Láska je láska

Poslouchat Milana Cieslara ve fofu bylo skoro jako o život. Jak někdo může takto klesnout? Na každý pád máme novou skvělou dvojici romkom po česku. To jsou ty Romány pro ženy / muže, Ženy v pokušení / Muži v naději, Líbáš jako bůh / ďábel, Láska je láska / Život je život... Zkrátka filmy, které člověk nepotřebuje. (02.10.2016)

Rád si koncom týždňa zalistujem v lesklých týždenníkoch aby som si vychutnal zaujímavé príbehy, rozhovory, reportáže, opisy. Rituál, nespočívajúci ani tak v učení sa ako vo vychutnaní si štýlu, užití si príhod, ktoré sú vo svojej všeobecnej schéme plus mínus známe, no dobre napísané si zaslúžia i opakovaný pohľad. A keď si ho aj nezaslúžia, aspoň sa dá nad nimi krásne rozčúliť. Podobne na mňa zapôsobila ja Láska je láska, film, ktorý si titul opajcol z česko-slovenského distribučného názvu strašieho filmu Lucasa Moodyssona "Fucking Åmål". Dej je posplietaný z dojemno-smiešno-kruto-sladkobôľnych príbehov o dôchodcoch, trpiacich Parkinsonom, ktorých jediným východiskom je fajčenie marihuany, o slepých láskach, o trápeniach cigánskej menšiny a jej podiele na tom ako ju vníma väčšinové okolie, o znovuobjavení jedinej a pravej- totiž tej prvej lásky, o svedectvách, vyrovnávajúcich sa s inou sexuálnou orientáciou potomka, reportáží o nástupe dominatných, dravých žien a ich menej zarábajúcich partneroch a tak. Jednoducho všehochuť toho, čo predostierajú v dnešných časoch médiá ako to pravé orechové, čo trápi spoločnosť. To nebol realistický odraz skutočnosti, ale vyfabulovaný odraz reportáží zo zmienených lesklých magazínov. A ako ilustrácia k nim ujde. (06.05.2013)

Láska je láska problematizuje několik aktuálních témat najednou - sexuální / rasové menšiny, vrtkavé zdraví či mezilidské vztahy - a vesměs se jí to i daří podat milým, chvílemi možná až příliš bezstarostným způsobem. Herecké obsazení bylo sympatické - každý se své role zhostil solidně (nejvíce se mi líbila postava Elišky Balzerové) - a scénář nebyl naštěstí tak triviální a hloupý, jak tomu u tuzemských filmů z posledních let bývá. Pohodový snímek, který jak pobaví, tak dojme i poučí. (07.01.2019)

Andělé, zvlášť ti černí, nejsou bezpohlavní bytosti, protože umí plodit malé Maradony. To je zásadní poučení z tohoto snímku. Já jsem se tedy skvěle bavil při maminčiných metodách léčení homosexuality svého syna či tatínkově úžasně vzdorovitém podpantofláctví, ale ta dramatičtější linie příběhu mě nechávala poměrně chladným. (19.04.2014)

NIKDY NEVÍTE, KDY VÁS POTKÁ TO NEJVĚTŠÍ ŠTĚSTÍ.... /// ,,Přece nejseš nějakej teplouš!“.. ,,Já to tak prostě cítím.“ …Přírodě neporučíš. A jak to tak vypadá, mohlo by to bejt snad i vtipný! (né zjištění, že mladej je buzna, myslím film…) Slepá holka se zelenejma očima, Eliška dokazující, že furt patří do filmu a né do eLDéeNky (ta zřejmě ještě přežije nejednoho kardiaka!), máma která ví jak na to (Simono, umíš bejt parádně šílená!), Heduš (ta by se dala klidně vynechat, ale má hodně předností…), horňák Hrušínskej (jestli von nebude drobátko trapnej) a Ondra (kurva, tys měl bejt fotbalista!). A všichni se tak optimisticky motaj kolem lásky (zapomeň na Dánský bizarnosti), jako že i handicapovaní můžou žít jako ostatní (tož, ale kurva to už víme) a než začnou řešit píčoviny (černej otec, černý dítě), tak se mi to moc líbí. Dovolím si (odborně) tvrdit, že Milan Cieslar natočil zajímavej film, kterýmu škodí dramatická nevyváženost scénáře (pičo, ty seš odborník, Bartoško, čteš to?!). Ale jinak souhlas – konečně jinej českej film! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dneska už u mě má před manželkou přednost i záznam finále Madarskýho poháru. 2.) Tanga nekupuju, páč je v nich zima. 3.) Zjistím, že O.Vetchý by mohl hrát ve filmu ,,O stříbrný partě z Chile“ všechny hráče (a možná i ty Brazilce!). 4.) I am sorry, i am lesbian. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.10.2012)