrech. (01.07.2008)