Obchod pro sebevrahy

V rámci možností originální animák, který má svůj styl a toho se drží celou nedlouhou stopáž. Moc se mi líbil humor, na který tvůrci vsadili a skvěle vyvážili hranici mezi černým a tím "běžným" humorem. Postavičky byly sympatické a neměl jsem s nimi žádný problém. Hudební čísla mi přišla tak akorát a ač muzikály rád nemám, tak tady mi to nějak extra nevadilo. Pohřební a morbidní tématika se mi taky hodně líbila, tudíž jsem se dost bavil. Je tak velká škoda, že když je ten film určený dospělým, nesnaží se o nic víc a malinko nepřitvrdí. Všechny zvraty dáme dohromady v podstatě v průběhu první čtvrthodiny, což opravdu mrzí, protože pak už nás nic nepřekvapí. Možná, že chvílemi se film začne nepříjemně opakovat, ale to se dá přežít. Celkově vzato příjemné překvapení, které ale mohlo být lepší a hlavně kontroverznější. Takhle je to hodně smířlivé. 70% (25.10.2012)

Nápad s obchodem pro sebevrahy je super, ale dál to bohužel moc nefunguje. Líbila se mi úvodní zápletka o optimistickém šťastném dítěti narozeném do depresivní rodiny, jenže pak to bohužel vůbec negraduje, příběh nechytne a po čase začnou být otravné i ty písničky. Škoda, potenciál to mělo velký, ale takhle jen rozpačitý výsledek. Tři hvězdičky za originální námět. (08.05.2013)

Super nápad, poměrně přitažlivý vizuál a animace, a zejména úplně na začátku ta idea krámku s potřebami pro sebevrahy opravdu funguje, je to patřičně černohumorně vtipné a úchylné. Ale... to je bohužel všechno, následuje až tragicky nezajímavý příběh, rozvíjející se do nepravděpodobného finále. Je to nudné, nenápadité, natahované nic moc muzikálovými čísly. Paní z distribuční společnosti před filmem strašila, že kdyby se autoři věrně drželi knižní předlohy, nikdo by se na to ani nedokázal koukat - měli jste to zkusit hoši, protože na tohle se skoro nedá taky dívat, ale z úplně jinýho důvodu... (08.11.2012)

Mám rád osobité, animované filmy a tento má své kouzlo v obou z těchto kategorií. V závěru ovšem moc zajímavosti nepobral - čekal jsem trochu nestandardnější zakončení (happy end klidně, ale...). II Scénář: Patrice Leconte (adaptace stejnojmenného románu francouzského spisovatele Jeana Teulé, který pod názvem POTŘEBY PRO SEBEVRAHY vyšel i u nás). 65% (30.11.2012)

"Copak nevíte, že se to nesmí? - Spáchat sebevraždu se nesmí? - Ne na veřejnosti. Všichni to ví. - Já to nevěděl. promiňte. - Naštěstí žádný fízl se nedíval. Dostal byste pokutu." Na jednu stranu naprosto boží námět, povedené černohumorové vtípky, naprosto očarující postavy odpovídající svým zevřením jejich pocitům a charakteru, zajímavá animace. Na druhou stranu ty neustálé písničky mě sraly. "Lidé jsou blbci. Odsuzujeme je. Vymlaťme z nich šeď. Jsme nejchytřejší ze všech. Jsme supermani." Úplně normální, že když se vaše mimino usmívá, tak se toho zděsíte a řeknete "oh merd". Ta předposlední píseň, kdy zpívali zamilovaný song? No fujky.. všude kolem padaly květy a všichni byli šťastní.. trošku velký obrat a až moc neuvěřitelný. Ten konec prostě to celé převrátil na hlavu. "Paní, žádám vás o ruku vaší dcery. Nevím, jak se jmenuje... - Marilyn. - Marilyn. Do které jsem se právě zamiloval a která mi vrátila chuť žít." A co se úplného týče konce.. happyending byl sice fajn, takový poučující, kdy celou dobu nám ukazovali, jak všecko stojí za plátek hovna pomazaný máslem z obou stran a jediné řešení je sebevražda a na konci se zpívá v té mega happy písni s milionem barev a povstalými duchy, ať lidi nejsou blbí, že život stojí za to žít. O tom že to bylo kýčovité žádná, ale odpustím jim to - 4* a závěrečné titulky byly bomba. P. S. "Buď zemřete, nebo dostanete peníze zpět!" (05.04.2014)