Lynč

Vskutku hnusný predátor navštěvuje vesnickou babičku, ale vlk to fakt není... Dost se zdráhám nazvat ho člověkem, ale bohužel, je z toho druhu a už od pohledu je tak odporný, že vedle něj Hannibal Lecter vyhlíží jako neškodný skautík. Myslím, že se nenajde divák, kterému by se při sledování tohoto syrově hrůzného snímku neudělal knedlík v krku a zádumčivě nezavzpomínal na Starý (dobrý) zákon. Další nenápadný klenot z polské filmové pokladnice... A ještě někdo by tady měl dostat lopatou, až by zapomněl abecedu. Nějací dobrovolníci? (09.03.2015)

Poláci jsou jinde. Je škoda, že Češi se zmůžou maximálně na komedie či pohádky ( Uvidíme co nastávající Jan Žižka,který se zatím jeví solidně). Poláci však servírují dusný Drama/Thriller vyprávěný retrospektivně o starém muži, který terorizuje svou rodinu a musí za to krutě zaplatit. Jsou zde scény z vězení, ze soudu i trochu fyzického násilí, takže téměř od každého něco. Plusem jest i krátká 85 minutová stopáž,takže diváka film takřka nenechá vydechnout. Slušný počin. 75% (03.09.2018)

,,TO SI NEUMÍTE PORADIT S DĚDKEM?....“ /// Film o tyranii. Policajti jsou zpocení (,,je ti teplo děvče?“ Je ty kokot, bo slunce pálí…), pachatelé jsou za katrem a tak je dost času se věnovat dědkovi, co si dovoloval a dovoloval a dovoloval…COŽE? Sci-fi? Tak ještě jednou…,,TO SI NEUMÍTE PORADIT S DĚDKEM? Emoce? Jo, páč mi hlava nebere, že si neuměj poradit (vím, vím, už to nedramatizuj…). Morální hledisko, právní výklad a ze solidně rozjetý krimi ze současnosti se vyklubala historka pro majora Zemana s dramatickým koncem, čurákem v prdeli a 2ma mrtvejma (vlastně třema…). Jako – je to smutný, jenže takovej je život kurva. A by na to asi tak řekl Joseph? (Milý Fr, ...,,nenech se ovlivnit příběhem a nožem pod krkem".) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Koukám jen filmy založený na skutečnejch událostech. 2.) Mám rád stařečky, co za to uměj ,,vzít“! 3.) Páč „Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem!“ vo tom nás ČECHY nikdo nemusí poučovat! 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.11.2012)

"Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem." Bohužel, z hlediska principu právního je to zločin jako každý jiný. Potom je hrozně pěkné, že s vašim jednáním úplně každý vnitřně souhlasí, ale ze strachu z nedávno sepsaného papíru vás za mříže stejně pošle. Poláci posledních pár let dovedou tvořit zatraceně dobré snímky. Škoda, že takhle nevynikají i v ostatních odvětvích. Svět by potom byl mnohem spokojenějším místem. Líbilo se mi to. Milé drama o permanentně nasraném dědečkovi, který si vybíjí svoji nefalšovanou zlost na čem se dá. Syrových záběrů není mnoho, ale hned ta první akcička, kdy si smlsnul na gerontce byla poměrně intenzivní a nekoukalo se na to kdovíjak dobře. Je poměrně smutné, když si člověk uvědomí, že v podobném strachu a teroru žijí velké spousty lidí snad v každé zemi světa. Troufnu si říct, že v tom šťastnějším případě si potom zoufalá situace vyžádá zoufalé činy. Pokud se to spojí s neschopností policie, tak je mrtvola brzy na světě a už je trochu pozdě hledat viníka. Věřím, že si film emočně získá drtivou většinu populace. Snad každý, komu nepřináší rozkoš pohled na psychické a fyzické týrání bezbranné ženy, si během koukání vytvoří velmi negativní postoj vůči hlavnímu tyranovi a bude mu ze srdce přát ten nejhorší možný osud. Nějaká lhostejnost vůči postavám, či ději tu tedy rozhodně panovat nebude. Takže takové věci, jako zvýšený krevní tlak, či zimomriavky v mém případě určitě proběhly, a to hned několikrát. (28.03.2015)

Už zase Je třeba zabít Segala! Tentokrát jde o vizuálně naprosto dokonalého, obstarožního mukla, kterého opravdu snad museli vyhrabat v nějaké třetí nápravné. Neskutečný mazlík! Je s ním sice trochu nuda, ale zapadlé polské vidle jednadvacátého století jsou vykresleny perfektně, až by nejeden z Mrštíků radostně zaplesal. Jednou jsem takhle jel "zkratkou" do Orlických hor a podařilo se mi na vynikajících (odjebal jsem si tlumiče a poloosu) a dokonale značených drogach państwowych nepatrně zakufrovat. Že jsem v prdeli jsem zjistil podle toho, že cesta náhle skončila v kupě hnoje, a když jsem vylezl z auta, abych se zeptal kudy zpět do civilizace, prošla kolem liška a povídá: "Dobrou noc, pane verbal!" Samozřejmě polsky. Hned jsem i poznal, že obyvatelé jsou přátelští a mají cizince rádi! Otylé, neholené, škaredé ženy s vydojenými prsy v socialistických teplácích po pupek začaly kvapně zahánět do polorozpadlých baráků své otrhané, zablácené ratolesti, jejichž oduševnělé výrazy nenechávaly nikoho na pochybách, že otcové jsou s matkami pokrevní příbuzní nebo se rekrutují z řad podvyživeného, domácího zvířectva. Rovněž neholení, zavalití muži, v jejichž obličejích se zračila zářivá inteligence průměrného skotu, čpící měsíc starým potem a samohonkou z pravých otrub, se v zapařených gumácích, které nesundali snad od dob kolektivizace, šouravě blížili mě uvítat. Místo chleba a soli však měli v rukou drobné zemědělské nástroje. No co vám budu povídat! Raději jsem nečekal, až mi pro ukrácení mé dlouhé chvíle radostně předvedou nějaké to folklórní pásmo písní a tanců, vletěl jsem zpět za volant, motor naštěstí naskočil, kvílící pneumatiky po pár proklouznutích přilnuly k mrvě a já mohl přes nejbližší pankejt z toho osmnáctého století prchnout, aniž by mě zlynčovali. (01.11.2012)